Na západě Evropy se snaží dlouhodobě pro důchodce vytvářet prostředí, které jim alespoň částečně vynahradí rodinnou atmosféru. Stavějí proto malé domovy, kde lze ubytovat jen pár desítek lidí. Chtějí, aby se staří lidé cítili dobře a zbytek života strávili v přátelském prostředí. Podle odborníků to má pozitivní dopad na jejich zdraví.
Tímto směrem se v následujících letech bude ubírat i Jihomoravský kraj a pravděpodobně také Brno. Už jsou vytipovaná místa, kde by podobná zařízení měla vzniknout. Například v Miroslavi na Znojemsku nebo Bučovicích na Vyškovsku, kde bude maximálně padesát lůžek.
„V úvahách je také vybudování nového zařízení v Hustopečích. Pravděpodobně půjde o kombinaci sociálně-zdravotního zařízení, kde by bylo místo i pro dlouhodobě nemocné,“ poznamenal Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.
Stejnou cestou se možná vydá i brněnský magistrát. Podle náměstka primátora pro zdraví a prorodinnou politiku Petra Hladíka (KDU-ČSL) chybí v Brně dvě stě míst pro seniory. Společně s krajem chtějí hledat řešení, kde by měla vzniknout a jak budou vypadat.
„Máme vytipované lokality. Patří mezi ně Červený kopec nebo za Sadovou u trati, kde je velká lokalita ve vlastnictví města. Měly by tam vzniknout domovy pro seniory, kteří potřebují čtyřiadvacetihodinovou zdravotní péči,“ nastínil Hladík.
Menší domovy chce i ministerstvo
Zatím všechna místa pro důchodce na území Brna zřizuje město, a proto magistrát kontaktoval vedení hejtmanství.
„Oslovili jsme je s návrhem, zda by některé projekty nechtěli tvořit společně. Protože Jihomoravský kraj jako gestor sociální péče nemá na území Brna žádný domov pro seniory. Takže doufám, že vzniknou objekty pod taktovkou kraje i města,“ oznamuje Hladík.
O trendu spočívajícím ve stavění nízkokapacitních domovů Hladík dobře ví. „Neumím si představit, že bychom vybudovali na zmiňovaných lokalitách něco obrovského, i když jsou poměrně velké. Viděl bych to třeba tak, že na jednom místě vznikne několik samostatných domů. Konkrétní podoba projektu ale ještě není dojednána, budeme o tom jednat,“ nastínil Hladík, jaké domovy pro seniory by si v Brně přál.
I hejtmanství potvrdilo, že společné projekty s městem jsou zatím ve stadiu úvah. „Bude záležet na dalším jednání představitelů kraje a města,“ sdělil Holeček.
O stavbu nízkokapacitních domovů důchodců má zájem také ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to i součástí jeho dlouhodobé strategie. „Domovy pro seniory musí reagovat na trend, kterým je snaha o naplňování potřeb a představ lidí v pobytových zařízeních,“ poznamenal Jiří Vaněk z tiskového odboru ministerstva.
Velká zařízení vyjdou levněji
Peníze na výstavbu domovů lze navíc nyní čerpat z dotačního programu Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociálních služeb. A kraj toho chce využít právě v případě Bučovic a Miroslavi. „Dotace může pokrýt až 75 procent nákladů na projekt,“ vzkázal Vaněk.
Doteď byl přitom trend zcela opačný. Na celém území Česka vznikala velká zařízení, která pojmou i přes sto klientů. Na jižní Moravě je jich hned několik, třeba Centrum služeb pro seniory v Kyjově má celkem přes 130 míst a domov důchodců pro seniory v Břeclavi dokonce přes 200.
Důvodů bylo několik, například ekonomické hledisko. Provoz velkých zařízení je totiž v přepočtu na obyvatele zpravidla levnější.
„Oba typy domovů musí mít nějaký management, který se musí zaplatit. Také v nízkokapacitním zařízení musí být určitý počet personálu. Když tyto náklady vydělíme na počet klientů, tak malé domovy z toho můžou vyjít podstatně hůře,“ míní David Malinkovič, ředitel domova důchodců pro seniory v Břeclavi.
Seniorům pomáhá rodinná atmosféra
Malá zařízení ale mají jiné přednosti. To podstatné, co odborníci na sociální problematiku zmiňují, je pozitivní psychologický dopad na staré lidi, kteří nemohou dožít v domácím prostředí.
Ekonomické hledisko je podle nich až vedlejší. Podle odborníků se lidé v domovech, kde je jen několik desítek lidí, cítí většinou lépe, protože je tam rodinná atmosféra a mohou navazovat bližší přátelské vztahy.
„Senioři se často cítí sami a potřebují pozornost. Proto je stavba takových malých domovů určitě přínosná. Sám se setkávám se starými lidmi, kteří samotu nezvládají,“ přibližuje psycholog Ivan Sobotka, který se věnuje seniorům.
„Jižní Morava je ještě specifická v tom, že tam mají příbuzní k sobě blíže a navštěvují se, jinde v republice je to mnohem horší,“ doplňuje Sobotka, který teď působí na severu Čech, ale v minulosti pracoval i na jižní Moravě.
