Špičkové přírodní linoleum za zhruba šest set tisíc korun, které vile věnovala firma Armstrong, není na podlaze přilepené. "Leží volně na vrstvě xylolitu. Je to směs cementu, pilin a dalších přísad, měkký, netvárný materiál, v životě jsme na nový xylolit nepokládali lino. To se prostě nedělá. Už se roky nepoužívá, protože to byl historický omyl," shrnul Josef Halva z firmy Bripo, která lino pokládala.
Lino se obvykle lepí na vrstvu hladkého betonu. Ačkoli pokladači upozorňovali, že se podlaha zvlní, památkáři trvali na svém. "Památková obnova byla chápána spíše jako obnova artefaktu, upřednostnily se původní materiály a technologie - i u linolea. Pouze v případě, že by se v budoucnu prokázal přímý rozpor mezi tímto přístupem a požadavky provozu, můžeme o tom znovu diskutovat," komentoval Zdeněk Vácha z Národního památkového ústavu v Brně.
Interiér vily Tugendhat |
Lino tedy nejenže leží na nevhodném měkkém povrchu, navíc na něm není ani přilepené. "Věděli jsme o nevyzpytatelném chování přírodního linolea, jeho nalepení by však mohlo mít ještě horší důsledky. V budoucnu by totiž nedovolilo jeho výměnu bez zničení nově vyrobeného xylolitového podkladu," upozornil Vácha.
Podle Josefa Halvy se kvůli použitému postupu podlaha nikdy nemusí srovnat. "Xylolit bude pracovat pořád, museli bychom čekat i několik let, než se zcela ustálí. Budeme o to muset neustále pečovat a něco upravovat," dodal Halva.
Technologický kompromis
Vedoucí vily Tugendhat, architektka Iveta Černá, považuje zvolenou technologii za kompromis. "Vědělo se, že vstupujeme na neprobádanou půdu. Památkáři ale trvali na přesném historickém postupu včetně chyb. Tím, že není lino přilepené, budeme moci jeho poničené části jednodušeji vyměnit," řekla Černá.
"Každý myslí, že jsme odvedli špatnou práci. Ale lino se vlní kvůli požadavkům památkářů," zdůraznil jednatel firmy Bripo Josef Halva.
Lino tedy leží volně na vrstvě xylolitu, což je původní povrch, který ležel dříve v celé budově. "Nezachoval se, poprvé ho asi zničili už ruští armádní koni," uvedl Halva.
"Navrhovali jsme, že by se udělala historickou metodou jen jedna místnost či jedno patro, zbytek ať se udělá napevno. Vila byla postavena pro jednu rodinu, ale teď tady chodí čtyři a půl tisíce lidí za měsíc," upozornil Halva.
Lino však nebylo jediným důvodem uzavření památky při revizním týdnu. "Z historického hlediska je teď vše autentické, ale tím, jak je dům otevřený slunci, postupně stavba vysychá a přírodní materiály pracují. Nejde o špatnou investici či špatně odvedenou práci," řekl Halva.
29. února 2012 |
