Pokud se nedohodnou, hrozí, že budou lidé na zastávkách čekat na spoj do práce nebo školy marně. Kamenem úrazu je nová kolektivní smlouva.
„Chceme přidat do mzdy o korunu na hodinu více. Rozumíme, že zaměstnavatel není v úplně suprové kondici, tak navrhujeme, aby další navýšení bylo formou příspěvku na penzijní připojištění. Mezi 300 až 500 korunami na měsíc podle odpracovaných let,“ jmenuje zástupce odborářů Libor Weinstein.
Požadavkem také je, aby se nestávalo, že řidič za jakýkoliv drobný prohřešek přijde o prémie.
Se zaměstnavatelem o tom odbory vyjednávají od října, i za přítomnosti arbitra z ministerstva práce. Shodli se jen na tom, že se dosavadní kolektivní smlouva, a tím i lhůta pro vyjednávání, prodloužily do května.
Ředitel Znojemské dopravní společnosti – Psota Petr Chadim je přesvědčen, že stávající podmínky jsou uspokojivé, a myslí si to prý i většina řidičů – na rozdíl od toho, co tvrdí odboráři.
„Sepíšou požadavky – navýšení mezd, dovolené navíc, platby pojištění a podobně. Pokud na ně nepřistoupíme, okamžitě vyhlašují stávkovou pohotovost. Zkráceně – dejte, nebo budeme stávkovat,“ líčí.
Říká, že za poslední tři roky stoupla mzda o polovinu a řidiči Psoty jsou nejlépe placenými na Znojemsku. „Podstatné věci, jako že letos dostali přidáno dalších devět procent, které nám kraj bude vyplácet až od příštího roku, a po celý rok ponese zvýšené náklady dopravce, už neříkají,“ vadí Chadimovi, podle něhož by další navýšení mezd muselo nezbytně doprovázet navýšení smluvní ceny – ta je ale dána soutěží.
Rodinný život řidičů jde úplně vniveč, tvrdí odbory
Nepomohlo, ani když si obě strany svolal starosta. „Je důležité, že spolu začaly mluvit. Věřím, že se dohodnou a autobusy pojedou, jak mají,“ shrnul starosta Jan Grois (ČSSD) na svém oficiálním Facebooku.
Weinsteina ale schůzka nadějí nenaplnila. „Nikam jsme se neposunuli, je nám říkáno, že je v podstatě svými požadavky vydíráme. Moc možností už nám nezbývá. Pokud se nedohodneme, jsme připraveni na stávku, i když si ji nepřejeme,“ krčí rameny.
A řidič Jiří Fošna se přidává, že už není kam ustupovat a nelze stále čekat. „Od firmy nevyšlo nic kladného nebo ke shodě k uzavření kolektivní smlouvy,“ vadí mu.
Řidiči – a zdaleka nejen ti znojemští – tráví v práci 240 až 300 hodin měsíčně, včetně čekání a přesčasů. „Vydělíte-li to klasickou osmihodinovou pracovní dobou, vyjde vám, že pracují více než 30 dnů v měsíci. Řidiče to nebaví, jsou unavení, rodinný život jde úplně vniveč. Sice si vydělají třeba třicet tisíc, ale za jakou cenu,“ podotýká odborář.
Dopravci nemají z čeho brát, a tedy i dát, říká ředitel
Dopravce přiznává, že řidičů je nedostatek a někdy jiná možnost než přesčas není. Ale zdůrazňuje, že do nich nikdo není nucen a někteří si o ně i sami říkají.
„Přesčasy jsou jediným prvkem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který nejsme schopni při současném stavu řidičů plnit. To ostatně obsahuje i protokol o kontrole inspektorátu práce, za což jsme dostali pokutu. Pokud bychom však z důvodu neobsazení řidičem nevyjeli, dostaneme smluvní pokutu od kraje, o cestujících čekajících na zastávkách nemluvě,“ zdůrazňuje Chadim.
Odborářům jde podle něj o to, dostat ze zaměstnavatele vždy něco navíc, aby před zaměstnanci obhájili svou existenci a přísun nových členů platících příspěvky. „Z dopravců se snaží u neznalé veřejnosti udělat novodobé otrokáře. Dopravci ale nemají z čeho brát, a tedy i dát,“ tvrdí.
Spory kvůli kolektivní smlouvě se ve firmě rozhořely už v roce 2016, kdy stávková pohotovost trvala od dubna do listopadu. K dohodě došlo až dva dny před připravovanou stávkou. Od té doby jsou například řidiči za čekání na výjezd honorování 90 procenty hodinové mzdy, ne 50, jak tomu bylo dřív.
Jeden průsečík se teď ale přece jen zadařil – dopravce souhlasil, že vybaví zaměstnance ochrannými dezinfekčními gely pro případ, že si nemají kde umýt ruce. „Je to ale z toho důvodu, že neplní zákoník práce a nemá na konečných záchody a odpočinkové místnosti,“ rýpnul si Weinstein.
