Turistická „koronavirová“ sezona odhalila nové výletní cíle kraje. Mezi nejnavštěvovanější místa patří překvapivě Znojmo, ale i Boskovice.
Po smutném jaru, kdy vláda cestovnímu ruchu vystavila stopku, přitom panovaly obavy, zda se návštěvníci do kraje vůbec vrátí. S prázdninami se ale turismu na jižní Moravě začalo opět dařit, byť s minimem zahraničních hostů.
Znojmu přinesly letní měsíce rekordní nárůst návštěvnosti. Ve zdejším podzemí zaznamenali o čtvrtinu víc turistů a téměř třikrát se zvýšila i návštěvnost hradebního opevnění. Rekordmanem je pak radniční věž, která hlásí více než stoprocentní nárůst.
„Čísla jsou nad očekávání,“ hodnotí František Koudela, ředitel Znojemské Besedy, která má cestovní ruch na starosti. „Už teď víme, že oproti jiným městům budeme mít takřka nejdelší a návštěvnicky nadprůměrnou sezonu za posledních několik let,“ pochvaluje si.
Podle marketingové manažerky Centrály cestovního ruchu jižní Moravy Martiny Grůzové se návštěvnost zvýšila i díky projektu Znojmo Zadax, v němž lidé za útratu například v restauracích dostali poukazy na vstup do památek. Není to ale jediný důvod. „Z dlouhodobého hlediska se zájem o toto královské město zvyšuje hlavně díky kvalitě služeb a široké turistické nabídce,“ míní Grůzová.
A shoduje se s ní i tajemnice destinační společnosti ZnojmoRegion Irena Navrkalová. Byť jde o skvěle vymyšlený projekt, Zadax hlavním spouštěčem obrovského turistického zájmu nebyl. Nikdo si podle ní nezabalí kufry na druhém konci republiky jen kvůli vstupu do věže zdarma, jde spíš o sílu dlouhodobého marketingu.
„Znojemsko má obrovskou výhodu, že kromě vína, piva a celé řady nádherných historických památek může nabídnout i Národní park Podyjí, pozoruhodné technické památky, řadu skvělých koupacích míst v přírodě anebo vodácky splavnou řeku Dyji,“ říká Navrkalová.
Znojmu i jeho okolí navíc nahrálo ještě jedno specifikum letošního léta. Čeští turisté tu díky koronavirové situaci trávili více času – týden i déle. A jak podotýká Grůzová, prodloužený pobyt umožnil turistům poznat i méně známé atrakce. To se projevilo vyšší návštěvností nejen ve Znojmě, ale i třeba ve zmíněných Boskovicích, které lákají na židovské památky.
Turisté vyrazili do opomíjených míst
Potvrzuje to Roman Malach, ředitel Muzea regionu Boskovicka, pod které prohlídky spadají. A to přestože červen a částečně červenec byly ještě v důsledku koronaviru váhavější. „V srpnu jsme byli maximálně spokojení, návštěvnost ve všech našich objektech byla mnohem větší než minulý rok. Myslím, že se lidé více rozmělnili do menších měst,“ domnívá se Malach.
Dosud turisticky opomíjená místa se tak zařadila vedle stálic. „Mezi nejnavštěvovanější patří Pálava a Lednickovaltický areál, velké oblibě se těší jeskyně v Moravském krasu,“ jmenuje Grůzová s tím, že prozatímní turistická data čerpají z návštěvnických center a od ubytovatelů.
A třeba v Brně z hlášení infocenter, památek, akcí a festivalů naopak vyplývá, že je letošní návštěvnost lehce pod loňskými čísly, která tehdy dosáhla maxima. „To se týká také brněnského podzemí, včetně Kostnice u svatého Jakuba a Labyrintu pod Zelným trhem,“ líčí mluvčí TIC Brno Adéla Nováková.
Ztrátu už nedoženeme, hlásí Vida! centrum
Rekordní cifry si zapisují v brněnské zoo. Letošní červenec byl pro ni zatím nejlepší od roku 1997, odkdy vedou elektronickou evidenci. I srpen se velmi vydařil. „Poměrně velký nárůst je daný především vhodným počasím,“ míní mluvčí Michal Vaňáč.
Vykompenzovat jarní propad se jim přesto nepodařilo. „Zatím máme v tomto ohledu pouze čísla do konce června, kdy jsme se na výnosech pohybovali ve ztrátě asi 6,6 milionu korun,“ dodává.
