Na židličce před kavárnou na začátku jedné z frekventovaných ulic, vedoucí částí Brna hustě osídlenou Romy, sedí osmadvacetiletý Nick Budai s ustaraným výrazem v obličeji. Trápí ho jak smrt mladíka na Brněnské přehradě, tak nálady, které tragická událost vyvolala.
„Je špatně, že určitá část lidí si teď svoji frustraci ventiluje na Ukrajincích. Chci zdůraznit, že my v romské komunitě moc dobře víme, že nelze uplatňovat princip kolektivní viny. Spousta lidí to velmi dobře vnímá,“ říká.
Čas od času odpoví na pozdrav některého z kolemjdoucích Romů, mezi nimiž je díky svým aktivitám v sociálních službách známý. Skutečnosti, že ho obsluhuje servírka z Ukrajiny, nevěnuje nejmenší pozornost.
Jaká panuje nálada bezmála týden po násilné smrti romského mladíka na Brněnské přehradě ve vaší komunitě?
Panuje velká frustrace a naštvání. Je však potřeba říct, že naše zloba je dlouhodobá, a mrzí mě, že úplně ustupuje do pozadí její skutečný důvod. Tím incidentem z přehrady jen vybobtnala na povrch. Je potřeba jít do hloubky a ptát se, z čeho pramení.
Co je podle vás jejím důvodem?
Na první dobrou se může zdát, že je naše frustrace namířena proti Ukrajincům, což není přesné. Je živená naštvaností lidí za jejich situaci. Romové jsou dlouhodobě na okraji společnosti, jsou marginalizovaní a segregovaní, ať je to na trhu s bydlením, s prací nebo ve školách. Ostatně v této pozici jsou nyní i Ukrajinci. Když se stane něco tak hrozného jako minulou sobotu, pak se uvolní ventil a frustrace jde ven. Stalo se, že podezřelým ze smrti Roma je Ukrajinec, ale kdyby to byl kdokoliv jiný, bude nálada v romské komunitě úplně stejně zjitřená.
V Brně se pohádala skupinka lidí, muž vytáhl nůž a bodl. Napadený zemřel |
Například Petr Mačál, ředitel neziskové organizace IQ Rom servis, si to nemyslí. Řekl, že atmosféra je tolik vyhrocená právě kvůli tomu, že nůž držel Ukrajinec.
Považuji to za nešťastné vyjádření. Jako Rom s vhledem do naší komunity s ním nesouhlasím.
Odhadnete, kolik Romů má stejně racionální pohled jako vy a s kolika z nich cloumají emoce tak, že ke kolektivní vině sklouznou?
Na procenta vám to říct nedokážu, je to různé člověk od člověka. Romskou komunitu si nepředstavujte jako homogenní společnost. Jsme rozmanití, každý vnímáme věci po svém. Možná je to tak, že hlas těch, kdo jsou rozzuření, je teď víc slyšet než těch umírněných.
Nick BudaiRomský aktivista a sociální pracovník se romské komunitě věnuje v rámci neziskové organizace IQ Roma servis. Je producentem internetové platformy Tuke.TV, která vysílá publicistiku, rozhovory a reportáže s romskou tematikou. Pět roků pracoval na sociálním odboru na brněnském magistrátu. |
Bojí se Romové v Brně?
Nestalo se nic nového, kvůli čemu bychom začali mít obavu, že nám jde o život. V 90. letech minulého století se tady zabíjeli Romové, aniž by to někdo prošetřoval, a také za poslední roky se událo několik incidentů, při nichž zemřel Rom. Nahlas se začalo mluvit o tom, že nejsme v bezpečí. Lidé se bojí, některé z nich to burcuje k vyvolávání nenávistných hesel. To, že se spousta lidí může cítit v nebezpečí, není kvůli Ukrajincům, kteří jsou stejně přehlíženi jako my. Je to kvůli systému, který zde vládne, kvůli dlouhodobému utlačování romské komunity a jasnému signálu, že nejsme partnerem pro diskusi. My jsme na okraji společnosti pořád.
To cítíte od představitelů města, od úřadu nebo od společnosti jako celku?
