„Nikdo by neměl být překvapen, že v Gruzii, Bělorusku, Kazachstánu, na Ukrajině a jinde v postsovětském prostoru zasáhlo Rusko vojenskou silou. Svět se dělí pouze na ty, kteří tuto realitu chápali už před 24. únorem 2022 a na ty ostatní,“ říká politolog Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.
Podle něj měl Putin pří útoku na Ukrajinu na výběr několik variant. Mohl zvolit politicky a vojensky bezpečnou „východní variantu“ v prostoru, který je vhodnější pro manévrovou válku velkých mechanizovaných formací. Místo toho ale zvolil nejriskantnější možný scénář „hluboké operace“.
Záškodníci vyslaní do napadené země již v době míru zlikvidují politické vůdce, vnesou zmatek mezi obyvatelstvo, rozsévají teror a zpomalí mobilizaci.
Výsadkáři obsadí letiště, mosty, spojovací centra, klíčové dopravní uzly a otevřou tím cestu hlavním silám, které jsou pod záminkou „běžných cvičení“ již dávno soustředěny ve výchozích prostorech a připraveny k útoku.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuský Blitzkrieg se zadrhl
Kyjev měl podle této strategie vlastně padnout ještě před tím, než dorazí hlavní invazní síly. Hlavní zbraní neměla být palebná síla, nýbrž překvapení, manévr, chaos a demoralizace obránců. „Z toho vyvozuji, že jej tlačí čas a je ochotný jít za hranu rizika. Důvody pro jeho chování ale neznám,“ konstatoval Kříž.
Putinovi se však hazard, kterému se přitom v minulosti spíše vyhýbal, nevyplatil. Bleskové ovládnutí Ukrajiny se zadrhlo. Ukrajina totiž houževnatou obranou ukázala, že není nefunkčním státem, jakým byla v roce 2014 a ustála úder, který by položil mnohé země na západě.
„Pokud by stejnou válku muselo téměř samo proti Rusku vést současné Německo s jeho rozloženými ozbrojenými silami kanibalizujícími bojovou techniku jako na běžícím pásu, Rusy zaplacenými byznysmeny a politiky v klíčových postech nebo zkorumpovaná a až po uši zadlužená Itálie, nevsadil bych na ně ani zlámanou grešli,“ dodal.
Jak upozornil, Rusko nyní sahá k takzvané opotřebovací válce, kterou svět v ruském podání pamatuje z Čečenska a ze Sýrie. V praxi to vzhledem k převaze v materiálu a počtu živé síly znamená obklíčení velkých měst, rozmístění početného dělostřelectva a začátek srovnávání měst se zemí.
„Budou útočit na měkké cíle, školy, školky, nemocnice, sklady jídla, zdroje elektřiny a teplé vody. Prostě na cíle, jejichž zničení vyvolá šok a hrůzu oběti,“ popsal Kříž s tím, že Kreml nebude měnit nic z toho, co fungovalo v Sýrii nebo Čečensku a proti čemu svět ani nehnul prstem.
Moskva obviní oběť a Západ
Ze zločinů pak podle něj naopak Moskva obviní svou oběť, tedy Ukrajinu a samozřejmě ten „zlý Západ“. „Západu hrozí, že znovu a jenom ve větším měřítku uvidí nová Sarajeva a nová Aleppa. Bude řešit, co udělal špatně, kdy Vladimira Vladimiroviče špatně pochopil, nesplnil, co mu údajně slíbil a jak Západ za ruskou politiku vlastně může,“ uvedl politolog.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvKolektivní Západ si podle jeho slov dnešního Putina za uplynulé dvě dekády vypěstoval svojí slabostí, hloupostí a naivitou, ale v současné situaci prý stačí ke zmenšení minulých chyb relativně málo.
Od dodávek zbraní, „znárodnění“ majetku ruských oligarchů, přes ještě tvrdší ekonomickou válku až po podporu dobrovolníků a „dovolenkářů“, ochotných jít za Ukrajinu bojovat.
„A v neposlední řadě co nejdříve zařídit, že se ruská vojenská letadla, vojenské vrtulníky, vojenské lodě a další ‚poklidně orající traktory‘ začnou záhadně ztrácet a nebudou se vracet na základny,“ navrhl Kříž.
Není podle něj přitom nutné k tomu oficiálně vyhlašovat žádnou bezletovou zónu. „Interně to nazývejme třeba speciální operací. Stará doba v mezinárodní politice přece vyžaduje starý přístup,“ dodal politolog.
