Místo mokřadu překypujícího vodou je nyní jen vysušené bahno. V sedmihektarovém mokřadu Tály zásobovaném vodou ze Svratky a Šatavy hnízdil například kriticky ohrožený vodouš rudonohý a ohrožený bramborníček černohlavý, rozmnožovali se tu čolek obecný či kuňka ohnivá a několik druhů skokanů.
Ornitologové zaznamenali vzácné druhy, jako je jeřáb popelavý, bekasina otavní či slavík modráček středoevropský.
„Teď je jejich sezona předčasně u konce. Cenný mokřad je zničený,“ říká Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO).
V mokřadu někdo provedl zásah, který hrubě ignoruje stanovisko, na němž se v únoru shodli odborníci se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří.
Spolu s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, aby to vyhovovalo zájmům ochrany přírody i zemědělcům, kterým vadilo, že na pronajímané půdě nemohou kvůli mokřadu hospodařit.
ČIŽP řekla, že je nutné mokřad zachovat a neopravovat odvodňovací systém. „Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ vysvětluje Forejtek.
Jenže hned při kontrolách v březnu zjistil, že voda výrazně poklesla. Během týdne byla už jen na několika metrech čtverečních.
„Zjistil jsem, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu,“ říká.
Ústav vinu odmítá
Ornitologové ze zničení mokřadu u Uherčic viní Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Ten to ale striktně odmítá.
„Náš tým rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na mokřadu v Uherčicích neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže. Mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn,“ oponuje řešitel souvisejícího výzkumného projektu Zbyněk Kulhavý z VÚMOP.
Lokalita totiž byla vybrána jako pilotní pro výzkum a aplikaci takzvaných dvoufunkčních melioračních systémů – tedy s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování – do zemědělské praxe.
Jde o systémy, které se využívají v zahraničí, v České republice však zemědělcům zkušenosti s nimi scházejí.
Zástupci VÚMOP také popsali příčinu havárie, která spočívala v zanesení uzávěru na výtoku šachty. Jinými slovy – voda sem z řeky Svratky závlahovým potrubím přitékala, ale z pozemku již neodtékala.
To také podle Kulhavého sdělili na schůzce s ČIŽP a navrhli vhodné postupy k případné obnově mokřadu, což však vyžaduje v první řadě součinnost s majiteli pozemků, která chybí.
Odborné prohlášení k případu zveřejnil VÚMOP na svých oficiálních internetových stránkách.
