Na strojírenském veletrhu chybí asijské země, velkým tématem je energetika

Ještě loni byla účast na Mezinárodním strojírenském veletrhu, hlavní akci brněnského výstaviště, značně slabší kvůli proticovidovým opatřením, a areál tak vypadal poloprázdně. Na letošní ročník, který odstartoval v úterý, už dorazí o pětinu firem více než loni, a to i přes vyšší náklady, s nimiž se hlavně u energií potýkají.

Ostatně tento motiv bude jedním z velkých témat letošního ročníku. „Energetika se bude řešit na různých seminářích, workshopech i v dalším doprovodném programu. Vypíchl bych například francouzsko-české fórum, kde přislíbily účast nejvýznamnější firmy z obou států,“ řekl ředitel strojírenského veletrhu Michalis Busios.

Nejde ale jen o debatu o tom, jak drahé energie dopadají na podnikatele. Na místě experti odprezentují rovněž konkrétní příklady inovací v energetických úsporách a udržitelném podnikání.

Třeba společnost Siemens, tradiční vystavovatel na brněnském strojírenském veletrhu, představí svůj systém pro řízení hospodaření s energiemi. Ten dokáže podrobně znázornit jejich toky, vyhodnotit energetickou účinnost zařízení a další opatření, jimiž lze například u elektromotorů využívaných v průmyslu dosáhnout úspory energie až 60 procent.

Všechna energetická opatření jsou k vidění jako součást projektu Digitální továrny 2.0, který letos obsadí rekordní plochu v pavilonu F a se svými inovacemi v oblasti digitálních technologií se do něj zapojí více než čtyři desítky firem. Nově se přidá i šestice podniků z Finska, což je vůbec první kolektivní účast na veletrhu v historii z této země.

Právě kvůli klimatické změně, jež je na severu výraznější než v mírném klimatickém pásu České republiky, si finské společnosti stanovily energetickou efektivitu jako svůj hlavní cíl do budoucna. Zelené technologie, zejména elektrifikace a digitalizace, jsou tam v mnoha výrobních podnicích považovány za hnací sílu růstu.

Zetko zcela prázdné, chybí i asijské země

Hlavním partnerem pro letošní ročník se nicméně stal výrazně průmyslový region Auvergne-Rhône-Alpes, jenž disponuje druhým největším HDP Francie. „Počtem obyvatel i rozlohou je srovnatelný s Českou republikou,“ přiblížil Busios s tím, že tamní firmy vnímají strojírenský veletrh jako velmi dobrou příležitost, jak prorazit na český trh.

Ostatně v minulosti byla účast z Francie na strojírenském veletrhu vždy vysoká.

I když si vedení brněnských veletrhů pochvaluje, že 1 256 vystavujících firem je početní posun oproti předchozímu ročníku, stále to nejsou čísla, jichž prestižní akce dosahovala v předcovidových letech. To je ostatně vidět i na obsazenosti, kdy zůstane například zcela prázdný pavilon Z.

„Dříve tady bývaly stovky firem z Číny i dalších zemí Asie,“ povzdechl si ředitel strojírenského veletrhu nad tím, že v těchto zemích stále převládají přísná proticovidová opatření. Z Indie přesto delegace dorazí, ale jen navazovat kontakty a uzavírat obchody s českými firmami, tamní podniky v Brně expozici nemají.

A pochopitelně nedorazila ani v minulosti vždy početná výprava z Ruska. „Uvidíme, jestli tady do budoucna ještě někdy vůbec bude,“ dodal Busios s ohledem na současnou geopolitickou situaci, kdy Rusové okupují Ukrajinu.

Před několika lety se přitom uvažovalo, že se Rusko stane partnerskou zemí pro později zrušený koronavirový ročník veletrhu v roce 2020.

Výstaviště šetří. Zdražilo stánky a zkrátilo veletrh

Náklady na energie dopadají na samotný chod brněnského výstaviště. Novinkou je už začátek strojírenského veletrhu, tedy nejprestižnější akce roku, jež neodstartovala tradičně v pondělí, ale až v úterý.

„Chceme tak redukovat promítání nákladů do našich cen. Nechceme dál zdražovat, ale nyní jsme částky pro vystavovatele navýšili,“ sdělil generální ředitel Veletrhů Brno Tomáš Moravec.

Zkrácení veletrhu nařídil i na základě požadavku firem, jedná se ostatně o celosvětový trend. Položka výpadků na příjmové stránce se podle plánu vynuluje nižšími náklady výstaviště na vytápění nebo svícení.

Zatím Veletrhy Brno počítají s tím, že letos zaplatí za energie přibližně 58 milionů korun, nicméně výhled na příští rok je mnohem horší. „Podle predikce by mělo jít o 138 milionů korun. Kdybychom tyto náklady promítli do našich cen, jsou výstavní plochy neprodejné a nikdo sem nepřijde,“ prohlásil Moravec.

Zároveň doplnil, že i v případě zastropování energií jde o desítky milionů navíc, které musí „najít“ jinde než ve zdražování. Pomoc tak nejspíš vyhledá u majitele výstaviště, tedy města Brna.

S úsporami souvisí i využití jednotlivých pavilonů. Ty historické podle Moravce totiž technologicky zaostávají za potřebami vystavovatelů a provozní náklady jsou v nich mnohem vyšší než v těch moderních, jako jsou haly P, V či F.

„U pavilonu C, který byl dlouhodobě na chvostu využití, se dnes bavíme s pořadatelem akce Tutanchamon o patnáctiletém či dvacetiletém pronájmu pro celoroční využití k různým vzdělávacím účelům,“ uzavřel ředitel.