Ještě během čtení rozsudku soudkyní Ditou Řepkovou odešla pětice Romů s hlasitou nespokojeností ze soudní síně. Nelíbilo se jím rozhodnutí senátu Krajského soudu v Brně, který v pátek zprostil viny Ukrajince Romana Rohozina obžalovaného z vraždy Nicolase Z. loni v červnu u Brněnské přehrady.
„Jdu pryč. Tohle nemůžu poslouchat,“ pronesl naštvaně jeden z odcházejících směrem k soudkyni, která zprošťující verdikt odůvodnila nutnou sebeobranou, kterou napadený s nožem v ruce odrážel atak tří útočníků.
Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu |
Nelibost dali přátelé rodiny Nicolase Z. následně najevo i před budovou soudu, tentokrát zcela opačným způsobem. Ústa si demonstrativně přelepili náplastmi, na něž napsali heslo: „Umlčeli nás. Na lidských životech záleží“.
„S rozsudkem nesouhlasíme, přijde nám nespravedlivý,“ řekl jeden z nich, Jozef Daniel, který po loňském incidentu spoluorganizoval pietní akt u Janáčkova divadla, jenž přerušovalo provolávání nejrůznějších hesel.
Značně nespokojení byli s rozsudkem bezprostředně po jeho vynesení i přítomní Romové, kteří působí ve spolcích nebo jiných organizacích pomáhajících jejich menšině. Předseda Asociace společenství Romů Rastislav Lučanský označil verdikt za nespravedlivý. „Mladý ukrajinský kluk zabil mladého romského kluka, to není jen tak. Důvody, že se bránil, neberu. Zabil mladého kluka, je tam smrt. S verdiktem nesouhlasíme,“ prohlásil Lučanský s tím, že se měl státní zástupce Petr Bejšovec odvolat.
U Krajského soudu zaznělo, že při nucené sebeobraně se může přihodit, že útočník skončí hůř než jeho oběť, což se loni také stalo. Zatímco Nicolas Z. chvíli po konfliktu zemřel, napadený Rohozin vyvázl pouze s lehčím zraněním.
„Odůvodnění soudu mě velmi překvapilo, protože tím vysílá nebezpečný vzkaz do společnosti. Pokud někdo na někoho zaútočí, což se děje každodenně napříč Českem, ten druhý může použít nůž a zabít ho, jelikož na to máme institut nutné obrany,“ poznamenal Tomáš Ščuka, zakladatel spolku Romani Hub a člen rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Podle něj není romská komunita vnímána na stejné úrovni jako většinová společnost. „Je potřeba, aby národnostní menšiny využívaly svá práva. To na spravedlivý proces je jedním ze základních lidských práv. Ochrana menšin se tady ale neděje. I když jsme součástí Evropské unie a Česko se zavázalo k různým mezinárodním lidskoprávním doktrínám, není to dodržováno. Důvěra v justici tady není, ani já ji nemám a to nejsem zaujatý. Tohle není první takové rozhodnutí soudu,“ uvedl Ščuka.
Prvotní strach Ukrajinců opadl
Žalobce Bejšovec si v pátek ponechal lhůtu na odvolání. Ředitel brněnského romského střediska DROM Jiří Frolec proto nadále označuje případ za otevřený. Zároveň zdůrazňuje, že je potřeba setrvat ve střízlivém pohledu na věc, aby se napětí především uvnitř romské komunity nezvyšovalo. „Přál bych si, aby celá věc neeskalovala. Nevidím důvod k jejímu vyhrocení,“ podotkl.
Středisko už od začátku vyšetřování nabádalo klienty, aby ponechali policii prostor pro sesbírání veškerých důkazů a umožnili soudní moci bez jakýchkoliv vnějších vlivů nezávisle rozhodnout.
K nutnosti zachovat klid a počkat na detailnější informace vyzývá také vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. „Myslím i na rodinu a blízké Nicolase, pro které může být takový verdikt extrémně citlivý a stresující,“ zmínila.
Adoptivní matka Nicolase Z. byla přítomna i na pátečním vynesení rozsudku. Ještě před ním v slzách řekla, že Rohozin neměl právo vzít jejímu synovi život. Ze soudní budovy pak rychle zmizela bez jakéhokoliv komentáře.
Podle předsedkyně Ukrajinské iniciativy jižní Moravy Ilnary Dudašové sledovali její krajané proces spíše okrajově a už bez obav. Na rozdíl od prvního měsíce po události, kdy ve večerních hodinách hlavně v oblastech, kde žije převážně romská komunita, raději zůstávali doma.
„Doufám a věřím, že romské organizace přijmou rozhodnutí soudu s poklidem a nikdo nebude vyvolávat konflikty, ke kterým ani nebyl důvod,“ pronesla Dudašová s tím, že má důvěru v soud, který kompetentně posoudil závažnost trestného činu.
Za bitku v brněnském ghettu padly tresty, dvě podmínky a tři roky vězení |
Je si však také vědoma, že celý proces ještě není u konce, protože může přijít odvolání. „Kdyby k tomu došlo, doufám, že to bude pouze zákonnou cestou bez jakýchkoliv demonstrací a násilí,“ zdůraznila Dudašová.
Hrozbu opětovného vyhrocení napětí stoprocentně nevyloučil řeckokatolický kněz z brněnské farnosti Sergij Mackula. Připomněl, že krátce po události ji někteří jedinci politicky zneužili ve svůj prospěch, což se může stát i tentokrát. „Je to velmi citlivá záležitost. Ukrajinci ale teď na prvním místě řeší válku, která se odehrává v jejich zemi,“ podotkl.
Nedávné konflikty v brněnské MHD
|
Pietní akce Romů za mrtvého Nicolase Z. ze 17. června 2023:
17. června 2023 |
