Chápu, že jste měl pouze kusé informace, ale jak byste své tehdejší vyjádření pro iDNES Premium nyní zhodnotil?
Mám k tomu dva komentáře. První je ten, že literatura, která byla psána na téma kondice ruské armády před letošním únorem, hovořila o tom, že za posledních deset patnáct let udělala velký krok dopředu. Pracovalo se s tezí, že se Rusové na válku připravují způsobem, který jim přinejmenším na začátku konfliktu poskytne mimořádnou výhodu. Nejsem odborník na vojenství, takže jsem neměl jediný důvod nevycházet z toho, co tvrdili odborníci v dané oblasti. Je potřeba se ptát lidí, co tohle psali, kde se stala chyba, protože po osmi měsících vidíme, že je situace jiná.
A pravda také je, že tvrzení „Ukrajina padne“ bylo mírně alarmistické s cílem vyvolat reakci ve smyslu ochoty Ukrajině pomoci. To na začátku nebyla samozřejmá věc a není ani nyní. Optimismus z posledních týdnů, který zavládl s úspěchy ukrajinské armády, může mít krátkodobé trvání. Ale já se na to snažím dívat realisticky. Pokud jsem se spletl, sypu si popel na hlavu. Z hlediska mé kompetence je to pro mě možná zajímavá lekce v tom, co přednáším, tedy efektivitě autoritativního nedemokratického režimu. Ta se v ruském případě ukázala nižší, než obecně tvrdí teorie, která říká, že autoritativní výkon vlády poskytuje nástroje, jak přinejmenším na začátku konfliktu být ve výhodě.
Máme-li se starat o sebe, musíme se starat o to, co se děje na Ukrajině. Kdo tohle nechápe, tomu je těžké na to něco říct.
