Brno bude plné bohatých důchodců, kteří si budou užívat, věští sociolog

  7:14aktualizováno  7:14
Vánoce jsou zpravidla příležitostí ke zklidnění, rozjímání a ohlížení se do minulosti. MF DNES se spolu se sociologem Ladislavem Rabušicem naopak pokusila nahlédnout do budoucnosti.

Dvaašedesátiletý rodák z Uherského Hradiště Ladislav Rabušic je profesorem sociologie. Sedm let byl děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, nyní tam vede Ústav populačních studií. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Bývalý děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity má konkrétní představu, jak budou lidé v Brně žít za 30 let a co budou od města očekávat. A umí přitom překvapit – Brno podle něj bude městem relativně bohatých důchodců.

„Je to sice dost věštění z koule, protože vývoj se nikdy nedá úplně předpovědět a má na něj vliv spousta věcí, ale určité tendence se dají vyčíst z porodnosti, úmrtí i migrace. A město by si těchto trendů mělo být vědomo,“ míní Rabušic.

Jak byste charakterizoval Brno dnes?
Jsem vysokoškolský učitel a pro mě je Brno hlavně městem vysokých škol, výzkumu a vědy. Máme tady 60 až 80 tisíc studentů. Jen samotná Masarykova univerzita jich má 38 tisíc. Chceme, aby výuka byla co nejkvalitnější a přitáhla studenty i ze zahraničí. To, že je Brno městem vědy, potvrzuje fakt, že se povedlo vybudovat Středoevropský technologický institut CEITEC, který už dnes přitahuje špičkové vědce, takže do budoucna se Brno stane vedle kulturního centra i centrem vědeckým. A to poznamená i strukturu obyvatel města i život v něm. Dnes je ta struktura nevyrovnaná. Přes prázdniny studenti odjedou a město rázem zestárne. Ale to, že jsou tu deset měsíců v roce desítky tisíc lidí od 19 do 25 let, dodává jinak stárnoucímu městu mladého ducha. Podle prognóz do roku 2050 bude v české společnosti třetina lidí starších 65 let.

Jak se to projeví v Brně?
Bude tu silná vrstva relativně bohatých důchodců.

Dosud platilo a stále platí, že jsou důchodci ekonomicky a sociálně nejohroženější skupinou, a vy říkáte, že zbohatnou. Jak to?
Změní se. Už teď se začínají měnit. Jsou vzdělanější, aktivnější a mnozí i hmotně dobře zajištění. Senioři za našich rodičů znali maximálně lavičku v parku nebo zahrádku, za dvacet let to už budou úplně jiní lidé. Důchodcům v roce 2050 je dnes kolem třicítky, vyrostli v jiném kulturním a společenském prostředí, vědí, že se nesmí spoléhat jen na důchod, který jim dá stát, a že se na něj musejí sami připravit. Od toho se odvíjí to, co budou po životě chtít. A s tím musí město počítat.

Jak by se na to mělo připravit?
Když představu odvíjíme nejen od důchodců, ale od dalších faktorů demografického vývoje, vše nasvědčuje tomu, že se zmenší rodiny. Rodiče budou mít většinou jedno, maximálně dvě děti a víc jich nebudou chtít. Jejich emocionální potřeby tím budou uspokojené. Bude velká skupina lidí, kteří budou žít single, a další část budou tvořit aktivní seniorky, které se dožívají zpravidla o pět let více než muži a zůstanou samy. Jinak je to u mužů. Ti, když ovdoví, si dost často najdou mladší ženu, takže sami nezůstávají. To musí zohlednit bytová výstavba. Už dnes se ukazuje, že velké byty nejsou potřeba a scházejí ty malé. A v budoucnu budou potřeba ještě víc. Další otázkou je, zda budou lidé chtít bydlet ve vlastních bytech a zatěžovat se hypotékami. Například ve Vídni žijí zhruba dvě třetiny lidí v nájemních bytech, státních, městských i sociálních. A za velmi únosné ceny. Díky tomu se jim například povedlo vymýtit chudinská ghetta. Prostě obyvatele promíchali.

