„Pokud si také myslíte, že by mělo město více informovat o tom, co se kde staví, kope, předělává, pak budu moc rád, pokud podpoříte tento projekt,“ stojí ve facebookovém příspěvku k participativnímu rozpočtu, v němž obyvatelé sami navrhují a následně vybírají, do čeho by mělo Brno investovat.
Zmíněné řádky nenapsal „obyčejný občan“, nýbrž lidovecký starosta Kohoutovic Jakub Hruška. Jeho strana navíc sedí i ve vedení města a může tak vlastní témata prosazovat mnohem jednodušeji než například opozice nebo lidé, kteří se v politice nepohybují vůbec.
„Podávám takový návrh jako jakýkoli jiný občan. Samozřejmě jsem ve funkci starosty, ale na magistrátu osobně nesedím. Bude to dobrý lakmusový papírek, jestli o to Brňané vůbec stojí,“ vysvětluje Hruška.
Ten přitom navrhuje, aby magistrát na místa, kde se kope, umístil cedule za téměř tři miliony korun a informoval tak o souvisejících omezeních, což je totéž, co už v ulicích fungovalo v minulém volebním období.
Tehdy se koalice pod vedením ANO, jejíž součástí byli i lidovci, snažila tímto způsobem vysvětlovat, proč je ve městě tolik uzavírek. A také dnes lze podobné informační plakáty vidět, například u oploceného parku na rekonstruovaném Moravském náměstí.
„Vnímám potřebu, aby vznikla jednotná koncepce, podle níž se bude postupovat, aby cedule nebyly umístěny jen někde nahodile,“ osvětluje Hruška a zároveň odmítá, že by šlo o politické PR před blížícími se komunálními volbami. Jeho příspěvek na sociální síti je ovšem sponzorovaný, takže si platí za to, aby jej vidělo co nejvíc Brňanů.
Úleva pro radniční kasu
Hruška zdaleka není jediný brněnský politik, který se snaží prosadit prostřednictvím participativního rozpočtu. Teprve před pár týdny starostka Nového Lískovce a městská lídryně Zelených v letošních volbách Jana Drápalová otevírala nový park pro rekreaci a cvičení na Kamenném vrchu ve své městské části. Jeho vybudování navrhla v roce 2018, lidé tento projekt vybrali a město jej pak postavilo.
„Delší dobu jsme diskutovali se skupinkou občanů, kteří to původně měli navrhnout. Když to ale vypadalo, že z nich nikdo návrh nepodá, tak mi přišlo líto, aby to zapadlo, a návrh jsem podala sama. Jinak bych to asi nedělala,“ přibližuje Drápalová. Zároveň na rovinu přiznává, že každá městská část uvítá, když se něco postaví z peněz magistrátu a ušetří tak vlastní rozpočet.
Úspěšné bylo ovšem i opoziční hnutí Žít Brno, jehož zastupitel na radnici Brna-střed Martin Reiner prosadil velkoformátové malby na štítech budov v takzvaném Bronxu, tedy okolí ulic Cejl a Bratislavská.
Především se ale dařilo členům stran, jež mají podíl na vedení Brna, a tedy možnost ovlivňovat investice. Přesto šli cestou participativního rozpočtu. „Hlasováním jsem chtěl zjistit, jestli by tam něco lidé přivítali, nebo ne. Samozřejmě mohla hrát roli i moje známost, ale musel jsem si to taky odedřít,“ hájí se starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD), který uspěl s nápadem na stavbu kavárny v Centrálním parku Rokle.
Zároveň tvrdí, že na rozdíl od něj někteří politici své nápady schovávají za obyčejné občany, které pak podporují. Konkrétní však nebyl.
Není to proti pravidlům, ale...
Přímo pod svým jménem se vedle něj mohl radovat také zastupitel za ČSSD v Bosonohách Martin Rozmarin, který vymyslel sportovně-relaxační zónu, nebo další dva lidovci: řečkovický zastupitel Petr Bořecký přišel s úpravou a vylepšením lokality Zamilovaný hájek, Štěpán Juránek ze Židenic zase navrhl umístit k tamnímu Dělnickému domu tabule s časy odjezdů MHD.
„Pokud něco navrhnou politici, není to v rozporu s pravidly, ale souhlasím, že by tento nástroj měli primárně přenechat běžným občanům, kteří jinou možnost nemají,“ podotýká náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti), který se systémem participativního rozpočtu přišel už v minulém volebním období.
Stěžejní pro něj je, že o výsledku pořád rozhodují samotní občané svými hlasy. „Nepovažoval bych však za šťastné, pokud by například daná městská část vyzdvihovala jeden projekt na úkor jiných,“ doplňuje.
I něco podobného se přitom občas děje. K podpoře návrhu lidoveckého zastupitele ze Židenic například loni na Facebooku vyzval sympatizant strany Michal Chaloupka z Líšně, který se rovněž snažil uspět se svými náměty. Nicméně marně, přestože jeden z jeho nápadů v minulosti pro změnu podpořil lidovecký náměstek primátorky Petr Hladík.
Neúspěšní byli také třeba starostové Bohunic Antonín Crha (KDU-ČSL), Bystrce Tomáš Kratochvíl (ČSSD) nebo Starého Lískovce Vladan Krásný (ODS).
Zda uspěje „cedulový“ projekt kohoutovického starosty Hrušky, se teprve ukáže. Lidé mohou o více než stovce návrhů hlasovat ještě dnes.
