„Chtěli bychom, aby v budoucnu měly Hustopeče svoji vlastní odrůdu, nicméně to je na dlouho,“ potvrzuje starostka města Hana Potměšilová. Nový druh mandloně objevili odborníci z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity přímo v hustopečských sadech.
Dělali pro město genetickou analýzu sadů, tedy jakýsi přehled toho, jaké stromy vlastně v rozsáhlém sadu rostou. A objevili také strom, který nebyli schopni přesně určit. „U tohoto genotypu se domníváme, že není uznanou odrůdou. Avšak existuje už dlouho,“ říká Miroslav Baránek, vedoucí Ústavu genetiky Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
Jak přesně semenáč netypické mandloně vznikl, není úplně jasné. Zajímavé na něm je to, že má větší pecku než ostatní stromy v sadu. Hustopečští teď usilují o jeho registraci. Ta však potrvá několik dlouhých let. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský může zaregistrovat odrůdu teprve poté, co projde celým svým životním cyklem. Od semínka až po dozrání plodů. „V nejbližších čtyřech letech to zřejmě ještě nebude. Je to dlouhý proces, přírodě zkrátka neporučíte,“ říká hustopečská starostka.
Chtějí obnovit slávu mandloňových sadů
Miroslav Baránek upozorňuje také na to, že registrace nemusí být úspěšná. „Ústav bude kontrolovat, zda je odrůda něčím nová, zda se nepřekrývá s již známými odrůdami používanými ve střední Evropě. Celý proces trvá tři až pět let a odrůda nemusí být vůbec uznána,“ podotýká.
Pokusem o uznání nového druhu mandloně Hustopečští podnikají další krok k obnově zašlé slávy tamějšího mandloňového sadu. Tu přitom nastartovali žáci zdejší základní školy. Právě z jejich hlav pochází nápad na záchranu mandloňových sadů, který si pak vzalo za své jak město, tak lidé z Hustopečí. „Historicky se vracíme k tomu, čím Hustopeče dříve byly. Městem vína a také mandloní,“ shrnuje Potměšilová.
Mandloňové sady už na jaře čeká rozsáhlá výsadba nových stromů. Měly by jich být zhruba tři stovky. Výpěstky městu také přichystala Mendelova univerzita. Zhruba tři sta stromů do sadů přibude během května. „Stávající stromy už nejsou v dobré kondici a postupně odcházejí. I když se o ně budeme starat dobře, na věky tam nebudou,“ zdůvodňuje dosadbu nových stromů místostarosta města Bořivoj Švásta.
Sazenice dostanou i místní
Mandloně by se měly dostat i k lidem na zahrádky a mezi domy. „Nabídneme sazenice místním. Abychom byli opravdu městem mandloní,“ dodal.
Mandloně v rozsáhlém sadu začnou za několik dní nasazovat květy. Patří totiž mezi první posly jara, kvetou ze všech stromů nejdříve. Okolí Hustopečí se tak změní v rozvoněnou rozkvetlou pláň. Přírodní raritu střední Evropy totiž tvoří na 1 200 stromů. Vysázeny byly po roce 1948 a sloužily tehdejším státním čokoládovnám. Po revoluci sady přestaly sloužit svému účelu a postupně chátraly. Dnes jsou vyhledávanou turistickou atrakcí.
