„I když dlouhodobě budujeme třeba mokřady, které pozitivně ovlivňují změnu mikroklimatu, z hlediska zadržování vody v krajině mají poměrně malý dopad,“ říká starosta Židlochovic Jan Vitula (TOP 09).
Ve městě přitom podle něj už delší dobu pozorují, jak ubývá spodní vody. Schnou i starší stromy, jejichž kořeny na vodu prostě nedosáhnou. Řešením může být jen velkolepější projekt, než jsou mokřady.
Slepé rameno vytáhnou do polí mezi Židlochovicemi a Vojkovicemi. Na zhruba tři sta metrů dlouhý pás vody naváže ještě oddělené jezero. Dohromady se bude pracovat na asi 50 tisících metrech čtverečních.
„Plánujeme asi o dvacet centimetrů zvednout dno Svratky. Zvedne se vodní sloupec, zvýší se hydrostatický tlak a voda by se měla lépe dostávat do podloží,“ vysvětluje Vitula, který věří, že díky tomu se hladina spodní vody v území stabilizuje.
Slepé rameno by navíc mohlo pomoci vyřešit i další letitý problém města. „Neznámý pachatel každý rok poměrně pravidelně otráví řeku Svratku až k Novým Mlýnům. V okamžiku, kdy vytvoříme slepé rameno, voda, která je bez kyslíku, proteče, ale živočichové budou mít možnost se stáhnout do tohoto slepého ramene. Je to takový záchytný prostor, aby všechno neuhynulo,“ podotýká starosta.
Voda za padesát milionů
Hotová je už studie projektu, na ni naváže příprava projektové dokumentace, kterou chtějí obce stihnout do konce roku. Pak se budou shánět po dotacích. Náklady jsou předběžně odhadnuty na 50 až 60 milionů korun.
Vojkovice se do projektu zapojují především tím, že na něj uvolní obecní pozemky, další je ještě potřeba vykoupit. Zdejší starosta Karel Klein (nez.) se však netají určitou skepsí, zda se záměr podaří dotáhnout do konce.
„Na náš vkus je jeho rozsah poněkud megalomanský, asi se ještě bude měnit,“ domnívá se.
Ušlechtilý úmysl zadržování vody v krajině se tu podle něj potkává s komerčním záměrem. V sousedství má podle jeho informací vyrůst supermarket, vyžití tu mají najít pěší i cyklisté. „Je to půl na půl. Něco se udělá pro přírodu, něco pro lidi,“ podotýká Klein.
To, že se obce pouští do velkých vodohospodářských projektů, už podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře není ničím výjimečným. „Hodně záleží na samotném projektu. Na odbornosti zpracování záměru, charakteru, smyslu a přínosu podobných akcí,“ vysvětluje, že Povodí takové projekty někdy vítá, ale jindy také ne.
„Je třeba si uvědomit, že podobné zásahy mohou ovlivnit, a to v pozitivním i negativním smyslu, vodní bilanci, kvalitu vody, odtokové poměry, situaci z hlediska povodňových průtoků a tak dále,“ podotýká.
V tuto chvíli se na vodohospodářských projektech podílí například Kostice na Břeclavsku, kde se upravuje Kyjovka. Příkladem může být i připravovaná výstavba protipovodňové ochrany Brna. Revitalizace nábřeží s protipovodňovými opatřeními je akcí města Brna, na které Povodí úzce spolupracuje.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
