Trauma holokaustu zůstává v genech. Do výzkumu se zapojil i herec Goldflam

  15:29aktualizováno  15:29
Unikátní výzkum, do něhož se zapojil i herec Arnošt Goldflam, zkoumá trauma holokaustu. Podle předběžných výsledků brněnských vědců se genové změny projevily také u dětí narozených po druhé světové válce.

Brněnský herec, dramatik, režisér a spisovatel Arnošt Goldflam v březnu 2009 | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Závažné dopady na psychiku lidí, kteří přežili holokaust, byly už mnohokrát popsány. Lze však tyto změny vidět na zobrazení mozku? Projeví se v genetice? A jsou takoví lidé výrazněji náchylní k chronickému stresu, nebo mu naopak lépe odolávají?

Právě na tyto otázky se nyní snaží odpovědět odborníci z výzkumného centra Masarykovy univerzity CEITEC díky dobrovolníkům – těm, kteří sami holokaust přežili, i jejich dětem a vnukům. Pro srovnání jsou ale v ojedinělém výzkumu zapojení i lidé, jejichž rodinnou historii holokaust přímo nezasáhl.

„Pořizujeme snímky mozku magnetickou rezonancí a hledáme případné odchylky na epigenetické úrovni (epigenetika zkoumá změny chování našich genů – pozn. red.). Vyšetření trvá zhruba tři hodiny. Kromě snímkování mozku lidé podstupují psychologické vyšetření, odběr krve pro zjištění hladiny stresových hormonů a stěry z úst pro genetický výzkum. A vyplní i psychologické dotazníky,“ popisuje vedoucí výzkumu Ivan Rektor.

Jedním z účastníků projektu Holocaust survivors je i brněnský herec, dramatik, režisér, pedagog a spisovatel Arnošt Goldflam. Třináct členů jeho rodiny zemřelo v koncentračním táboře a útrapami války si prošli i jeho rodiče. „U nás doma se o válce hodně mluvilo, protože někteří členové rodiny přežili, někteří ne, jiní to zase odnesli nějakou nemocí nebo psychickým traumatem. A já jsem se tím zabýval jako autor celý tvůrčí život, napsal jsem řadu her a povídek na toto téma. Jak bych to řekl? Člověk s tím žije, aniž o to nějak zvlášť stojí, a zbavit se toho je těžké, ne-li nemožné,“ vysvětluje pro MF DNES svoji motivaci k účasti na výzkumu Goldflam.

„Zajímalo mě, do jaké míry jsem holokaustem poznamenán. S tím, že je to i jakési trauma, a jestli se toho člověk může zbavit. A taky až do kterého pokolení to jde, zdali to zasáhne třeba i moje děti,“ dodává. A podle dílčích závěrů výzkumu jsou skutečně zatížené i další generace. „Předběžně víme, že při zobrazování mozku jsou viditelné změny, které přetrvávají i 73 let po válce. Takže zanechala velký důsledek na celý život. U přeživších holokaustu jsme zjistili větší stres, ale také opačně posttraumatický růst, tedy to, že některé lidi to může zocelit. Ve strukturách mozku, které souvisí s pamětí a emocemi, jsou viditelné rozdíly mezi holokaustem zatíženou a nezatíženou skupinou. Podobné změny se prokázaly také u druhé generace – dětí, co se narodily po válce,“ shrnuje Rektor.

„Hledáme dobrovolníky“

Výsledky u vnuků vědci ještě nemají. Teď shánějí hlavně zájemce z nejstarší generace, tedy ve skupině od 75 do 95 let. Spolu s Židovskou obcí Brno už oslovili lidi z Brněnska. „Vzhledem k jejich vysokému věku se soustředíme především na první generaci. Zaměřujeme se jak na přeživší, tak ty, kteří jim odpovídají věkem, pohlavím a vzděláním, ale nepatřili mezi systematicky likvidované skupiny obyvatel. Už jsme vyšetřili 280 lidí,“ vypočítává Rektor.