Můžeme se bavit o městské nebo státní úrovni, vždy je to systémové. Krásným příkladem je poukázání ze strany Evropské unie v roce 2007 na to, že Česká republika segreguje romské děti v segregovaných školách, čímž romské děti nemají moc možností vyjít z chudoby a ze špatného prostředí, najít si pak lepší práci a lepší bydlení. Není to tak dlouho, co průzkum ukázal, že se situace nezlepšila. Nadále žijeme ve vyloučených lokalitách, kde se odehrává generační předávání chudoby a dalších sociálně-ekonomických dopadů. Segregované školství není dobré školství.
Po násilné smrti mladíka se v centru Brna strhla bitka mezi Romy a Ukrajinci |
Máte zprávy, že by se v Brně dělo víc takových incidentů jako na začátku týdne na Dominikánském náměstí, kde měla skupina Romů napadnout židlemi Ukrajince?
Dostala se ke mně fáma ještě o jednom incidentu, ale to jsou drby, že se někdo s někým pobil. Nejsou ničím podložené, nevidíme je na videu. Je extrémně zajímavé, jak s vámi zmíněným incidentem pracovala média; jednou útočili Romové, podruhé to zase Romové nebyli, pak zase ano. Člověk pak neví, kde je pravda.
Jistě jste zaregistroval i fámu, že v nemocnici zemřel druhý napadený Rom.
Přesně tak.
Máte plné ruce práce s uklidněním situace mezi Romy?
Smířlivé jednání je velmi důležité. Na druhou stranu se debaty právě kvůli té frustraci, o níž jsme mluvili, často minou účinkem. V lidech to jistým způsobem vře. Pak vidí, že pan prezident přijme šikanovanou ukrajinskou holčičku na Hradě, což nechci zlehčovat, je to dobré gesto. Nám Romům ale posílá vzkaz, že jsme nadále na periferii zájmu.
Čím konkrétně?
Stačí se podívat zpět v čase do období velkého přílivu Ukrajinců k nám. Romští uprchlíci dostali jasně najevo, a to nejen v Brně, ale i v dalších velkých městech, že systémová diskriminace tady je. Bílí Ukrajinci nezažívali to, co romští. Jsou to facky, které dostáváme, pak se stane to, co se stalo v sobotu, a frustrace jde ven.
Jsou teď lidé s dostatečně silným hlasem v romské komunitě v dvojsečné pozici, že zároveň chtějí uklidnit vášně, ale také nemají zájem na Romy apelovat, aby byli zticha, že se nic neděje jim jako komunitě, ale stal se jeden izolovaný čin?
Přesně tak to vidím i já. Pokud v sobotu v Brně místo zrušeného původně plánovaného shromáždění před Janáčkovým divadlem skutečně proběhne nějaký pietní akt, tak já nevěřím tomu, že se zvrhne v něco negativního. Věřím tomu, že se lidé nahlas projeví, ale aby si někdo vybíjel zlost na Ukrajincích nebo proti nim skandoval hesla, která ani nechci vyslovit, to si nepřipouštím. Na rozdíl od expertů, kteří situaci komentují od stolu, si já jako Rom nemyslím, že bude hořet Brno nebo že si Romové s sebou přinesou baseballové pálky.
Protest kvůli smrti Roma v Brně se ruší. Experti se obávají zneužití etnika |
Očekáváte, že se v sobotu Romové v Brně shromáždí?
Uvidíme. Pietní akt v mírumilovném duchu je možný a myslím si, že něco takového se odehraje.
Pak však musíte připustit možnost, že s davem, který se sejde, lze hodně rychle zacloumat.
To sice ano, ale pokud se bavíme o pietním aktu, tam je potřeba říct, že v romské komunitě je úcta k zemřelým jedním z velmi důležitých témat. Nikdo z těch, kdo mají mezi Romy hlas, nešíří výzvy k nepokojům organizovaným na sobotu.
Dovedete si představit, že by na takovém pietním aktu v rámci zklidnění emocí bez provokace vystoupil někdo z Ukrajiny a nabídl podanou ruku?
Osobně si to nejen dokážu představit, ale kdybych takové shromáždění organizoval já, tak bych o to měl zájem. Nejde o demonstraci. Tu její původní organizátorka Žaneta Plachetková odvolala, protože se na událost začali nabalovat extrémisté.
