Politici na tuto notu teprve nedávno začali slyšet a do „odšpuntování“ nevyužitých lokalit hodlají v nejbližších letech investovat přes miliardu korun.
K finálnímu zlepšení ale vede ještě trnitá cesta a výrazně vyšší částka.
„Snažíme se město dotlačit k nějakým řešením, jedná se i na úrovni ministerstev, bohužel se s tím dlouhodobě nedaří pohnout. V Brně se tak upravují alespoň dílčí vyhlášky, které mohou pomoct. Území zablokované kvůli neexistujícím protipovodňovým opatřením je skutečně velké. Městem protékají dvě hlavní řeky a kolem nich leží spousta míst, která teď nejde zastavět,“ zhodnotil situaci developer a předseda Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter.
Téma protipovodňových öpatření se dostalo do pozornosti teprve před třemi lety.
„Dříve vůbec nepatřilo mezi priority města, teď už v nich konečně je a Kancelář architekta města Brna začala dělat řadu klíčových kroků,“ dodal Vinter.
Pokud vše klapne, časem se mohou odblokovat pozemky až pro 20 tisíc nových bytů. Hlavní dosud nevyužité lokality se nachází v Husovicích, Židenicích, Jižním centru, na Starém Brně i v Komárově.
Čekat už nechtěla firma Imos Development, která plánuje výstavbu v záplavové oblasti v Horních Heršpicích, musela tak u Svratky provést rozsáhlé úpravy.
„Jedná se o světlou výjimku. V této části je totiž dostatek prostoru, aby se voda vykompenzovala. To v praxi znamená, že tam můžeme udělat samostatná protipovodňová opatření, aniž by byla závislá na nějakých dalších. Hledali jsme taková místa všude možně po Brně, ale jinde už to takhle nejde,“ poznamenal obchodní ředitel Imosu Jiří Heinl.
Dělníci začnou u Svratky znovu pracovat na jaře
Firma postupovala v souladu s požadavky města, dokonce spolupracovali i se stejným projektantem a odborníky z Vysokého učení technického.
„Opatření jsou již hotová, zkolaudovaná, městu je předáme za symbolických tisíc korun. Náklady se přitom pohybují okolo 25 milionů a platili jsme je bez nároku na kompenzace. Provedli jsme několik terénních úprav jako zpevnění břehů, ale také jsme postavili chodníky, cyklostezky a umístili veřejné osvětlení. Kdybychom se do toho nepustili, mohli jsme začít stavět klidně třeba až za dvacet let,“ prohlásil Heinl.
Vedení Brna věří, že tak dlouho to všude rozhodně trvat nebude. Podle náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL) v blízké době poputuje na opatření na Svratce 1,25 miliardy korun. Město chce získat dotaci skoro 940 milionů korun. Hlavním cílem je ochrana obyvatel a jejich majetku.
„Přímo se to týká asi šesti tisíc lidí. Práce se dotknou tříkilometrového úseku od koupaliště Riviéra podél Poříčí až po viadukt v Uhelné ulici. Součástí je vybudování pěšin, cyklostezek a zpřístupnění koryta lidem,“ nastínil plány Hladík. Dělníci se pustí do díla v dubnu příštího roku a skončí na podzim 2023.
Až čtvrtina ploch v ohrožení
V územním plánu je nyní zhruba 400 hektarů ploch navrhovaných pro bydlení, z toho více než čtvrtina leží v záplavových oblastech, což je nutné postupně řešit. V září proto převzala přípravu protipovodňových opatření Kancelář architekta města Brna (KAM), a to s cílem vše co nejvíc urychlit.
„Což se nám daří. Aktuálně dokončujeme přípravu zadání pro výběr zhotovitele stavby právě na protipovodňová opatření na řece Svratce na Poříčí. Výběrové řízení chceme vypsat začátkem příštího roku. Architektonické řešení je zpracované na základě vítězného návrhu zesnulého profesora Ivana Rullera z mezinárodní architektonické soutěže pořádané před třemi lety,“ podotkla mluvčí KAM Jana Běhalová.
Návrh počítá s revitalizací zmíněného tříkilometrového úseku. „To vše za využití přírodě blízkých opatření. Vzniknou tu nové ostrůvky a tůně, doplní je dřevěná mola, počítá se s ozeleněním břehů. Přibude asi pět kilometrů pěšin a bezmála tři kilometry cyklostezek. Všední pohled na Poříčí promění nová kolonáda a počítá se i s lavičkami,“ vypočítala mluvčí.
Především však přibudou zemní hráze, zrekonstruují se nábřežní zdi a rozvolní se koryto řeky. „Díky protipovodňovým opatřením se v daném úseku uvolní území pro další rozvoj, jehož využití dosud limitovala záplavová zóna Svratky,“ shrnula Běhalová.
Projektová příprava pro navazující úseky protipovodňové ochrany na řece Svratce, a to od viaduktu v Uhelné ulici po zavázání do Přerovské trati, bude zahájena počátkem příštího roku. „Dále chystáme potřebné dokumenty na výběr zhotovitele projektové dokumentace protipovodňových opatření pro oblast bývalé Zbrojovky,“ uzavřela Běhalová.