Obrovské ztráty hlásí i další turistické atrakce v kraji. Brněnské Vida! centrum muselo zavřít na téměř čtyři měsíce a přišlo tím o 80 procent školních skupin. „Propad v příjmech je v řádu zhruba pěti milionů a to jednoduše kompenzovat nejde,“ vysvětluje ředitel centra Lukáš Richter.
Srovnat účet se nepovedlo ani v Aqualandu Moravia v Pasohlávkách. „Ani jsme s tím popravdě nepočítali. Přišli jsme totiž o desítky milionů korun,“ vyčísluje šéf marketingu Tomáš Svoboda. Návštěvnost v červenci tu měli ve srovnání s loňskem nižší zhruba o patnáct procent kvůli počasí, v srpnu se pak obdobně zvýšila.
Byť začalo září, babí léto nekončí a provozovatelé ve svém úsilí nepolevují. Pro vilu Tugendhat patří toto období mezi tradičně nejžádanější termíny. Zmíněná brněnská zoo na září plánuje křest mláděte pandy červené, otevření zvětšeného bazénu u ledních medvědů a na podzim zpřístupnění nových prostor a vyhlídky u žirafích stájí.
A u rekordního Znojma je možné, že se ho jarní výpadek téměř nedotkne. „Pokud bude obdobný zájem přetrvávat i na podzim – a v souvislosti se znojemským vínem je to velmi pravděpodobné – je možné, že celkové roční ztráty budou jen velmi malé, nebo nakonec téměř žádné. Ale nezakřikněme to…,“ uzavírá Navrkalová.
Projekty hatí virus i žalobaO sto tisíc lidí méně než loni dorazilo letos na zámek v Lednici. Ztráty z jara, kdy byly památky téměř dva měsíce zavřené kvůli koronaviru, se nepodařilo dohnat ani navzdory úspěšným prázdninám. „V červenci a srpnu se sice zvýšila návštěvnost ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 o deset tisíc, ale tím, že odpadne zájezdová turistika, není nejmenší šance čísla dohonit,“ potvrzuje ztráty kastelánka Ivana Holásková. Celorepublikově propad výnosů v destinacích ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) dosáhl už v polovině prázdnin 134 milionů korun. A panují tak oprávněné obavy, zda zbude dost peněz na plánované novinky. „Zatím máme přislíbené částky jen na údržbu, ale zbytek je otázka. Osobně si myslím, že ze spousty velkých projektů sejde. Situace je velmi nejistá,“ domnívá se Holásková. Podle Petra Šubíka, ředitele územní památkové správy NPÚ v Kroměříži, památkáři zatím dostali z ministerstva kultury jen peníze na dokrytí letošní ztráty, kterými zaplatí provozní náklady či opravy havárií. Kolik „připluje“ na investice, závisí i na tom, s jakým účtem památky uzavřou rok. „Nevíme přitom, jaká do té doby budou platit opatření kvůli koronaviru. Jestli například vláda znovu nenařídí prohlídky v rouškách, což by znamenalo další propad,“ říká Šubík a zdůrazňuje, že velké akce jsou financovány ze státního rozpočtu, který politici teprve projednávají. Stopka pro katakomby a seník Na jižní Moravě je přitom v plánu třeba oprava střech dolního zámku a elektroinstalace horního zámku v Kunštátě, práce na páteřním elektrickém rozvodu na hradu Veveří, restaurování arkád na zámku v Bučovicích či sociální zázemí u minaretu v Lednici. Celkem akce za několik desítek milionů korun. Konkrétně v Lednici měli navíc velkolepější plány. Peníze se ale nedostávají ani na plánované platební automaty u vstupu do parku. Padly totiž na spolufinancování dotací k jiným projektům. A situaci tady komplikuje i žaloba Lichtenštejnů, kteří se domáhají vrácení zámků v Lednici, ve Valticích či v Bučovicích. Kvůli ní se velké projekty pozastavují. V Lednici přitom chtěli za 200 milionů zlepšit infrastrukturu parku, renovovat katakomby či historický seník. Podle Šubíka však na velkolepou proměnu nedojde. „Projekt rozdělíme a budeme dělat pouze opravy a údržbu. Tedy spíše věci, které si vyžaduje řešení havárií,“ potvrzuje ředitel. Podobně tomu bude také u Valtic, kde byla v plánu rekonstrukce podkroví, ale dojde jen na opravu střechy a fasád. (sol) |
