Klece na zádech sem donesli dobrovolníci a pracovníci Českého svazu ochránců přírody Onyx. Jsou na Děvíně rozmístěny podle speciálního klíče. Budou sloužit k odlišení jednotlivých ploch, o něž se pečuje, od těch, které zůstanou bez zásahu.
O neohraničenou část území se budou starat dobrovolníci z občanského sdružení Kaprálův Mlýn. „Tady se budou kosit, pást, případně i vyřezávat náletové dřeviny,“ uvádí Vilém Jurek, manažer lokality.
Na druhé půlce bude plocha ponechaná přírodě v původním stavu. Půjde o území bez zásahu člověka, navíc chráněné před pastvou nebo okusy zvěří právě klecemi z pevného pletiva. „Bude tak možné porovnat stav vegetace před a po zavedení obnovního managementu a vyhodnocení dopadu celého projektu,“ říká Jurek.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
S péčí o území začali dobrovolníci před více než týdnem, kdy se pustili do likvidace invazního borytu – žluté rostliny, jež vytlačuje stepní druhy. „Biotopy trávníků a lesních stepí v jihomoravském regionu trpí nálety invazivních druhů rostlin, často se tak děje kvůli opuštění půdy a jejímu ponechání ladem nebo nevhodnému hospodaření,“ vysvětluje Pavel Pechoušek z ČSOP Onyx. Zatímco dřív se na svazích Pálavy běžně pásly ovce a kozy, dnes jsou stádečka vidět jen tam, kam je ochránci přírody pošlou v rámci péče o území.
Projekt LIFE SouthMoravia, jehož jsou klece součástí, potrvá do konce roku 2025. Má za cíl zlepšit stav sedmi vytipovaných důležitých lokalit. Kromě Děvína je to také Stolová hora, Pouzdřanská step, ale i Moravský kras, Miroslavské kopce nebo Stránská skála. „Základním cílem projektu je vyvinout ucelený systém managementu stanovišť obnovením tradičních zemědělských postupů, zejména pastvy s co nejnižšími náklady,“ uvádí Marek Fügner, jenž je řešitelem této iniciativy.