Kromě toho, že účastníci výzkumu obdrží snímek mozku, od 75 let nahoru získají i příspěvek tisíc korun, ostatní pětistovku. Snahou odborníků je najít co nejvíce přeživších a jejich potomků ze druhé a třetí generace a tomu odpovídající počet lidí do takzvaně kontrolního vzorku. „Potřebujeme co nejvíc respondentů. Oběti holokaustu tvoří různorodou skupinu lidí, kteří jej zažili v různých podobách, od věznění v koncentračním táboře přes skrývání se až po aktivní odboj, třeba jako partyzáni,“ říká Rektor.

Věří, že výsledky výzkumu pomohou i v budoucnu. „Řešíme vlastně aktuální problém. To, co zjistíme, se totiž dá aplikovat například na oběti války v Sýrii či jiného konfliktu a na jejich potomky,“ dodává.

Ostatně i podle Goldflama jde o mnohem komplexnější problematiku, která se zdaleka netýká jen rodin, jež zažily holokaust. „Je to zakořeněno i ve společnosti – v antisemitismu či xenofobii. Zdá se, že to nemizí, ba právě naopak,“ poukazuje brněnský herec.

Zájemci o zařazení do studie se mají hlásit na 777 641 558 či e-mail monika.fnaskova@ceitec.muni.cz. Nábor dobrovolníků skončí v příštím roce, pak vědci začnou zpracovávat finální výsledky.

Nejčtenější

Piják lužní se z jihu Moravy šíří po Česku, pro psy může být smrtelný

Typickým znakem pijáka lužního je pestrý štítek. Nebezpečný je hlavně pro psy,...

Ještě před rokem o existenci tohoto vzácného druhu klíštěte věděli jen odborníci. Název piják lužní obyčejným lidem...

Kometa veze z Hradce dvě výhry, Olomouc dokonala obrat v Plzni

Petr Holík (uprostřed) se raduje s brněnskými spoluhráči z gólu v síti Hradce.

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání hokejové Tipsport extraligy dala Olomouc zapomenout na debakl z úvodní bitvy s Plzní....

Suverénní Kometa je v semifinále, Plzeň srovnala sérii s Olomoucí

Hráči Komety slaví postup do semifinále extraligového play off.

Brněnská Kometa je prvním semifinalistou hokejové Tipsport extraligy. Úřadující mistr zůstal v sérii s Hradcem Králové...

Olomouc slaví obrat v sérii s Plzní, Kometa je krok od semifinále

Olomoucký Petr Strapáč (vlevo) bojuje s Janem Kovářem z Plzně.

Hokejisté Olomouce otočili sérii s Plzní a vedou 2:1 na zápasy. Zvládli totiž třetí duel v domácím prostředí, kde...

V rodinném domě u Brna se střílelo, na místě jsou dva mrtví

Po střelbě v rodinném domě v Ostopovicích u Brna zůstali dva mrtví. Podle...

Dva mrtvé si vyžádala ranní střelba v rodinném domě v Ostopovicích na kraji Brna. Z rodinného domu stojícího na hlavní...

Další z rubriky

Byla jsem rozhodnutá, že neuroním ani slzu, vzpomíná vězeňkyně gestapa

Zdena Zajoncová v rodné Ostravě se skupinou přátel vylepovala plakáty...

V Česku už zřejmě žijí pouze dvě pamětnice, které prošly ženským vězením gestapa v Brně. Minulý týden se v brněnské...

Ve Svitávce odmítli poskytnout bydlení pro postižené, teď se za to stydí

Svitávka na Blanensku

Jihomoravský kraj chtěl ve Svitávce letos začít budovat chráněné bydlení pro dvanáct mentálně postižených lidí. Kvůli...

Mandloně v Hustopečích rozkvetly v den slavností, přišly tisíce lidí

Slavnosti mandloní v Hustopečích (23. 3. 2019)

Nekončící procesí lidí se v sobotu celý den lopotilo do vysokého kopce nad Hustopečemi u Brna. Všichni chtěli vidět...

Najdete na iDNES.cz