To přitom není nic nového. Právě dezolátní stav legendárního stánku byl příčinou, proč se z něj už v roce 2001 musela odstěhovat fotbalová Zbrojovka. Od té doby vedení Brna řeší, jak s betonovými ruinami i celou lokalitou naloží.
Fanoušci dlouho věřili slibu, že zde vyroste nová fotbalová aréna, k čemuž se ostatně Brno stále hlásí na svém webu. V roce 2020 pak navzdory zjevně havarijnímu stavu tribun magistrát posvětil Švancarův projekt jako proveditelný, čímž ho „vpustil“ do hlasování v takzvaném participativním rozpočtu. A tam – možná k nelibosti dnešních koaličních politiků – uspěl.
„Já vám na to nedokážu odpovědět, moc jsem to neřešil,“ říká k rozporu mezi dřívějším a dnešním postojem města David Grund (ODS), jenž byl v minulém volebním období jako radní politicky odpovědný za investiční odbor.
Posudek, neposudek
Ten přitom Švancarův nápad akceptoval za podmínky, že bude dodržen finanční limit. Žádná slova o nebezpečí, která jsou najednou slyšet dnes, nepadla. Politici se nyní odvolávají na „statický posudek“, který však podle odborníků není posudkem v pravém slova smyslu, dokonce se tak ani nejmenuje. Navíc se v něm píše, že se technický stav posuzoval jen po vizuální stránce, neprováděly se žádné sondy či detailnější rozbor použitého materiálu.
Posouzení si nechalo Brno vypracovat už loni na jaře, hotové se závěrem, že „by bylo nejlepší zahájit kroky nutné k demolici stavby“, jej získalo v červnu. Přesto ještě na podzim představitelé města Švancarovi tvrdili, že se letos v březnu na jeho nápadu začne pracovat.
„Bylo by to možné za přísných bezpečnostních opatření, ale ta se tam v minulosti nikdy nedodržovala,“ tvrdí dnes náměstek primátorky Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), který měl do loňského podzimu jako radní na starosti sport a projekt tudíž řešil.
Švancara burcuje kvůli plánu na demolici stadionu, Brnu hrozí žalobou |
Nedokáže už však vysvětlit, proč město vypracování zprávy o stavu stadionu téměř rok tajilo. Na webu projektu Dejme Lužánkám Š(v)anci se píše o sebemenším kroku v přípravě od ledna 2021, ale zadání na posouzení stavu tam zmíněno není, natož jeho výsledky.
Utajený zůstal i další faktor, na nějž teď jako na problém poukazují současný radní pro sport Tomáš Aberl (TOP 09) a šéf městské společnosti Starez-sport, která chátrající stadion spravuje, Martin Mikš. Oba hovoří o komplikaci kvůli střetu dvou stavebních řízení na stejném místě.
S tím, které by bylo potřeba na Švancarův projekt, se totiž dostává do sporu to týkající se demolice stadionu už snad z roku 2008, kdy se tu plánoval moderní fotbalový stánek podle návrhu architekta Petra Hrůši. Řešení je přitom jednoduché, stáhnout žádost o demolici. „Oni to tady prostě nechtějí, hledají různé věci,“ míní rozmrzelý Švancara.
I když závěr stavebně-technického průzkumu, který má MF DNES k dispozici, hovoří o demolici celého stadionu, posuzovala se prakticky jen tribuna v západní části. Na tu přitom kvůli špatnému stavu nemohli fanoušci už při slavné Švancarově rozlučce s kariérou v roce 2015. Posudek tak s ničím novým nepřišel.
Výmluvy na podmínky demolice
Aberl uznává, že východní část tribun spadnout nemůže, protože leží ve svahu, přidává ovšem jiný údajný problém. „Je to jeden stavební objekt,“ tvrdí s tím, že by se stejně muselo bourat vše. „Těžko by stavební úřad vyčlenil k demolici jen nějakou část,“ doplňuje jej Mikš.
Jak na stavbu, tak na demolici se přitom zpracovává projekt. Není možné začít s bouráním, aniž by bylo jasné, jaké materiály se nacházejí uvnitř a zda některé nejsou nebezpečné. Právě v této fázi je možné vyčlenit jen určitou část, která se strhne. Nad slovy o nutnosti bourat celý stadion se proto vedle odborníků pozastavují i opoziční politici.
„To je, jako kdybych chtěl přebudovat suchý záchod na splachovací a musel kvůli tomu bourat celou chalupu. To je prostě nesmysl,“ odlehčuje situaci zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno).
Radě města Brna vstup zakázán, vzkazují zastánci stadionu za Lužánkami |
Švancara tak čte jednotlivá vyjádření představitelů vedení Brna jen jako výmluvy a je přesvědčený, že lokalitu chtějí nabídnout developerům. „Když ji však vyhradíme na byty, každý zapomene, jaká tady byla sportovní historie,“ upozorňuje bývalý hráč Zbrojovky.
Členové vedení Brna včetně Aberla skutečně začali nedávno opatrně naznačovat, že za Lužánkami nemusí být jen sportoviště. Sama primátorka Markéta Vaňková (ODS) pak v nedávném rozhovoru pro server Seznam Zprávy na přímý dotaz, jestli se má fotbal za Lužánky vrátit, odpověděla, že je to pro ni složitá otázka a v tomto volebním období řeší kulturu. „Fotbal je u nás největší kultura, sorry,“ reaguje rázně Švancara.
Ten a s ním i další skalní fanoušci avizují, že se nebudou chtít Lužánek vzdát jen tak. A nemusí jít zrovna o legální formu, jakou budou chtít přimět město ke změně přístupu. Starez už ostatně několikrát řešil přeštípnutý zámek či řetěz u vstupu na hřiště, kam je podle nově umístěné cedulky „radním vstup zakázán“.