Zpěvák, skladatel a rodák z Újezdu u Rosic na Brněnsku pravidelně vysílá na internetu už od března a posluchačům nabídl přes 46 hodin koncertování, během nějž zazpíval na dvě stovky písní, i záznamy svých starších koncertů.
Zaznělo i šest zbrusu nových skladeb napsaných během covidové epidemie, tu poslední, Do nových roků, složil Bende před Silvestrem.
„Někdy nosím melodii delší dobu v hlavě. Ale teď jsem od Vánoc přemýšlel, jak popřát lidem do nového roku, a najednou mi do hlavy přišla melodie i se slovy. Okamžitě jsem ji zapsal, druhý den ji zahrál synům Matymu a Maxovi, a protože se jim líbila, hned jsem ji nahrál ve svém domácím studiu,“ líčí Bende. Studio si dovybavil, aby mohl písně nahrávat tak kvalitně, jak je zvyklý, a přesunul se tak na home office.
Na nedostatek inspirace si stěžovat nemůže. Za dobu, kdy kvůli protikoronavirovým opatřením nemůže koncertovat, napsal už čtrnáct textů.
„Moje písně jsou buď poměrně ponuré, nebo naopak pozitivně laděné. Od března se mi daří nacházet dobrá témata a psát přemýšlivé písně s výhledem do budoucna, kde bychom všichni mohli najít energii, která nás požene dopředu,“ prozrazuje a přirovnává skládání písniček k návštěvě u psychologa. „Je to pro mě ostrov, kde můžu být sám sebou, na chvíli se zastavit a zapomenout na dění kolem sebe,“ vysvětluje Bende.
Na hraní do zdi si zvykal těžko
Spíš než připravit nové album chce jít cestou vydávání jednotlivých singlů. Baví ho propojovat různé žánry včetně cimbálové muziky, což se promítlo i v nových písních.
„Někteří mi vyčítají, že jsem jako hudební chameleon, ale hudební styly budu prolínat i nadále. Moc to neplánuju, ale přichází to s konkrétní skladbou, kdy mi zní v hlavě, nahrávám ji na různé hudební nástroje a nechávám se tím inspirovat,“ popisuje Bende, který už jako pětiletý kluk začínal hrát na bicí.
Potom přišla kytara, klavír, na koncertech hraje i na foukací harmoniku, v poslední době se začal věnovat hře na basu a shání také starou heligonku.
Příprava na koncerty z obýváku je podle něj náročnější než na ty „živé“. Hraje totiž i písně na přání a oprášit starší kousky mu někdy zabere i celý den.
„Ze začátku bylo divné hrát do zdi, bez potlesku a reakcí diváků, zvykal jsem si na to těžko. Dokonce jsem zažil i trému, když jsem hrál nové písně,“ přiznává. „Sledovanost mých přenosů se postupně navýšila a v prosinci poslouchalo až 90 tisíc lidí, což mě moc těší, a musím pochválit a poděkovat mým fanouškům, kteří mě drží a neskutečně podporují. Ale nedokážu si představit, že bych tak hrál celý život.“
Šedesát přesunutých koncertů
S vysíláním zatím plánuje pokračovat. „Jednou týdně se určitě s fanoušky budu setkávat. Navíc jsem zjistil, že mám tuny záznamů svých koncertů, a byla by škoda nechat je v šuplíku,“ říká.
Na poslední lednovou neděli plánuje i jeden charitativní koncert, od 19 hodin bude na sociálních sítích a YouTube kanále spolu se skupinou Madalen hrát pro Nadaci profesora Vejdovského na podporu lidí se zrakovým postižením.
Kdy se bude moct on i jeho kolegové vrátit na jeviště, zatím není jasné. „Pokud se situace do jara nezmění, budu asi muset přemýšlet i o jiné práci. Teď jsem začal skládat muziku pro reklamy a vymýšlet projekty na letošní rok. Kromě menších koncertů bych rád propojil hudbu s historií a nabídl i televizní pořad,“ prozrazuje své plány.
Petr Bende (43)
|
Za pár dní se fanoušci k nejnovější písni Do nových roků dočkají i videoklipu, který se natáčel o víkendu v Beskydech. Režie a kamery se ujal Milan Mejla Basel.
„Chtěl jsem mít konečně klip se zimní tematikou. Toulali jsme se po kopcích nad Valašským Meziříčím u obce Velká Lhota, kolem přehrady Bystřička, dronem točili krásné výhledy na hory. Byla tam strašná kosa, ale záběry budou hezké. Závěr jsme točili ve známé hudební restauraci Přístav, kde jsme u krbu rozmrzli,“ směje se třiačtyřicetiletý hudebník, který se před třinácti lety odstěhoval z Brna do Ostravy.
Na jižní Moravu se však pravidelně vrací, nejen za rodiči do rodného Újezdu u Rosic, ale také do Brna na zkoušky kapely Petr Bende & band. Ostatní členové jsou totiž právě z Brna nebo z blízkého okolí. „Takže jezdím pravidelně 170 kilometrů na zkoušku a zase zpátky,“ podotýká Bende, kterého hudba uchvátila už v dětství.
„Začalo to okouzlením deskami a kazetami, všeho, co měli rodiče doma. Táta jako hudebník sjezdil celý svět a na mě hudba dýchala ze všech stran. Buď jsem měl možnost tomu jít vstříc, nebo uhnout a věnovat se něčemu jinému. A mě hudba táhla už od prvních bicích v pěti letech přes první nahrávky kapely Kiss, poznávání jazzu, Beatles, Black Sabbath až po první kapelu, kde jsem začínal ve třinácti letech,“ vzpomíná na své začátky na jižní Moravě.
Teď doufá, že se brzy vrátí na jeviště a odehraje koncerty nové i ty přesunuté z loňska. „Z minulého roku máme přebukováno asi šedesát koncertů včetně vánočního turné. A kdybychom aspoň čtvrtinu odehráli, budu přešťastný,“ svěřuje se.