Myslíte si, že chudinská ghetta zmizí do roku 2050 i v Brně?
Při rozumném urbanismu by se to mohlo povést. To se dá zvládnout.

Když už jste zmínil Vídeň, v debatě jste řekl: Přestaňme se srovnávat s Prahou a berme si za vzor Vídeň. Jak jste to myslel?
Zpočátku hlavně v akademické rovině, ale platí to i pro Brno, má-li do budoucna ambice stát se evropským městem, musí přijmout některé věci, které to s sebou přináší. Například, že rodiny jsou geneticky a kulturně promíchané. Desítky let jsme žili v uzavřené společnosti, a i když z hlediska genofondu je to nicotný časový úsek, přece jen bude pro Brno plus, když sem přijdou lidé odjinud.

A myslíte, že k tomu Brno směřuje?
Musí se otevřít světu. Například Masarykova univerzita má úkol zvýšit počty zahraničních studentů i tím, že angažuje zahraniční učitele. Ti si s sebou přivedou rodiny a vlastní potřeby a požadavky. A například i do útvaru hlavního městského architekta může přijít nějaký šikovný cizinec, který přinese nový pohled na město a nové nápady.

Takže pustit sem imigranty?
Je imigrace a imigrace. Dobře to dělají například Australané, kteří mají řízenou imigraci. Podle někoho je to diskriminační, ale státy mají právo si říci, koho v zemi chtějí a koho ne. I Brno by mělo nabízet místa pro lidi, které potřebuje. Tato imigrace moderního střihu jej pozvedne na vyšší úroveň. Možná to zní elitářsky, ale je to jedna z cest. Myslím si, že by Brno mělo nasávat mozky z celého světa, jako to umějí Američané, kteří nabízejí stipendia talentovaným studentům z celého světa.

Vraťme se k těm důchodcům. Jak ti mohou ovlivnit podobu města?
Budou nároční a budou si chtít užívat. Nebudou už sice potřebovat asfaltové chodníky kolem řeky, aby po nich jezdili na bruslích, ale budou chtít další parky, kde by se mohli projíždět třeba na elektrokole, relaxační zóny a přiměřená sportoviště. A protože budou vzdělanější, budou chtít kvalitní kulturní vyžití – originální výstavy, kulturní akce, divadla. A budou mnohem mobilnější. Nakoupí si elektromobily, které v roce 2050, jak slibují výrobci automobilů, budou běžným dopravním prostředkem. Ty pro ně budou mnohem pohodlnější a snáz ovladatelnější. Něco jiného je řadit, lít do auta benzin a starat se o údržbu, nebo jen sednout, zmáčknout knoflík a jet. Starší lidé už nebudou odkázaní na jednu čtvrť. Budou se pohybovat i po okolí města. Teď možná trochu fantazíruji, ale i s tím je potřeba ve strategii počítat. Někdo by řekl, že třetina důchodců udělá město šedivé, ale není to tak. Město může být stále plné života, ale musí k tomu vytvořit lidem podmínky. Nejsem urbanista, neumím přesně říct, jak by to mělo vypadat. Základním požadavkem ale je, aby město bylo, jak se teď moderně říká, „liveable“, tedy příjemné k životu. A to pro všechny generace.

Ano, z toho, co říkáte, to vypadá, že město bude složené hlavně z důchodců a studentů. Nepovede to trochu k mezigeneračnímu pnutí?
No, budou tu samozřejmě i ostatní věkové skupiny, na ně nezapomínejme. A to, že ve stárnoucí společnosti bude docházet k pnutí mezi mladou a starší generací, je mýtus. Ani soupeření na trhu práce se není třeba bát, neboť struktura pozic pro mladé a seniory je obvykle odlišná. Jsem přesvědčen, že z hlediska urbanismu je možné město poskládat tak, aby se vytvářely zóny, kde se budou cítit dobře všichni – mladí i staří. Jen je potřeba pomýšlet na to, jak rychle se ta která skupina po městě pohybuje. Ale zdá se mi, že by ani to neměl být problém.

