Celebrity, jak se dnes všem těm i jen nachvilku slavným říká, dodají společenským událostem lesku. Známé tváře dnes více než kdy dřív mají "šťávu a páru". Tak nám to aspoň vtloukají do hlavy nejrůznější reality show a seriály.
Pěvecká ikona šedesátých let před půlnocí v Divadle Husa na provázku střihla čtyři svoje songy. Hity jako Loudá se půlměsíc, Hey Jude a samozřejmě nesmrtelnou Modlitbu pro Martu s ní zpíval celý sál. Většinou lidé o dvě generace mladší než kdysi zakázaná zpěvačka.
Kubišová se tak stala pomyslným vyvrcholení divadelní trilogie, která texty Miloše Formana, Václava Havla a Davida Drábka divadelně zkoumala český charakter a povahu od šedesátých let až do dneška.
Život Marty Kubišové je bezmála groteskní ukázkou cesty z vrcholu do zapomnění a zase zpět. Tato žena udělala nezvyklou piruetu od úspěchu v načechrané pop music až k neohroženým občanským postojům v době, kdy tomuto národu s nastupující normalizací už do zpěvu příliš nebylo.
A tak vyjádření podpory Kubišové, která kvůli čtyřem songům a společné fotce se souborem vážila noční cestu do Brna, nebylo prázdným gestem zasloužilé ikony. Kubišové profesní dráha je skutečně kronikou kopanců minulého režimu, českých kopanců, o kterých se na Provázku v posledních letech hrálo.
Patronát Kubišové vlastně pomohl symbolicky překlenout a smířit neblahou minulost s pozapomínajícím dneškem. Odrostlí diváci byli dojatí, mladí si užívali chytlavé rytmy stále nezaprášených songů. A Kubišová celé dojatá pochopila, že Češi různých generací i přes propastné a režimem vynucené dvacetileté mlčení na ni nezapomněli.
