Podle kárného senátu měla pro své rozhodnutí dostatek podkladů v lékařských zprávách, chybovala snad jen v tom, že se v odůvodnění výslovně nevypořádala s informacemi, že se Janoušek nechová v souladu s doporučeními lékařů.
„To, že v odůvodnění těch několik vět neučinila, vůbec nemůže být kárným deliktem. Soudní rozhodnutí, zejména na prvním stupni, není disertační práce, na to není čas ani prostor,“ uvedl předseda kárného senátu Tomáš Langášek.
Kárnou žalobu podala bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), na jejím obsahu trval i nový ministr Pavel Blažek (ODS). Podle žaloby Bartošová „ignorovala jednoznačná zjištění ostatních složek justice“. Pražské soudy ji upozornily, že Janoušek, podle posudků těžce nemocný, žil aktivním sportovním a společenským životem.
Soudkyně podle kárné žaloby prodlužovala Janouškovo přerušení trestu, aniž do svého rozhodování promítla právě skutečnosti zjištěné pražským vrchním soudem.
Podle ministerstva spravedlnosti tak postupovala v rozporu se zjištěným skutkovým stavem i trestním řádem. „Nakládala s tím, jako by to neexistovalo,“ řekla kárnému senátu pracovnice ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková.
Soudkyně: Janouškovo chování neomlouvám
Soudkyně naopak uvedla, že rozhodovala striktně podle zákona a vycházela při tom z lékařských zpráv a posudků, které Janouškův stav hodnotily jako velmi vážný. Snažila se prý k Janouškově kauze přistupovat tak, jako by nešlo o známou osobnost, ale běžného člověka, pomyslného „Josefa Nováka“.
Janoušek podle ní možná chyboval, pokud se choval nepřiměřeně svému zdravotnímu stavu. „Já ho neomlouvám, ale když budete v takovém zdravotním stavu a bude vám jeden dva dny dobře, tak možná uděláte nějakou chybu - tak jsem to vnímala já,“ hájila se Bartošová.
Opakovaně upozorňovala na roli médií v kauze. „Odsouzený je osobou, které média věnují mimořádnou pozornost - a on jim prostě naběhl na smeč,“ doplnila.
„Rozhodnutí je ostrůvkem naděje, že to v tomhle státě není ještě tak špatné, jak by se na první pohled zdálo. Budeme věřit v budoucnost,“ řekla Bartošová po vyhlášení rozhodnutí. Zástupkyně ministerstva se blíže nevyjádřila s tím, že je nutné nejprve rozhodnutí prostudovat.
Předseda kárného senátu v rozhodnutí připomněl, že soudci by neměli čelit kárným žalobám za svou rozhodovací činnost, pokud nejde o mimořádně situace, například když rozhodnou v rozporu se zněním zákona nebo opakovaně a zcela evidentně nerespektují názor vyšší instance. Jiný právní názor, pokud je náležitě podložený, nemá být důvodem ke kárnému řízení. „Nestrannost by se pak rozplynula jako pára nad hrncem, k újmě nás všech,“ zdůraznil Langášek.
Janoušek si odpykává 4,5 roku vězení za to, že v Praze autem v opilosti srazil ženu. Do věznice se vrátil loni v létě po zásahu Vrchního soudu v Olomouci, podle kterého podnikatelův zdravotní stav nebrání jeho pobytu ve vězení.
Švachulu chtěla pustit předčasně, řekl soud
Předtím měl trest opakovaně přerušený, a to na základě lékařských posudků, podle nichž u Janouška existuje po operaci hlavy riziko těžkého poranění mozku a potřebuje dohled.
Podobně na sebe Jaroslava Bartošová mediálně upozornila také v případě korupční kauzy Stoka, v níž je mezi hlavními obviněnými exmístostarosta Brna-střed za hnutí ANO Jiří Švachula.
Po jednom ze soudních líčení v říjnu 2020 na neveřejném jednání rozhodla o propuštění Švachuly z vazby, kde byl od zadržení v březnu 2019. O jednání nevěděl dopředu ani tehdejší státní zástupce Radek Mezlík. „S propuštěním z vazby obžalovaného nesouhlasím, na místě jsem podal stížnost. Řešit ji bude vrchní soud,“ uvedl tehdy Mezlík.
Vrchní soud pak ponechal Švachulu ještě nějakou dobu ve vazbě. V tuto chvíli je expolitik stíhaný na svobodě a na konci ledna by se měl dozvědět rozsudek.