Co myslíte, bude mít Brno v roce 2050 půl milionu obyvatel?
To nedokážu odhadnout. Kdyby se mělo ze svých současných 380 tisíc zvýšit na pět set tisíc, znamenalo by to zahušťování zástavby, což by se mně nelíbilo, protože pokud chceme, aby bylo ve všech čtvrtích prostředí ke společnému setkávání, trávení volného času a aktivnímu odpočinku, potřebovalo by spíše více volných ploch pro zeleň a estetické prostředí než další byty. Nezapomeňme, že tím, že budou lidé vzdělanější, budou přirozeně politicky aktivní a budou mít tendenci dále rozvíjet život v občanské společnosti, takže budou chtít ovlivňovat prostředí ve svých čtvrtích a budou se chtít někde scházet.

Po roce 1989 začali lidé masově vyjíždět na Západ, pak přišel internet a začali se uzavírat doma u počítače. Myslíte, že nastává opačný trend: lidé se otevírají a chtějí trávit čas mimo domov?
Některé teorie tvrdí, že společnost, která má naplněné základní potřeby, začne naplňovat potřeby vyšší, takže začne dávat přednost postmaterialistickým hodnotám. Klade důraz na život v kvalitním životním a estetickém prostředí, na politickou aktivitu, myšlenky jsou pro ně důležitější než peníze. Některé vize ovšem předvídají, že s rozvojem technologií se lidé budou stále více nořit do svého virtuálního světa. Místo toho, aby někam reálně vyrazili, nasadí si brýle a ve 3D „odcestují“ třeba na Bahamy. Myslím, že jsme z určitého hlediska na prahu tak úžasně rychlých technologických inovací, které mohou neuvěřitelně překvapit. Mnozí hovoří například o průmyslové revoluci 4.0.

Co to je?
Jejím principem bude nevídaná fáze digitalizace, která má naprosto zásadně proměnit prostředí výroby, následně i trh práce a výsledkem má být celkové zkvalitnění úrovně našich životů. Sociologové ovšem dobře vědí, že každý vynález má obvykle i nezamýšlené důsledky, to jest předem neodhadnutelné negativní dopady. Čtvrtá průmyslová revoluce by například s sebou mohla přinést to, že až třetina lidí na trhu práce by mohla být nezaměstnatelná.

Zkusme si zavěštit z koule. Kdybyste si měl představit Brno v roce 2050. Říkal jste, že nejste urbanista, ale zkuste být konkrétnější – máme tu dlouhodobé věci – přesun nádraží, možná metro, paneláky. Jaký je váš, byť neurbanistický názor?
Brno v roce 2050? Především město, které bude řečeno velmi obecně pestré a barevné ve všech možných aspektech lidského života. Pak bude i krásné a úspěšné. Pestrost a rozmanitost je základním prvkem úspěšného evolučního vývoje, zatímco šedivost a monotónnost je jejím hrobařem. Město, v němž nebudou ghetta sociálně vyloučených, město, které bude mít moudrou vládu a zastupitele, kteří naslouchají svým obyvatelům, ale příliš se jim nepletou do života. Město bez architektonických bariér, aby i senioři ve velmi pokročilém věku mohli být mobilní a užívat si života ve venkovním prostoru mimo své byty. Město, jehož Masarykova univerzita bude významným centrem evropské vědy, což bude potvrzeno tím, že zde budou pracovat i laureáti Nobelových cen. A konečně město, které v soutěži o nejlepší město pro život konečně porazilo Vídeň a obsadilo první místo.


Vše o elektromobilech a nové éře automobilismu, světových trendech v této oblasti a měnící se legislativě. Prohlédněte si nejnovější modely elektromobilů a podívejte se, jak dopadly v testovacích jízdách redaktora Technetu, Václava Nývlta, který za volanty aut do zásuvky objevuje krásy i strasti elektromobility.

