Pátrání po majitelích polí vede k obětem holokaustu i Masarykovým

  16:48aktualizováno  16:48
Úřady pátrají po ztracených vlastnících pozemků. Na jižní Moravě jsou mezi nimi příslušník RAF, oběti holokaustu a možná také Masarykova příbuzná. Za zmatky může minulý režim, ale i narovnání řeky Moravy.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Jsou to většinou kousky polí, jež léta leží ladem. Nikdo už neví, komu vlastně patří. Poslední známý majitel dávno zemřel a dopátrat se dědiců je téměř detektivní úkol. Po celé republice je takových nemovitostí 216 tisíc. A nejvíce na Břeclavsku a Hodonínsku.

Úřady se postupně snaží vlastnické vztahy rozkrývat, hledají dědice či kohokoliv z potomků lidí, kteří jsou jako poslední uvedeni v dokumentech katastrálního úřadu. Na povrch přitom vychází zajímavé a mnohdy dramatické příběhy.

Hodonínské pobočce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se například podařilo dohledat vlastníka pole ve Vacenovicích u Kyjova.

Byl jím významný místní rodák Polykarp Křížka, jehož jméno je možné najít v seznamu příslušníků československého letectva v britské RAF za druhé světové války.

Parcely na Hodonínsku se pojí i se jménem Anny Masarykové. Úředníci se domnívají, že může jít o příbuznou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který se v Hodoníně narodil.

Za hledáním vlastníka pozemků ve Strážnici a Bzenci se zase skrývá jeden z tragických osudů židovských obyvatel. Pozemky kdysi patřily Matyldě M.

„Pětačtyřicetiletá žena byla deportována do koncentračního tábora Osvětim v Polsku, stejně jako její manžel a patnáctiletá dcera Františka. Matylda a Františka zahynuly v osvětimských plynových komorách v roce 1944, stejná smrt čekala později i na strážnického obchodníka Arnošta,“ popsali úředníci hodonínského pracoviště vedeného Pavlou Keňovou.

Odchodem z regionu se přetrhaly rodinné vazby

Proč tolik pozemků nemá známého vlastníka? Chaos v katastru často napáchaly turbulence 20. století. Na Hodonínsku hlavně proto, že bylo orientované zemědělsky a žily zde početné rolnické rodiny.

„Během Velké hospodářské krize, tedy od 20. let minulého století, zemědělské usedlosti nestačily k obživě všech členů rodiny. Mladší generace se logicky začala poohlížet po perspektivnější budoucnosti,“ popsal mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.

„Tehdy se navíc rozvíjela lodní a vlaková doprava, byl tak nasnadě odchod velké části ‚omladiny‘ do průmyslových oblastí – na Ostravsko, ale hlavně do světa, zejména do USA a Kanady. Tam pak zakládali nové rodiny a během času byly vazby na původní majetek zpřetrhány,“ doplnil mluvčí Ležatka.

Nejasné vlastnictví

  • Pozemků a nemovitostí s nejasným vlastnictvím je v Česku okolo 216 tisíc. Nejvíc se jich nachází na Břeclavsku a Hodonínsku.
  • Pokud se lidé domnívají, že jim nemovitost patří, mohou se obrátit na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – radí, jaké dokumenty je potřeba obstarat a kde je hledat. Obecním úřadům dohledává vlastníky v dostupných evidencích. Zaměřuje se hlavně na pozemky, jež brání rozvoji obcí.
  • Lidé se o svá práva musí přihlásit do konce roku 2023, pak nemovitost propadne státu. Platí to i v případě, že se nepodaří věrohodně dokázat, komu pozemek patří.

Nemalou měrou k tomu přispělo také „období budování socialismu“, kdy byly rodiny emigrantů ze strany státu perzekvovány a zbývající příbuzní – často záměrně – na majetek nijak neupozorňovali. Podepsala se i socializace zemědělství a slučování políček do velkých lánů.

Města jako Hodonín, Kyjov a Dubňany zase byla osídlena větším počtem zámožných Židů. A za druhé světové války zahynuly v koncentračních táborech celé rodiny.

„Je pravda, že z mnoha rodin se podařilo přežít jen malým dětem. Ty pak dosáhly dospělosti a založily rodiny hlavně v USA a v nově vzniklém státě Izrael. Pokud se i dověděly, že jejich předci měli vazbu na české území, v naprosté většině případů již s ohledem na rozvíjející se socialistické zřízení nepátraly po případném majetku,“ řekl Ležatka.

