Cesta se nachází několik desítek metrů od současné Vídeňské ulice a od mostu, který překlenuje řeku u zastávky Poříčí.
„Byla zaříznutá do svahu, vysypaná říčním štěrkem, kostmi a zlomky keramiky. Místy zde jsou ještě dnes patrné koleje po kolech dřevěných vozů,“ odhalil Marek Peška z brněnské společnosti Archaia.
Cesta vedla z levého břehu řeky přes brod směrem do Rakous. Brod byl jedním z mála míst v oblasti, kde šlo Svratku v raném středověku překročit.
„Říční koryto zde bylo od nepaměti velmi široké, což umožňovalo přechod na druhý břeh již lovcům ze starší doby kamenné, prvním zemědělcům, lidem z doby bronzové, ale zřejmě i Římanům, kteří si v průběhu markomanských válek nedaleko rozbili svůj pochodový tábor,“ přiblížil Peška.
Dřevěný most opravovali tesaři i mlynář
V těchto místech se také usídlil údělný přemyslovský kníže Konrád s přídomkem Brněnský. Právě k jeho pevnosti se váže první zmínka o Brnu z roku 1091.
Už tehdy lidé bydleli na obou březích řeky. Archeologové se nyní pokusí zjistit, kdy byl v místě starého brodu postaven dřevěný most, jehož existenci dokládají písemné zprávy.
Mýto na mostě vybíral panovník až do roku 1293, kdy jej Václav II. daroval Brnu, které se dále staralo o jeho údržbu.
„Ještě v roce 1345 máme zprávy, že se ho za úplatu po tři roky zavázali opravovat tesaři. Roku 1350 ho měl za úkol opravit dokonce jistý mlynář tak, aby se po něm mohli pohybovat chodci, jezdci i povozy,“ sdělil Peška.
Až v 60. letech 14. století byl takzvaný Dlouhý most přestavěn na zděný. „Doufáme, že se nám okolnosti přechodu přes řeku ještě podaří více poodhalit,“ podotkl Peška.
Archeologický výzkum oblasti je spojený se stavbou léčebny dlouhodobě nemocných, kterou financuje řád Milosrdných Bratří.