Cupra Tavascan potvrzuje podobu nové elektrické škodovky

Nový elektrokoncept automobilky SEAT: Cupra Tavascan

VIDEO Seat občas představí něco, co se následně ukáže jako kromobyčejně pozoruhodné. To může být také...

Slováci budou mít obchod s teslami pravděpodobně dřív než Češi

Tesla Model X P90D Ludicrous

VIDEO Nejbližší místa, kde se dají oficiální cestou koupit elektromobily americké značky Tesla, jsou pro...

Do deseti let bude polovina mercedesů na elektřinu, říká nový šéf Daimleru

Källenius odhaluje studii Vision EQS: superluxusního vozu, který se bude...

VIDEO Exkluzivně O tom, zda elektromobily někdy zlevní na úroveň vozů se spalovacím motorem, jakou šanci má vodík, o...

První mrtvý řidič tesly v Evropě. Záchranáři se pak báli elektromobilu

Záchranáři nemohli vytáhnout muže z Tesly, auto bylo pod proudem

VIDEO První smrtelná nehoda elektromobilu tesla v Evropě se stala v nizozemském městečku Baarn. Řidič byl...

Kobalt může nabourat velkolepé plány na elektrickou budoucnost aut

Potašový důl na těžbu kobaltu v americkém Utahu

Češi se seznámili za posledních několik týdnů dopodrobna s lithiem, tento kov ovšem není jediným,...

Stát chce být vzorem v elektromobilitě. Garáže má však plné „špinavých“ aut

Hyundai IONIQ Electric

VIDEO Garáže ministerstev a státních podniků stále plní vozy se spalovacími motory. I státní úředníci...

Kardiostimulátor se s elektromobilem snese, ujišťují lékaři z Olomouce

Audi e-tron

VIDEO Moderní auta jsou napěchovaná nejmodernějšími technologiemi. O to víc to platí o elektromobilech,...

  • Nejčtenější

Z Brna mizí další historie, zavírá slavný klub a knihkupec jde do penze

Kdo si rozklikne webovou stránku Mersey – jednoho z nejznámějších hudebních klubů v Brně – najde už jen pozvánku na...

Slzy, vzlyky, vzpomínky. V Lysicích truchlili za mrtvou učitelku z nehody

Při nehodě autobusu na Mělnicku přišla o život jedna z učitelek, která jela na školní exkurzi s žáky ze základní školy...

Značky místo semaforů mátly řidiče v Brně, za den se stalo pět nehod

Pět dopravních nehod se stalo v neděli odpoledne na křižovatce ulic Kotlářská a Kounicova v Brně, kde je omezený provoz...

Zábranský o Kometě: Kolapsy, kiksy, katastrofa. Čekám výrazné zlepšení

Je nespokojený a nezastírá, že hráče teď budou čekat galeje. Staronový kouč hokejistů Komety Libor Zábranský říká:...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dodávka převážející bazén vrazila do autobusu, zranilo se šest lidí

Před šestou hodinou ráno se u Břeclavi srazil autobus s dodávkou a osobním autem. Při nehodě se lehce zranilo celkem...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Z Brna mizí další historie, zavírá slavný klub a knihkupec jde do penze

Kdo si rozklikne webovou stránku Mersey – jednoho z nejznámějších hudebních klubů v Brně – najde už jen pozvánku na...

Jihomoravský kraj schválil dosud největší nákup, pořídí vlaky za 7 miliard

Zastupitelé schválili zakázku, která je zřejmě největší v historii Jihomoravského kraje. Hejtmanství v příštích letech...

Rýsuje se nové Žít Brno. Obr má plán, ambice i podporu Hilšera a Wagnerové

Novou iniciativu Otevřené Brno propojují s hnutím Žít Brno někteří lidé, kritika vedení města i to, že zatím nechce do...

Nový přístup k přírodě. Centra nabídnou pohled přes kukátko i dno jezera

Přes 40 tisíc lidí každoročně zavítá do Domu přírody v Moravském krasu. V kraji mu brzy přibude konkurence. Podobná...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Najdete na iDNES.cz