Přišli jsme o více než dvě stovky milionů, o další už přijít nechceme. Tak zdůvodnilo vedení Brna žalobu na současného nájemce Kleinova paláce na náměstí Svobody.
U soudu se domáhalo nezaplaceného nájemného za poslední rok. Teď to ale vypadá, že peníze neuvidí. Jak zjistila MF DNES, spor u městského soudu totiž prohrálo.
„Nic jiného jsme nečekali, žaloba města byla nesoudná a nestoudná,“ tvrdí Jaroslav Brož, právní zástupce žalované firmy CL Equipment and Real Estate Leasing.
Zárodek sporu sahá do roku 1994, kdy město pronajalo tehdy zchátralý palác předchůdci dnešního nájemce, francouzské bance Crédit Lyonnais.
Podmínkou ze strany města bylo, že nájemce budovu kompletně zrekonstruuje a pak nebude po dobu čtyřiceti let platit nájem. V loňském roce ale město přišlo s tím, že nájemce do rekonstrukce investoval málo a měl tedy nájemné začít platit dřív.
„Tvrdíme, že prokazatelnou částkou na rekonstrukci objektu je zhruba 80 milionů korun. A nájemce nedoložil, že by to bylo víc. Tuto částku už si dávno odbydlel,“ tvrdí náměstek brněnské primátorky pro majetek Tomáš Koláčný (Piráti).
Smlouva vychází z ceny 900 korun za metr čtvereční, tedy zhruba 14,7 milionu ročně. „To dělá od roku 1994 více než 350 milionů, z toho vyplývá, že rekonstrukci si nájemce odbydlel za nějakých šest nebo sedm roků,“ argumentuje Koláčný.
Tím je podle něj pro město smlouva nevýhodná, protože z nájmu celá léta nic nemá. „Pokud by stav pokračoval dalších 15 let, tratilo by město zhruba další více než dvě stovky milionů korun,“ poznamenal Koláčný.
Městu podle jeho výpočtů reálně uteklo zhruba 225 milionů. Ty jsou pro ně definitivně ztraceny. Nájemné totiž může podle zákona žádat maximálně tři roky zpět.
Odvolání? Možná
Proti rozsudku se město může odvolat ke krajskému soudu. Jestli to ale udělá, nechtěl včera Koláčný komentovat. „Rozsudek jsem ještě neviděl, a dokud ho neuvidím, nejsem schopen se k němu vyjádřit,“ reagoval.
Podle zástupce žalované firmy Jaroslava Brože soud nemohl rozhodnout jinak. Město vědělo, do čeho jde, už když uzavíralo smlouvu.
„Na rozsah oprav byly stanovené odborné posudky. Několikrát se kvůli tomu sešla rada a na posledních dvou zasedáních rozhodla, že banka nebude platit nájem po čtyřicet let od uzavření smlouvy a až pak by platila tržní nájemné obvyklé v místě. Při uzavření smlouvy se vycházelo z tehdy obvyklých cen nájemného v centru Brna a také z výše sazeb úvěrů,“ popsal Brož.
Rekonstrukce trvala tři roky. Během ní byla celá budova sanovaná, dostavěné podkrovní podlaží směrem do vnitřního dvora, kde přibyl výtah. Dvoranu přikryla skleněná střecha a parter s výklady do ulice dostal jednotnou tvař. Podle památkářů byla oprava provedená velmi kvalitně.
„Vše se dělo pod naší kontrolou. My však nehlídáme náklady, pouze to, zda investor dodržel všechny náležitosti ochrany památky,“ uvedl již dříve šéf jihomoravského Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
Nyní zamítnutá žaloba se týká nepromlčené částky za rok. Provází ji také žaloba na vystěhování z důvodu neplacení nájemného.
„Tím, že to soud zamítl, vyhodnotil, jestli je smlouva platná, nebo ne. Takže můj klient má předplaceno na čtyřicet let. A odmítáme i výpověď z nájmu. Dnes jsme podali žalobu na její neplatnost,“ uvedl Brož.
Spor mate i podnájemce
Podle něj je ve sporu důležité i to, že po řadu let město smlouvu nerozporovalo a obě strany ji respektovaly. „Myslím, že i k tomu soud přihlédl,“ podotkl Brož.
Podle něj nájemci vadí i to, že kauza jej poškozuje. „Město oslovuje naše podnájemce a uvádí je do nejistoty,“ poznamenal Brož s tím, že zvažují žalobu na poškození dobrého jména.
Kauza se vynořila v souvislosti se sporem s podnikatelem Liborem Procházkou. Město tehdy vytipovávalo nemovitosti, které by s ním mohlo směnit za stavby za Lužánkami.
Podle Koláčného je důvodem, proč se kolem Kleinova paláce dlouho nic nedělo, nejspíš to, že smluv z úrovně města je uzavřeno hodně. „Nepamatuji se, že by v minulosti byly prověřované. To se děje až teď,“ dodal Koláčný.
