Nález v této lokalitě je unikátní, první tohoto typu.
„Tyto ženské plastiky zřejmě hrály u nejstarších zemědělců roli v rituálech souvisejících s jarním probouzením přírody nebo ukončením zemědělského roku. A předpokládá se, že byly nejen pravidelně zhotovovány, ale i záměrně ničeny,“ vysvětlil Antonín Přichystal z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
To je podle něj důvod, proč se dají zpravidla najít jen části plastik. K nim patří i čerstvý nález.
Keramický úlomek má rozměry 6,5 centimetru na šířku a 6,3 centimetru na výšku, jeho hmotnost je 92,8 gramu. Představuje pravou pahýlovitou paži a k ní přiléhající část hrudi s drobným ňadrem.
Nález považovali za obyčejný střep
Do lokality se vědci pravidelně vracejí a pátrají po kusech suroviny a hotových nástrojích i hrubě oštípaných polotovarech seker. V místě totiž byla pravěká dílna na kamenné nástroje, které se používaly na kácení stromů, stavbu domů a zpracování dřeva.
„Kolega se původně domníval, že jde o obyčejný keramický střep, a přišel s ním za mnou, abych to posoudil. Ukázalo se, že se jedná o kus vzácné sošky,“ upřesnil Přichystal.
Část „Tuřanské venuše“ patří k plastikám takzvaného střelického typu, podle Střelic u Znojma, kde se objevily. Široká paže z trupu vybíhá horizontálně a je hrotitě zakončena.
V rámci brněnské aglomerace je analogická ženská plastika dosud známá jen z Brna-Žebětína, další „venuše“ nebo jejich části typově trochu odlišné se objevily v brněnských Maloměřicích, Obřanech, Bystrci, Komíně a Řečkovicích.
