Speciální tříkolku, která mapuje trasy pro pěší, dokončili začátkem ledna v dílně Ústavu radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT).
Je součástí aplikace, která poradí, kudy nejrychleji projít centrum neznámého města, jak se neztratit v postranních trasách nebo s kočárkem či na vozíku neskončit ve „slepé uličce“ na úzkém chodníku.
„Současné navigace vás, i když jdete pěšky, vedou po silniční síti. Pro pěší se dnes data sbírají ručně, ale chodit s úhloměry je samozřejmě velmi zdlouhavé,“ vysvětlil výzkumník Tomáš Götthans z VUT.
Elektrická tříkolka, na níž se šlape stejně jako na kole, dokáže za den zmapovat až 70 kilometrů tras a je „nabušená“ technologiemi.
„Vozítko je vybavené umělou inteligencí, používá neuronovou síť, která dokáže rozpoznat chodník, obrubník, jestli je v cestě sloup či parkovací místa na chodníku. Měří kvalitu a typ povrchu, sklon a šířku chodníku. Umí snímat i okolí a umožnit takzvaný street view, díky kterému si člověk může prohlédnout trasu v 3D,“ vyjmenoval Götthans s tím, že takto zmapovanou trasu bez zbytečných nástrah ocení nejen vozíčkáři, ale i rodiče s kočárky či senioři.
Zmapovat trasu pro pěší neumí ani Google, tvrdí vývojář
Informace se za jízdy ukládají do minipočítače v tříkolce. Mapovat lze i v místech, kde není dobrý signál. První prototyp tříkolky se zaměřuje na město, po úpravě by však podle výzkumníků zvládla i trasy v přírodě. Podle Götthanse při průzkumu trhu nenašli konkurenční zařízení.
„Google má tříkolku, ale používá ji pro takzvané street view, nezískává z nich taková data jako my. V tom si troufám říct, že jsme na světě unikátní,“ vyzdvihl Götthans.
Brněnští technici vozítko vyvinuli pro společnost CEDA, která se zabývá tvorbou mapových podkladů pro společnosti jako Google či pro vlastní aplikace. Kam se tříkolka vydá, záleží teď především na poptávce měst.
„Oslovujeme města a kraje, zda o mapování mají zájem. S VUT jsme domluvení, že v případě velkého zájmu nám vyrobí i další kusy,“ uvedla Hana Křepelková ze společnosti CEDA. Právě Brno patří k prvním městům, s nimiž jednají.
Pro plánování trasy firma vyvíjí vlastní aplikaci Route4All, další možností bude doplnit plánovač trasy do už existujících aplikací.
„Pokud město má svoji pro obyvatele či turisty, na kterou jsou zvyklí, dokážeme ji rozšířit o plánovač a výpočet trasy. Není potřeba do mobilu stahovat další aplikace,“ podotkla Křepelková.
Uživatel aplikace si pak zvolí z několika možností – zda chce najít trasu jen pro pěší, či vyhledat vhodnou trasu pro vozíčkáře či nevidomé. „A ještě přidáváme dvě skupiny – rodiče s kočárkem a seniory, kteří sice nemají tak velké omezení pohybu, ale třeba schody jsou pro ně také překážkou,“ vyjmenovala Křepelková.
Jak se orientovat po městě plném bariér, poradí i nevidomým
Aplikace se dočkají i Brňané. Město má totiž se společností CEDA uzavřenou dlouhodobou smlouvu. Už pro Brno zpracovala analýzu, jejímž cílem bylo najít a vyzkoušet metody, jak podrobně zmapovat chodníky i další části komunikací.
„V další fázi projektu budou otestovány možnosti různých typů navigace,“ uvedl náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti) s tím, že data se budou dále doplňovat o případné nově vzniklé překážky v průchodnosti a průjezdnosti. „Aplikaci plánujeme, ale vše je nyní v řešení. Nashromážděná data mají sloužit prioritně právě občanům,“ dodal Koláčný.
Na jednu ze zmíněných skupin – nevidomé – se zaměří i vědci z dalších dvou brněnských univerzit. Odborníci z Masarykovy a Mendelovy univerzity budou mluvit se zrakově postiženými a procházet s nimi v Brně jejich obvyklými trasami. „Budeme se jich ptát, jak se učí pohybovat v prostoru, co je pro ně důležité a jaké pomůcky jim pomáhají,“ přiblížila Hana Porkertová z Mendelovy univerzity.
Vědci se chtějí sejít minimálně s dvaceti lidmi s různým zrakovým postižením. „Tolik lidí by mělo stačit, aby nám poskytli jedinečné informace,“ řekla Porkertová s tím, že podrobná zjištění na toto téma v Česku zatím chybí.
Vědci vycházejí z takzvané geografie znevýhodnění, která stojí na předpokladu, že moderní město je uzpůsobené zejména pro zdravé a tělesně zdatné lidi, zatímco pohybově a smyslově znevýhodněné opomíjí. „Bylo by dobré, aby naše zjištění byla zohledněna i v urbanismu města, které je hodně bariérové a také zaměřené na vizualitu,“ dodala Porkertová.
