Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvObce, v nichž tornádo před necelými třemi lety udeřilo, o větrolamy mají zájem. Přednostně se po katastrofě zaměřily na obnovu poničeného majetku a infrastruktury, následně však už svoji pozornost napnuly k prevenci.
Aby příště bylo možné živel zastavit dřív, snaží se nyní Státní pozemkový úřad (SPÚ) rozlehlé lány „rozbít“ výsadbou větrolamů, což jsou de facto úzké pásy lesa, jež plochu rozčlení. Riziko silných bouří přecházejících do tornád mají tyto zábrany minimalizovat.
„V současnosti se pozornost přesunuje k veřejným prostorům v intravilánu (zastavěná plocha, pozn. red.) obce a následovat budou také krajinné úpravy, jejichž cílem je zajištění větší odolnosti obce vůči možným budoucím rizikům, jako jsou sucho, přívalové deště či větrné bouře,“ potvrdila Jana Filipovičová, starostka obce Hrušky na Břeclavsku.
Na pozemcích v regionu nejsou větrolamy novinkou. Budovány byly především v 50. letech minulého století, řada z nich však již dosáhla hranice své životnosti a rozpadá se. Poptávka po jejich obnově v „tornádových“ obcích je.
Potřebnost výstavby větrolamů si pozemkový úřad ověřil i v zadané studii, která se zranitelnosti území na jižní Moravě věnovala. Výskyt větrných erozí je totiž na českém území častější v suchých a teplých oblastech, intenzivně obhospodařovaných a převážně rovinatých – a takovou je právě i jihomoravský region. Podle studie je opatření v podobě výsadby lesnatých pásů nejen efektivní, ale i jednoduše proveditelné.
Kromě toho by větrolamy měly být schopné zachytávat i prachové bouře, sužující vždy na jaře a na podzim oblast kolem dálnice D2 z Brna do Bratislavy.
Bez pozemků to nepůjde
Plán nicméně naráží i na komplikace. Například v Moravské Nové Vsi nevlastní městys takové množství pozemků ve volné krajině v místech, kde se větrná eroze nejvíc projevuje, aby se mohl do budování větrolamů sám pustit. Navíc vlastnická struktura v této oblasti je velmi roztříštěná.
Městys proto inicioval několik jednání s pozemkovým úřadem v Břeclavi na téma zahájení pozemkových úprav. „Pro brzké uskutečnění protierozních zásahů v krajině bude zásadní uskutečnit právě pozemkové úpravy a tím hranice pozemků a jejich konkrétní rozmístění vhodněji nastavit,“ sdělil místostarosta Jiří Fila.
Zpustošená Morava se po tornádu mění, dočká se i parku plného hrušní |
V praxi to znamená, že pozemkové úpravy stanoví „kde“, a pak se vybere typ výsadby. „Víme, že celý proces zabere spoustu času, rádi bychom už ale začali první opatření realizovat v nejbližších letech,“ uvádí Fila, podle něhož je systémové řešení možné právě jen pomocí pozemkových úprav. „Bez nich bychom byli schopni udělat maximálně jen nepatrné výsadby, a to ještě za předpokladu, že by se podařila směna pozemků s jejich stávajícími majiteli,“ upozorňuje.
Že dohoda nemusí být snadná, vědí i v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku, kde se o komplexní pozemkové úpravy pracně snaží od roku 2017. „Bohužel se nám k dnešnímu dni nepodařilo sehnat potřebné množství souhlasu vlastníků pozemků. Proto bychom byli rádi za postup nastavený státem,“ krčí starosta obce Tomáš Makudera rameny. I podle jeho názoru lze efektivní opatření v krajině dělat jen tehdy, pokud jsou větrolamy vedeny správně, a ne primárně tam, kde jejich vybudování umožňuje hranice a vlastnictví pozemku.
Tornádo zničilo desetitisíce stromů, obnova potrvá roky |
Protože taková situace v jeho obci dosud není, má zatím stopku třeba i velký projekt na ochranu obce před záplavou ze severní části katastru. Plánován je na tak velkém území, že ho bez zákonného nástroje téměř není možné realizovat.
Stejně tak v Hruškách, kde obnovu větrolamu v lokalitě Tvrdonské podsedky začali plánovat dokonce již před tornádem. „Nejen pozemkové úpravy, ale i samotná obnova zeleně nejsou proveditelné během jediného roku. Vše bude trvat mnohem déle, v řádu několika let,“ míní starostka Filipovičová.
Ani větrolam není všemocný
Krajinné prvky zmírňující větrnou a vodní erozi mají podporu i u ministerstva zemědělství. To potvrzuje, že protierozní opatření částečně působí jako prevence vzniku tornád.
„Ochrana půdy, zejména proti větrné erozi, má význam hlavně v omezení možnosti vzniku podmínek pro vývoj tornáda. Konkrétně v omezení proudění vzduchu. Zároveň i ochrana proti vodní erozi, která zahrnuje pokryv půdy a zvýšení pestrosti krajiny, vede k relativnímu ochlazení půdy a snižuje se možnost vzniku přehřáté vzdušné masy, která se podílí na vzniku tornáda,“ líčí mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Jedním dechem ale dodává, že extrémnímu jevu, který nastal na jižní Moravě v roce 2021, by ani stabilní a vzrostlé větrolamy nezabránily. Pokud se již tornádo vytvoří, větrolamy jej nezastaví.
