Na pohřebiště ze 16. století v Přibicích, které leží východně od Pohořelic na Brněnsku, se po roce vrátil tým archeologů a antropologů.
„Pokračujeme v našem výzkumu, který tady provádíme už čtvrtým rokem. Dosud jsme odkryli část pohřebiště a vyzvedli 72 skeletů nebo jejich částí,“ hlásí vedoucí výzkumu Tomáš Mořkovský z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Výzkumníci počítají s tím, že koster tady najdou daleko víc. Během srpnových dnů mají v plánu najít okraj pohřebiště. „Předpokládáme, že zatím máme odkrytou menší část. Nikde jsme nenarazili na okraj. Předpoklad je, že je tady pohřbeno 300 až 400 lidí,“ objasňuje Mořkovský.
Za tři roky práce na antropologicko-archeologickém výzkumu hřbitova habánů v Přibicích, tedy pohřebiště příslušníků reformní křesťanské společnosti hlásící se k novokřtěnectví, už mají první výsledky.
Přestože se o vysokém člověku někdy říká, že je to „habán“, podle Mořkovského toto rčení tak docela neplatí.
„Novokřtěnci přišli na Moravu ze Švýcarska a Tyrolska v 16. století. Zatím se nám podařilo zjistit, že pokud jde o tělesnou stavbu, tak se příliš nelišili od původních usedlíků. Analýzy totiž ukázaly, že měli velmi podobnou tělesnou výšku. Rčení ‚vysoký jako habán‘ se tedy na přibickém pohřebišti zatím nepotvrzuje,“ odkrývá závěry vedoucí výzkumu.
Uzavřená skupina, která vynikala v řemeslech
Habáni představují radikální odnož protestantství zformovanou v 16. století. Žili v uzavřených komunitách, které se odlišovaly od ostatního obyvatelstva způsobem života a zaměřovaly se na produkci kvalitních výrobků. Byli vynikající řemeslníci, provozovali zejména nožířství, kovářství a hrnčířství, výborně se orientovali také ve vinařství.
Protože se ukázalo, že DNA habánů, která se dochovala v kostech, je zachovaná, provedou antropologové genetickou analýzu. Tou zjistí, jak to u habánů bylo s migrací.
„Podle písemných pramenů tvořili velmi homogenní a specifickou skupinu, která se v počátcích s místním obyvatelstvem nemísila. Rádi bychom prokázali, jestli je to pravda a náš předpoklad je správný,“ popisuje Mořkovský.
A dodává, že při analýze DNA plánují i srovnání se současníky. „Srovnáním se současnými huterskými populacemi, které dnes žijí v USA a Kanadě, zjistíme, zda jsou skutečně přímými potomky, a také, jak probíhala migrační vlna, která šla z Moravy přes Slovensko, Ukrajinu, Rumunsko, Rusko až do Ameriky. Už jsme s nimi v kontaktu,“ upřesňuje.
Výzkum umožňuje vhled do biologie a kultury této historické skupiny. Na místě vědci plánují pracovat ještě několik let. Lokalitu hledali pro dlouhodobý výzkum, jelikož pohřebiště slouží i jako tréninkové pracoviště pro studenty.
„Umístění hřbitova mimo zástavbu poskytuje předpoklady k tomu, aby se podařilo prozkoumat celý hřbitov. Habánská pohřebiště jsou totiž často zcela zničena, případně jsou v zastavěných oblastech. Komplexní výzkum celého hřbitova by tak byl v kontextu výzkumu moravských habánů unikátní počin,“ uzavírá Mořkovský.