Vadí vám, že se na stranu Romů náhle staví právě tito hlasatelé extrémních názorů, pro které byli Romové dřív spíš terčem?
Vnímám, že si na události chtějí přihřát polívčičku lidé jako pan Pernica (předseda hnutí Slušní lidé) nebo dezinformátor Jindřich Rajchl.
Naslouchají jim Romové?
Romská komunita není homogenní. Není to jednolitá společnost. Tak jako všude jinde ji tvoří různí lidé, a tedy i ti, kteří dezinformacím budou podléhat. Je potřeba s nimi pracovat, učit je – a to je potřeba v celé české společnosti – mediální gramotnosti. Přesto nemůžeme říct, že naslouchání dezinformací platí pro celou romskou komunitu. Existuje dostatečně velká síla, která tyto manipulátory odmítne, dá jim najevo, že o ně nemáme zájem, a ať si jdou svoje hry hrát na svůj píseček.
Romský aktivista a sociální pracovník Nick Budai (první zleva) při natáčení pořadu pro romskou platformu Tuke.TV
Přesto se o Romech traduje, že jsou náchylní věřit laciným slovům a rychlým řešením.
Tak já tu otázku položím naopak. Je česká společnost náchylná k tomu, co zmiňujete? A pokud ano, tak v jaké míře? Kolik Čechů se dostavuje na Rajchlovy demonstrace? Je to zavádějící otázka. Lidé z romské menšiny jsou stejně náchylní na dezinformace jako lidé z celého světa. Není to nic, co by s námi kolektivně vlálo.
Jak konkrétně v Brně vaše komunita vypadá?
Není to tak, že každý Rom se zná s každým a jsme všichni pokrevně spjati. (usmívá se) To jsou ty stereotypy, které panují. Jsme stejná společnost lidí jako všechny jiné. Najdete mezi námi od každého něco. Máme mezi sebou spoustu šikovných lidí, odborníků na různá témata. Vy je možná nevidíte, protože se je média nenaučila oslovovat, pokud se chtějí bavit o romských tématech, nebo si je neumí vyhledat.
Má vaše komunita v Brně lídra?
Znám větší množství lídrů, schopných mluvit za romskou komunitu. Nějaký capo di tutti capi (šéf šéfů) nad námi není. Je snad nad vámi? Stejně jako u vás platí i u nás, že lidé následují ty, s jejichž názory souzní. Takový je přece i princip voleb. Jdete za tím, jehož názory jsou vám blízké nebo sympatické.
Je mezi Romy v Brně i lídr „rajchlovského“ střihu? Někdo, kdo zavelí, že se půjde po Ukrajincích?
Doufám, že zrovna tyto typy vůdců mezi sebou nemáme. Nevím o žádném takovém. Jestli se tak někteří jednotlivci prezentují na sociálních sítích, tak si nemyslím, že dokážou strhnout dav. Od stolu má kdekdo silné řeči, přenést je do reálného světa je však hodně těžké a to v sobě moc lidí nemá.
Co očekáváte od příštích dnů?
Dostatečné prošetření sobotního incidentu ze strany policie, snad i brzký verdikt, obvinění.
Pomohlo by to uklidnit situaci?
Pokud policie jasně řekne, co se stalo, tak ano. Vím o schůzce představitelů Brna, policie a romské komunity, která nám dala signál, že se událost prošetřuje se vší vážností. Hrozně moc lidí vkládá důvěru do rukou policie a státního aparátu, že událost prošetří, a snaží se čekat. Vnímáme, že údajný pachatel skončil ve vazbě a že to, co se stalo, nikdo nechce smést ze stolu.
Můžou tyto pozitivní signály vést následně i k zlepšení pozice Romů celkově?
Samotného mě zajímá, jestli se tohle memento podaří využít k narovnávání vztahů mezi Romy a majoritou.
Co když však verdikt nad událostí z Brněnské přehrady nevyzní ve prospěch Romů?
Pak se musí velmi pečlivě a dobře vykomunikovat, proč takový verdikt padl. Nechme se překvapit. Všichni jsou si vědomi, jak napjatá situace je, a pokud by zadržený člověk měl být osvobozen, musíme vědět, proč se tak stalo.
15. června 2023 |
