„Obec, která zatravnila pozemky náchylné k vodní erozi půdy, obnovila polní cesty s větrolamy a vybudovala místa, kde se zadržuje voda v krajině, je vůči negativním projevům postupující klimatické změny mnohem méně zranitelná a lépe připravená na vydatné srážky či sucho,“ vysvětluje Ondřej Konečný z Ústavu regionálního rozvoje Mendelovy univerzity v Brně.
Kromě toho, že vědci zkoumají připravenost obcí, chtějí k vyšší odolnosti venkova i aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské půdy. Podle Konečného už mnoho obcí kroky k posílení odolnosti podniká, jde však spíš o dílčí řešení než dlouhodobou strategii.
Jako v Itálii. Lípy už sucho nezvládají, obec tak přešla na cypřiše a cedry |
„Že by bylo vhodné dbát na typ pěstovaných plodin, osevní postupy či pozemky zatravnit, si obce uvědomují až ve chvíli, kdy například intenzivní srážky spláchnou ornici na místní komunikaci,“ uvádí Konečný příklad.
I on dává Přibice za vzor. Kromě toho, že experimentují s dřevinami z jihu odolnými vůči suchu a teplu jako olivovníkem a čínskými datlemi, každé místní dítě si tady vysadí strom. „Má to i výchovný smysl. Jdeme s nimi po dědině a řekneme si, jaké stromy tady rostou, co budeme sázet a proč,“ líčí starosta Miroslav Effenberger (nez.).
České obce jsou proti zahraničí ve výhodě
Každoročně tak podél zdejších cyklostezek přibudou desítky stromů. Na úpravách pozemků spolupracují i s myslivci, na každých čtyři sta metrech zemědělské půdy musí být větrolam.
„Za poslední tři měsíce myslivci vysázeli 6 100 stromů a keřů a sází je každý rok. Projektů máme dost a chutě do nich taky,“ nastiňuje starosta. Další na řadě je úprava přírodního prameniště spolu s Českým svazem ochránců přírody. Zanedbané místo připomínající skládku vyčistí a znovu osází.
Další inspirací je opět na Brněnsku obec Vohančice, kde díky výsadbě dvakrát do roka místní úplně změnili vzhled okolní krajiny. Tam, kde se během výrazných lijáků splachovala ornice z polí do obce, vznikly louky, rozsáhlé sady a polní cesty. Obec osela travní směsí přes 43 hektarů nejohroženějších ploch, přibyly stovky nových stromů a tisíce keřů.
Sucho sužuje jih Moravy už i v zimě, v některých obcích musí šetřit vodou |
Proti zahraničí mají české obce velkou výhodu – často na svém katastru vlastní značnou část zemědělské půdy, a tedy potenciálně mohou určovat, jak se na ní bude hospodařit. Proto vědci vnímají práci se zástupci obcí jako extrémně důležitou. Chystají pro ně putovní výstavy i semináře ukazující pozitivní příklady.
„V šetřeních se opakovaně potkáváme s bariérou související s časovou náročností, nedostatkem znalostí a celkovou komplexností případných změn ve využívání půdy. Předpokládáme, že webový portál, takzvaná kuchařka pro vlastníky půdy, a další osvěta pomohou bariéry zmírnit,“ přeje si Konečný.
Dopady převyšují rychlost adaptace
Jihomoravský kraj kroky univerzity chválí. I pro něj je boj s klimatickou změnou jednou z priorit. Patří totiž k nejsušším v republice.
„Sucho na území jižní Moravy negativně ovlivňuje celou řadu ekosystémových služeb od zemědělské a lesní produkce přes půdní funkce a biodiverzitu, kvalitu života obyvatel a v některých situacích i turistický ruch. Ani letos nevzdává kraj svoje úsilí za zmírnění dopadů sucha,“ říká mluvčí hejtmanství Alena Knotková s tím, že kraje zvyšuje povědomí veřejnosti o klíčových výzvách, jimž v oblasti životního prostředí čelíme, a vypisuje dotační programy.
Zákony nemyslí na sucho. Vědci popsali, co může čekat šest moravských vesnic |
Taktéž ministerstvo zemědělství aktivitu z jihu Moravy vítá a vnímá jako užitečnou každou příležitost k diskusi, stejně tak osvětu od akademiků vůči veřejnosti.
„Obsah by však měl být ucelený a komplexní, v souladu s platnou legislativou. Státní pozemkový úřad sám univerzitu, potažmo Jihomoravský kraj v minulých týdnech oslovil a nabídli jsme možnost spolupráce,“ sděluje mluvčí resortu Vojtěch Bílý, podle něhož by si investice do adaptačních opatření zasloužily posílit. Intenzita dopadů klimatické změny totiž zatím převyšuje rychlost adaptace.
První muž Přibic upozorňuje, že proti krajské bývá státní pomoc složitá. „Požadavky v ministerských dotacích mi přijdou bizarní. Jsme schopni si sami vyřešit výsadbu jednoho stromu za 200 korun, přes dotaci to nejde za méně než 2 000, protože tam jsou samé požadavky a vyjadřuje se k tomu každý, kdo u nás v životě nebyl a neví, co tady roste. Nebudu sázet původní dřeviny, když vím, že mi uschnou, ale to, co příroda sama dovolí,“ oznamuje Effenberger.
Pomoc kraje a státu se změnou klimatu
|