Chaos ve vlastnictví způsobilo narovnání řeky Moravy

Na jihu Moravy pak má vliv také sousedství se Slovenskem. Na Břeclavsku počet nedostatečně identifikovaných vlastníků přesahuje 48 tisíc položek. Z toho naprostá většina – přes 33 tisíc – se nachází v katastru Lanžhota. A téměř všechny jsou evidovány na neznámé vlastníky ze Slovenska.

„Příčinou je zřejmě narovnání toku řeky Moravy. Po něm zůstala část pozemků slovenských vlastníků na území České republiky a naopak,“ poznamenala Anna Moučková, která má na lanžhotské radnici na starosti právě správu pozemků.

Podle ÚZSVM jde především o lesní pozemky, případně o lesní cesty. Podobná situace je na katastru Moravské Nové Vsi, Tvrdonic, Týnce na Moravě a Kostic.

To, že tolik pozemků nemá vlastníka, je způsobeno chybami v evidenci nemovitostí. Vznikly zejména v období let 1948 až 1989, respektive až do roku 1992, kdy byl založen současný katastr nemovitostí. V padesátých letech totiž byla povinnost evidence vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru na určitou dobu úplně zrušena.

Od roku 2014, kdy úřad seznam nejasných majitelů zveřejnil, se podařilo určit vlastnictví pouze u necelých 22 tisíc pozemků. V 60 procentech případů se našel dědic, dvanáct procent pozemků připadne státu. V osmi případech ze sta se vlastník položky sám přihlásí.

Nejčtenější

Řidiče přepadl hlad, kamion odstavil na rušné silnici a šel si pro oběd

Řidič odstavil v Břeclavi svůj kamion v rušné Sovadinově ulici a odešel do...

Svérázným způsobem vyřešil v úterý kručení prázdného žaludku řidič kamionu v Břeclavi. Svou soupravu zaparkoval přímo...

Do policejního autoparku přibylo zabavené Audi RS6, které propadlo státu

Jihomoravská dopravní policie od prosince 2018 využívá Audi RS6, které předtím...

Nový výstavní kus mají ve svých garážích jihomoravští dopravní policisté. Od prosince využívají vůz Audi RS6, který...

Hokejové Brno hlásí posilu, přivábilo zkušeného obránce Michálka

Obránce Zbyněk Michálek při tréninku českých hokejistů  v Praze před Channel...

Hokejisty Komety Brno posílil šestatřicetiletý obránce Zbyněk Michálek. Dlouholetý hráč NHL a držitel dvou medailí z...

Brno otevře na dolním nádraží další čekárnu, vytvoří ji osm kontejnerů

Novou čekárnu na brněnském dolním nádraží má tvořit osm mobilních kontejnerů.

Okolí dolního vlakového nádraží v Brně, které nyní používají tisíce lidí denně kvůli roční výluce hlavního nádraží,...

U brněnské nemocnice se chystá nová čtvrť, starostové se bojí přívalu aut

Ilustrační snímek

Nezastavěný prostor u bohunické nemocnice v Brně se nejspíš už brzy začne měnit v novou čtvrť. Přes tisíc bytů tam chce...

Další z rubriky

Kuřim nabobtná o třetinu, developer musí postavit také školku

V nové čtvrti Kuřimi má najít bydlení téměř 3 500 lidí. První práce developer...

Díky nové čtvrti vzroste počet obyvatel v Kuřimi o třetinu. V dojezdové vzdálenosti od Brna vznikne tisícovka bytů a...

Profíkům jsme vyfoukli objev století, vzpomíná průzkumník Amatérské jeskyně

Mezi dvanáctkou amatérských speleologů, kteří v roce 1969 objevili Amatérskou...

Uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy se skupina dvanácti amatérských speleologů prokopala v Moravském krasu do...

Na jižní Moravě chybí referenti i klíčoví úředníci, nezabraly ani příspěvky

Desítky nových pracovních míst přibude na Ostravsku a Karvinsku pro úředníky....

Jižní Morava má nouzi o úředníky. Radnicím chybí „obyčejní“ referenti i klíčoví vedoucí odborů, někde déle než rok....

Najdete na iDNES.cz