Úvahy o nových opatřeních jsou podle něj na místě. Na základě jednoho incidentu by však nesahal k překotným řešením.
„Není třeba vytvářet paniku ve společnosti a každého drilovat, co dělat, když někdo přijde s puškou do školy,“ říká vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Jaká opatření k ochraně měkkých cílů se obvykle využívají?
Typicky monitoring vstupu do různých budov pomocí kamerových systémů, případně fyzické kontroly. Lidé, kteří během vyučovací doby přicházejí do základní nebo střední školy, mohou být prověřováni prostřednictvím nějakého „pípáku“.
Pak je celá řada dalších možností jako procházení přes bezpečnostní rámy, které fungují na letištích nebo soudech, ale tyto věci zpomalují tok lidí dovnitř i ven, a znamenají tak určité omezení. Tam velmi záleží na tom, jaký má konkrétní budova účel. Asi nikdo nebude namítat, že se chodí přes rentgeny na soudech, ale zavést něco takového v univerzitních budovách je hodně kontroverzní. Dovedu si představit, že by to mohlo vyvolat ohromnou míru pobouření, protože žijeme v zemi, kde panuje tradice otevřené akademické půdy, a tohle opatření by znamenalo poměrně zásadní zásah. I když to zároveň není něco, co by jinde neexistovalo.
Rozumím, že emoce jsou teď velké, ale je potřeba k tomu přistupovat tak, že takový případ se u nás stává výjimečně. Vynucovat kvůli němu nějaká tvrdá opatření tak v tuto chvíli nemá smysl.