Momentálně víme o patnácti mrtvých, a desítkách zraněných. Víme i o souvislosti mezi střelbou na FF UK a na Kladensku. Můžeme z momentálně dostupných informací posoudit, jaké mohly být pohnutky útočníka?
Kdyby se potvrdila souvislost s kladenským případem, tak jeden z možných scénářů je, že mužovo počínání vycházelo z nějakých silných neshod s otcem. Protože v první řadě se zloba obrátila právě na něj. Tam musela hrát roli velmi silná nenávist.
Pachatel mohl být nespokojený s otcovým přístupem, anebo ho otec mohl třeba kritizovat za způsob života, který vedl. V takových případech vznikají velmi silné neshody mezi rodiči a jejich potomky.
A kdyby se souvislost s případem na Kladensku nepotvrdila?
Kdybychom ponechali stranou případ na Kladensku, tak máme několik dalších možných scénářů. Samozřejmě dokud nemáme vše potvrzené, tak je to trochu věštění z křišťálové koule. Ale ve zřídkavých případech to může být následek vážné psychické poruchy. S tím ale musíme opatrně, abychom nenálepkovali všechny psychicky nemocné lidi. Ale jinak v tomto případě existují jisté imperativní bludy, které nemocnému člověku přikážou udělat něco takového. To je v případě vážné psychické choroby. Pokud by ale útočník nějakou trpěl, už by byl asi nápadný svému okolí dávno předtím, a vědělo by se o tom víc.
Zasahují v Hostouni i na ruzyňském letišti. Policie má kvůli střelci manévry |
Šlo o studenta, který útočil dlouhou palebnou zbraní. To nemůže být indicie?
Je těžké to odhadnout, pokud to člověk tají. Spíš se ptejme, kdo věděl, že vlastní dlouhou zbraň? Držel ji legálně? A proč ji měl?
U pachatelů v zahraničí se často zjistí, že ten člověk měl nějaké militantní sklony, že měl v oblibě zbraně či vojenské vybavení. Že byl prostě nějakým způsobem militantní a nenávistný vůči jedinci nebo skupině lidí. O tomto útočníkovi se to ale nejspíš nevědělo, a byl nějakým způsobem nenápadný.
V tu chvíli můžeme diskutovat o tom, zda se necítil opomíjený, jestli nebyl šikanovaný, a zda se jeho zloba neobrátila proti komunitě, a proti spolužákům a pedagogům. Jsou to všechno hypotézy, které bychom ale měli brát v úvahu.
Kopíruje se nám tu právě scénář z amerických škol? Byla otázka, kdy se něco takového začne dít v Česku?
Ano, to je, myslím si, celkem jasné. Protože o takových útocích je slyšet často v posledních letech. Samozřejmě to pak inspiruje některé lidi k tomu, aby se s okolím vypořádali stejným způsobem.
Co útok vypovídá o stavu dnešní společnosti? Společenská situace je napjatá, je toto její odraz?
Ano, napjatá je v hodně zemích na světě, a souvisí to s jakousi civilizační zátěží. S problémy, které civilizace má čím dál větší. Ve Spojených státech je to patrně horší, protože tam přicházejí v úvahu ještě různé další faktory rasové, ale i u nás v Evropě napětí z různých důvodů také panuje. Společnost je pak zranitelnější a jedinci, kteří na to reagují nějak citlivěji, se pak mohou takto projevovat.
Jak pomoci pozůstalým?
Pro ně je to velká bolest. Pokud to jenom jde, tak nasadit co nejvíc odborníků, kteří nabídnou psychologickou pomoc rodinám pozůstalých. Já si myslím, že to je velmi důležité, sám s tím mám nějaké zkušenosti při různých neštěstích. V takové chvíli je psychologická služba dobrá, potřebná a má význam.
Může tento čin naši společnost radikalizovat?
Řekl bych, že ne. Naše společnost, myslím tedy konkrétně Česká republika, není mentálně takto nastavená – není tu vysoké procento lidí, kteří volí radikální způsoby, pokud jsou nespokojeni. A to jsou, třeba kvůli ekonomické situaci, ale rozhodně si nemyslím, že by svou nespokojenost řešili takto. To byla akce jednoho člověka, a patrně měla jiné kořeny.
Mohou se teď zvedat hlasy proti držitelům zbraní?
Jistě, ale pokud vím, tak v podstatě nikdy nebyl ten zločin spáchaný s legálně drženou zbraní. Takže hlasy, které proti držení zbraní teď budou volat, teď nejsou relevantní.