Když byl dnes osmiletému Petrovi teprve rok, rodiče si všimli, že špatně chodí, na jedné noze našlapoval na špičku. „Nejprve jsme to řešili na ortopedii. Trvalo dlouho, než lékaři přišli na to, co mu je, ale moc se tomu nedivím, protože je to opravdu velmi specifická nemoc,“ vypráví Petrova maminka Eva Vacovská.
Malému pacientovi lékaři diagnostikovali rakovinu, kvůli níž mu v noze postupně tvrdne vazivo. Špatně snáší chemoterapie, jeho nemoc je navíc tak vzácná, že na ni v Česku neexistuje lék. Navzdory tomu ve středu vesele pobíhal po hřišti u Dětské nemocnice Brno, kde začaly Dny dětské onkologie.
Ty mají mimo jiné připomínat, že mezi nemocnými dětmi je rakovina stále vůbec nejčastější příčinou úmrtí. I když se situace zlepšuje.
„Před třiceti lety přežívalo nějakých 15 až 20 procent dětí, dnes vracíme do života více než 85 procent takto nemocných. Nicméně vyléčení není bez komplikací pro celou řadu z nich a to je motivace, proč musíme jít dál,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Brno a zároveň přednosta kliniky dětské onkologie Jaroslav Štěrba.
Právě Dny dětské onkologie mají přiblížit veřejnosti tuto problematiku, moderní léčebné postupy i úspěšnost léčby. Vyšší povědomí ve společnosti totiž napomáhá včasné diagnóze a ta je klíčem k úspěšné léčbě.
Do konce srpna tak budou v brněnských ulicích dobrovolníci prodávat zlaté stužky, symbol Dnů dětské onkologie, a poskytovat informace o celé akci.
Lékaři pátrají po zvláštnostech
U většiny dětských onkologických pacientů lékaři léčbu znají. V téměř 90 procentech případů tělo reaguje dobře a pacient se za nějaký čas uzdraví. Je tu ale skupina onkologicky nemocných, kde je potřeba hledat na onemocnění něco zvláštního, co pomůže léčbu přesněji zaměřit.
„Máme pacienty, u kterých byla léčba zaměřena příliš nespecificky a měla nežádoucí účinky. Nyní můžeme ve spolupráci s molekulárními biology najít přesně ten znak, který problémy způsobuje, zacílíme na něj léčbu a to pak funguje velmi pěkně,“ říká primář kliniky dětské onkologie Peter Múdry.
Takovou léčbu podstoupila například patnáctiletá Michaela Bromková. Před dvěma lety se jí ze dne na den nafouklo břicho. Praktický lékař reagoval s údivem, nic takového ještě neviděl. V nemocnici se potom zjistilo, že má Míša v břiše nádor.
Lékaři ho sice v Dětské nemocnici Brno vyoperovali, ale byla velká pravděpodobnost, že se brzy objeví další metastáze. Dívce se podařilo diagnostikovat genetickou změnu. Tu lze léčit léky, které dříve nebyly k dispozici. Lék má už rok a půl a její stav je velmi dobrý.
Osmiletý Petr na specifickou léčbu teprve čeká. „Od podzimu už nebere žádné léky. Všechno, co se dalo udělat, už lékaři zkusili,“ smutní Vacovská.
Jedinou nadějí pro chlapce je lék vyvíjený ve Spojených státech amerických. Primář Múdry se ho snaží pro Petra získat, ale proces je velmi složitý. Chlapcův nádor se stále zvětšuje, za poslední tři měsíce se odumřelá tkáň rozrostla o tři centimetry. Pokud se k němu speciální lék nedostane, hrozí mu amputace nohy. Malý bojovník se ale prý na „robonohu“ těší.
Zákeřná nemoc pochopitelně zasahuje i do osobních životů pacientů a jejich rodin. Míša se od dětství věnovala baletu, měsíce strávené v nemocnici a chemoterapie jí koníček vzaly. Ovlivnilo to také vztahy s rodinou a přáteli.
„Mám teď obecně méně kamarádů. Uvědomila jsem si, kteří jsou opravdoví a jsem za ně ráda, protože mi opravdu pomohli v těžké době a stáli při mně. Zároveň jsem poznala mnoho nových kamarádů v nemocnici a jako rodina jsme se ještě víc semkli,“ vysvětluje.
Malý Petr by rád hrál fotbal. Noha ho sice nebolí, ale velmi brzo se unaví. „Jediný sport, který by mohl dělat, je plavání. Kvůli léčbě má ale sníženou imunitu a v šatnách plaveckého bazénu je příliš mnoho bakterií,“ konstatuje jeho matka.
Do chodu rodiny také výrazně zasahuje dojíždění do Brna na kontroly. Pochází totiž až z Buštěhradu u Kladna. Kliniku dětské onkologie si rodiče zvolili záměrně kvůli inovativním postupům, které tu při léčbě rakoviny uplatňují.
