Jakmile venku zesílí vítr, vyráží starosta obce Skalice na Znojemsku Rudolf Křepela (za KDU-ČSL) do ulic podívat se, jestli není něco zničené.
Zdaleka není sám. I více než rok a půl po ničivém tornádu, které se jižní Moravou prohnalo v červnu roku 2021, mají lidé v regionu ze zhoršení počasí obavy. „Byl to masakr a pro mě velká škola. Od té doby mám podvědomě víc strach,“ povzdechne si Křepela, který tornádo zažil v Mikulčicích, kam se pak několikrát vracel.
Těžko se divit, že v něm neklid zůstává. Krupobití a v menší míře vichřice minulý rok na jihu Moravy řádily vydatně a jen u Generali lidé nahlásili více než čtyři a půl tisíce škod za 239 milionů korun. Ve statistikách největší domácí pojišťovny tak Jihomoravský kraj „svítí“ jako druhý nejpostiženější.
VIDEO: A večer to přišlo. Před rokem tornádo ničilo jih Moravy |
Například loni v červnu zasáhla bouře s až třiceticentimetrovou vrstvou krup právě obce na Znojemsku. „Shodilo to křidlice a na bytovém domě poškodilo střechu, popadaly haluze. Všechno jsme stíhali vlastními silami, jen na ten dům jsme si pozvali jednotku s plošinou. Jinde na tom byli ještě hůř,“ popisuje starosta. V čele Skalice je osmým rokem a podle jeho mínění je to s živly horší než dřív. „Kroupy jsme pět let neměli a pak se objevily dvakrát, naštěstí vždycky s vodou, což tak neškodí. Každopádně silný vítr se objevuje častěji,“ všímá si.
Experti sledují, že víc hydrometeorologických extrémů se odehrává v posledních dvaceti až třiceti letech, kdy se projevilo několik výrazných suchých epizod a zároveň velmi silné povodně. „Zvyšuje se i frekvence výskytu velmi silných bouřkových či dešťových epizod, které pak následují období beze srážek,“ poukazuje Filip Chuchma z Oddělení meteorologie a klimatologie brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Fotogalerie z následků tornáda v roce 2021 |
Že by byl konkrétně Jihomoravský kraj náchylnější k přírodním extrémům, odborníci nezdůrazňují, faktem přesto je, že v něm panují vyšší teploty a sucho.
„A také například pozdní jarní mrazy způsobují vysoké škody v ovocnářství. Kvůli vysokým teplotám v létě mohou zde být i bouřky často intenzivnější, jelikož mají kde vzít dostatek energie z tepla. To všechno se může propsat do statistik pojišťoven,“ míní klimatolog Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Pavel Zahradníček.
Pojištěných je pořád málo
Mezi největší pojistné události z živelních škod v Česku se samozřejmě řadí zmiňované tornádo, které prošlo šestadvacet kilometrů dlouhým a půl kilometru širokým pásem na Břeclavsku a Hodonínsku rychlostí až 150 kilometrů v hodině. Zasáhlo sedm obcí a zhatilo šest lidských životů.
Zbourány byly zhruba dvě stovky domů, škody byly vyčísleny na patnáct miliard, šest a půl miliard si lidé nárokovali na pojišťovnách.
Zpustošená Morava se po tornádu mění, dočká se i parku plného hrušní |
Tornádo zasáhlo také rodinný domek, ve kterém žije s rodinou starostka Moravské Nové Vsi Zuzana Jandáková (nez.). „Domek máme vinkulovaný ve prospěch banky, která nám poskytla hypotéku (kdyby se s ním během splácení něco stalo, peníze z pojistky dostane banka – pozn. red.). Banka i pojišťovna se k celé záležitosti postavily velmi kladně a maximálně nám vyšly vstříc. Jak se zasláním zálohy na opravy a samotnou likvidací škody, tak s vyplácením,“ pochvaluje si.
Za normálních okolností by zřejmě stačilo vyplacené pojistné plnění, jenže po rapidním zvýšení cen bylo nutné dofinancovat škodu žádostí o dotaci ze státního programu „živel“.
Podle starostky byl stát velkorysý, když zaplatil až dva miliony za škodu i těm, co nebyli ke svému majetku tak odpovědní a pojištění pokládali za zbytečné. „Lidi i drobné firmy už taková zkušenost poučila a svůj majetek nechali pojistit nebo nedostatečné pojistky změnili. Otázka je jak,“ přemítá starostka.
25. června 2021 |
Tornádo na Moravě
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle posledního průzkumu společnosti Srovnejto.cz má na jižní Moravě nemovitost podpojištěnou 84 procent lidí, v celé republice je to 60 procent. „U většiny smluv jsme přišli na to, že hodnota majetku je minimálně jednou tak vysoká a smluvní krytí nedostatečné,“ popsal zkušenost se zákazníky z tornádových obcí ředitel divize pojištění tohoto internetového srovnávače Martin Daneš.
To znamená, že když dům stál před pěti lety třeba pět milionů, dnes může mít i dvakrát vyšší hodnotu. Majitel ale pojistku nezměnil, a tak když se něco stane, nedostane dost peněz na opravu, protože šly nahoru ceny materiálů, řemeslníků i dopravy.
Sledujte pozorně výstrahy
Odborníci očekávají, že s extrémními výkyvy počasí se lidé samozřejmě potkají i v budoucnu – a jejich výskyt bude častější a projevy intenzivnější. Podle klimatologa Zahradníčka se můžeme pouze adaptovat, abychom byli schopni lépe tyto extrémy zvládat.
Jedním z příkladů může být varovný systém či monitoring – třeba ten zajištěný ČHMÚ nebo www.firerisk.cz, který s předstihem varoval před požárem v Českém Švýcarsku. „Pokud se společnost naučí využívat tyto informace efektivně, tak díky tomu můžeme snížit následky těchto extrémů,“ myslí si.
Podle Chuchmy je také nutné provádět technické a organizační zásahy jak v krajině, tak v obydlených oblastech – například protipovodňová opatření nebo správné hospodaření na zemědělských plochách za účelem zmírnění eroze a efektivního zasakování vody do půdy.
Tornádo každopádně zapříčinilo, že lidé sledují počasí s větší pozorností – a často i obavami. A ty jen tak nezmizí. „Jsou věci, které neovlivníme,“ povzdychl si nad počasím skalický starosta Křepela.
