Na rozsudek upozornil server Česká justice. Česko bylo vyzváno k ukončení porušování práv a k nápravě. „Rozsudek není konečný. Vláda může do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu,“ reagovala česká Kancelář vládního zmocněnce.
Evropský soud pro lidská práva rozhodoval o stížnosti exekutora Jana Grosama a za nemajetkovou újmu mu nyní přiznal čtyři tisíce eur, v přepočtu skoro sto tisíc korun. Grosam úspěšně namítal, že kárné řízení, které se s ním vedlo nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu a že proti rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) není odvolání.
Soud pro lidská práva podle České justice zkritizoval, že proti rozhodnutí českého kárného senátu není možnost odvolání, jelikož se lze obrátit pouze na Ústavní soud. Výběr přísedících navíc není podle evropského soudu transparentní, protože pro něj nejsou žádná kritéria. Neexistují také dostatečné záruky proti vnějšímu vlivu na členy senátu.
Kárný senát odmítl žalobu na soudkyni, která nechala Janouška na svobodě |
„Dvě třetiny členů senátu, přísedící laici, pracovali a pobírali své platy venku, což nevyhnutelně zahrnovalo jejich materiální, hierarchickou a administrativní závislost na jejich primárních zaměstnavatelích, a tudíž mohlo ohrozit jak jejich nezávislost, tak nestrannost,“ cituje server z rozsudku. Soud ve Štrasburku upozornil i na to, že v Grosamovo řízení byli přísedícími dva jiní exekutoři, tedy jeho přímí konkurenti.
Debata o dvoustupňovém systému s odvolacími senáty, který by umožňoval odvolávat se proti kárným rozhodnutím, se v Česku vede dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti již před několika lety uvádělo, že na příslušných legislativních změnách pracuje. Jednoinstančnost kárných řízení v minulosti posvětil Ústavní soud.
