Hlavně díky tomu, že stadion po strastiplné cestě konkurzem, do něhož se dostal s pádem fotbalového bosse a majitele slavného klubu Jana Gottvalda, nakonec získala do svého vlastnictví přímo obec.
„Je rozhodně dobře, že je obce. Určitě se teď bude díky tomu dít něco k lepšímu, ale uvidíme, jak rychle to půjde,“ říká Zbyněk Zbořil, jeden z hráčů současného celku FK Drnovice, hrajícího sedmou nejvyšší soutěž.
Před čtyřmi lety mimo jiné pořádal na stadionu vzpomínkové utkání s hvězdami někdejšího klubu z 90. let. „Rád bych to ještě jednou zopakoval,“ netají se plány.
Dvoutisícové Drnovice mají nyní starostí nad hlavu. Kromě stadionu musí řešit i kulturní dům, který loni v září vyhořel. Přesto do fotbalového stánku investují statisíce korun.
„Nejdůležitější je izolace střechy, respektive ochozů. Všechny další kroky budou navazovat, protože zázemí fotbalistů je právě pod ochozy. Musíme vyřešit, aby tam nezatékalo,“ vysvětlil drnovický místostarosta Jiří Dvořák (za ČSSD).
Chtějí vybudovat šatny pro mládež
Další velké rozhodnutí týkající se stadionu čeká drnovické zastupitele už v brzké době, a to otázka, jak naloží s tribunou B. Nejpravděpodobnější je, že půjde k zemi. „Budeme se touto možností zabývat na jedné z nejbližších schůzí. Nechali jsme si udělat průzkum a máme dvě nabídky. Je to ale otázka milionů, takže se ani nedá čekat, že by bourání přišlo hned,“ doplnil místostarosta.
Obec není na práce na stadionu sama. Ruce k dílu přiložili už dříve místní fotbalisté společně s dalšími dobrovolníky.
„Členové FK Drnovice a pracovníci obecního úřadu vyklidili a uklidili tribunu A, kde se také opravily rozvody vody a topení. Na druhé tribuně jsme odstranili časem strávené sedačky. Dále proběhla generální rekonstrukce trávníku a výmalba a oprava kanceláří,“ popsal loni v létě v místním zpravodaji šéf drnovického fotbalového klubu Daniel Brtníček.
Ještě víc se angažuje hráč místního celku Jozef Weber, jehož jméno je znalcům drnovického fotbalu určitě hodně povědomé. Má ho totiž po otci, který ve zdejším klubu ve slavné éře odkopal šest sezon a dnes v první lize trénuje fotbalisty Mladé Boleslavi.
Weber mladší z vlastní iniciativy vytvořil návrh na nové využití. „Rozvíjíme se, pracujeme s mládeží. Asi i díky jménu Drnovice máme dnes osm mládežnických klubů, což je rarita. Rádi bychom proto v tribuně A, kde jsou dnes jen dvě šatny, jich vybudovali asi deset. Například bychom přebudovali regenerační místnosti jako třeba saunu, kterou stejně nevyužijeme,“ nastínil Weber.
Nyní mají fotbalisté zázemí v kulturním domě
Místostarosta Drnovic očekává, že se i po izolaci ochozů, která podle něj zabere asi tři týdny, znovu pustí fotbalisté s dalšími fanoušky kopané do brigád, aby si svépomocí opravili šatny, aby je bylo možné využívat. „Je to i v jejich zájmu. Každopádně naším cílem je, aby tyto prostory byly využívané,“ doplnil Dvořák.
Je možné, že se tak ještě letos přesunou fotbalisté na stadion. Nyní mají zázemí v kulturním domě. Obec stadion koupila před dvěma lety, a to až napodruhé za 8,5 milionu od neznámé firmy Mengas. Ta totiž stánek obci vyfoukla v dražbě o rok a půl dříve za částku o zhruba tři miliony nižší.
V obci však teď získali jistotu, že si sami rozhodnou o ploše zhruba 20 hektarů stadionu uprostřed obce. Firma Mengas o svůj majetek v Drnovicích nejevila příliš mnoho zájmu, dlouho si nevyzvedl její zástupce ani klíče od stadionu a s obcí často komunikovala společnost jen přes právníky.
Klidní tak mohou být i místní fotbalisté, kteří na hřišti mezi obrovskými hledišti po celou dobu konkurzu hráli a také se o samotný trávník starali. „Stadion je stále využíván místním fotbalovým klubem a bude i v budoucnu,“ uvedla před časem pro MF DNES drnovická starostka Zuzana Hermannová (ODS).
Fotbalový klub v Drnovicích zažil největší slávu v letech 1993 až 2005, kdy se na stadionu hrála první liga. Díky tehdejšímu majiteli Janu Gottvaldovi se v 90. letech dočkal velké modernizace a místo na něm našlo až osm tisíc fanoušků.
