Suť se na vřesoviště dostala v druhé půli minulého století, kdy jí místní zasypali bývalý lom.
„Skládka vznikla přibližně po roce 1968 na místě menšího selského lomu, ze kterého lidé těžili kámen na stavby a opravy domů v nedalekých Havraníkách,“ přiblížil vedoucí strážní služby národního parku Podyjí Petr Lazárek.
Správci parku museli na likvidaci suti použít bagr, odpad vyvezlo několik nákladních aut. Bývalý lom byl odpadem zcela zasypán.
„Našli jsme v něm především stavební materiál. Nechybělo však ani velké množství kovového odpadu nebo plastových pytlů od hnojiv,“ vypočítal Lazárek.
Úklid na místě bude pokračovat i v dalších měsících. „Do jara zde budeme sbírat zbylé odpadky ještě ručně. Věřím, že se vyčištěný prostor stane novým útočištěm plazů, hmyzu a stepních druhů rostlin,“ doplnil.
V následujících letech by chtěli správci zlikvidovat i několik podobných míst na vřesovišti na východním okraji národního parku.
Výkupy pro přírodu
Správci také během loňska pokračovali v nákupech pozemků do vlastnictví státu, což umožní lepší ochranu přírody. Celkem jde o 16,3 hektaru půdy, za než zaplatili téměř pět milionů korun. Většina se opět týká Havranického vřesoviště. Podle odborníků jde o jedinečnou lokalitu představující zbytek kulturní krajiny utvářené postupným odlesňováním a staletou pastvou.
„Na mělké půdě se zde vyvinula výjimečně bohatá vřesoviště a stepní trávníky hostící rozmanitou škálu suchomilných a teplomilných druhů, které jsou z velké části chráněny. Dalším neméně významným prvkem jsou také ovocné sady,“ vypočítala Martina Lazárková, která má výkupy na starosti.
Havranické vřesovištěZhruba třicetihektarové Havranické vřesoviště se rozprostírá asi kilometr od obce Havraníky v okolí Staré vinice. Je hojně navštěvované i proto, že při severní hranici vede jedna z nejvýznamnějších turistických tras pro pěší a cyklisty a část lokality protíná stezka pro jezdce na koních. |
V národním parku Podyjí je ve vlastnictví státu již zhruba devadesát procent plochy území. Od roku 1994 bylo vykoupeno celkem 993 hektarů pozemků za 86,8 milionu korun.
Správa parku má v úmyslu postupně vykoupit i zbývající plochy od soukromých vlastníků nebo obcí. Jsou to především lesní pozemky, pozemky na vřesovišti a v údolních loukách.
V ochranném pásmu se bude snažit získat i hektary, na nichž se nacházejí významné biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zájem má i o plochy v maloplošných zvláště chráněných územích a vybrané polnosti. Až je přetvoří, líp se tu bude migrovat zvěři a zvýší se biodiverzita.
