Třeba vyškovská společnost Elekon působící v oblasti časoměrné a zobrazovací techniky, která výrobky značky Mobatime vyváží do celého světa, už nechce mít s Ruskem nic společného.
„I kdyby nepřišlo omezení obchodu formou nařízeného embarga, není z naší strany žádná vůle tam vyvíjet jakékoli aktivity, i když jsme si na tamním trhu budovali pozici dvacet let,“ má jasno jednatel Pavel Novák.
Jeho firma už také pomocí dálkového přístupu zastavila čas na budově Ruské akademie věd, jedny z největších a nejvýznamnějších věžních hodin v Moskvě, a zamezila jejich opětovnému spuštění. „Je to náš protest proti tomu, co Rusové dělají na Ukrajině,“ potvrzuje.
Situaci výrazně pocítí i brněnská společnost Gradior Tech, která podniká v komplexních dodávkách scénických technologií do divadelních a sportovních objektů. Její jméno je na východě respektovanou značkou – čtvrtinu obratu firmy tvoří právě zakázky z Ruska.
„V Moskvě máme zřízenu pobočku, v současné době na území Ruské federace dokončujeme dva významné objekty a řada dalších významných zakázek je v pokročilé fázi technicko-obchodního jednání,“ líčí generální ředitel Robert Nos.
Je mu jasné, že aktuální i budoucí aktivity na ruském trhu se významně utlumí, možná úplně zastaví. „Pro budoucnost naší firmy je klíčové pracovat na vykrytí výpadku zakázek z Ruska na trzích Evropské unie, včetně toho českého,“ dodává.
Další proinflační tlak
Nabízet jinde chce také brněnská BMT Medical Technology, která má dceřiné společnosti jak na Ukrajině, tak v Rusku. Na tamním trhu podniká přes dvacet let, dodává výrobky zejména pro vybavení nemocnic, laboratoří a farmaceutických podniků. Jak moc a jak dlouhodobě zapůsobí negativní dopady ruské agrese na jejich podnikání, ukážou podle jednatele Milana Krajcara až následující dny a týdny.
Firma vyváží do víc než stovky zemí, a tak je schopna ihned přesměrovat pro Rusko vyráběné produkty jinam. „Proto se nemusíme obávat významného negativního vlivu na provoz nebo hospodaření naší společnosti,“ míní Krajcar.
Podle Aleny Šafrové Drášilové, expertky z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, to mají s obchodními aktivitami na Ukrajině logicky jednodušší například IT firmy.
„Ty výrobní mohou mít problémy dostat zboží ze země, což přispěje ke zpomalení ekonomiky,“ odhaduje. Nejzávažnější může být dlouhodobý dopad, kdy se růst cen některých komodit promítne do mnoha dalších odvětví. „Nastane tak další proinflační tlak v ekonomice,“ předpovídá Drášilová.
Nabízí se otázka, jestli i firmy obchodující s Ruskou federací mohou na Moskvu „zatlačit“. Výkonná ředitelka brněnské rodinné společnosti Hutira, která se specializuje na projekční práce v energetice či vodárenství, je přesvědčená, že i jihomoravské podniky by měly dát ruským podnikatelům najevo, že jim Putinův postup není lhostejný a nemají zájem spolupracovat. I když reálný dopad vidí takřka nulový.
„Ti, pro které je obchod s Ruskem důležitý, nebudou nic riskovat a zůstanou minimálně neutrální. Nicméně morální a principiální pohled musí být víc než byznys,“ míní Monika Zitterbartová. Osobně je ráda, že obchody s Ruskem ukončili kvůli nedůvěře již dřív.
Pomoc ukrajinským zaměstnancům
Šéf Gradior Techu Robert Nos si myslí, že by velcí a klíčoví hráči měli vyjadřovat nesouhlas, hrozit budoucím vývojem, argumentovat zdravým rozumem a touhou po míru, který přináší hospodářskou prosperitu Západu i Ruska. „Pevně věřím, že ruští oligarchové jako pragmaticky smýšlející byznysmeni, kteří chtějí bohatnout, mohou hrát v dalším vývoji významnou roli,“ podotýká.
I Milan Závora, prokurista brněnské společnosti Mivina, která zprostředkovává práci a víza Ukrajincům a má pobočku ve Lvově, souhlasí, že Putina může ovlivnit pouze jeho nejbližší okolí a hlavně ruská podnikatelská reprezentace.
Již nyní je vidět pokles cen akcií u firem s pobočkami na Ukrajině nebo v Rusku. Akciové a komoditní trhy projdou velkým otřesem.
„Skupiny napojené na vedení Ruské federace se ale na situaci nejspíš včas připravily a názor těch ostatních v krátkodobém časovém horizontu nebude důležitý. Z dlouhodobého pohledu mohou vytvořit zasažené podniky určitý tlak na ruskou veřejnost. Ta je ale na podobné komplikace způsobené předcházejícími západními sankcemi zvyklá z minulosti,“ přidává názor Sylva Žáková Talpová, proděkanka pro vnější vztahy ekonomicko-správní fakulty.
Co ale jihomoravské firmy můžou a také to už od čtvrtka dělají, je pomoct svým ukrajinským zaměstnancům. Těch má třeba brněnský prodejce kosmetiky Notino stovky. S každým chce situaci individuálně řešit.
„Jsme dále připraveni nabídnout pomocnou ruku dalším obyvatelům Ukrajiny, například zaměstnáním,“ líčí Andrea Kabická, mluvčí Notina, jež už navíc pozastavilo prodeje v Rusku i na Ukrajině a plánuje také poskytnout materiální pomoc.
Chybí pracovní síla. Ukrajinci musí válčitVýrobce vakcín a léků pro zvířata z Ivanovic na Hané na Vyškovsku, firma Bioveta, musel uzavřít ukrajinskou pobočku se šesti zaměstnanci. Dostali totiž povolávací rozkazy do armády. Stejný osud postihne i náborové centrum ve Lvově, které provozuje brněnská firma Mivina. Působí v něm pět Ukrajinců, z toho čtyři muži nyní v plné branné povinnosti. „To znamená, že momentálně není způsob, jak jim pomoci a například je legálně přivézt do Česka. Navíc všichni čtyři projevili zájem splnit svou občanskou povinnost a zůstat na Ukrajině,“ líčí prokurista firmy Milan Závora. Zbylá zaměstnankyně bude obsluhovat telefonickou linku a zajišťovat spojení mezi již vybranými uchazeči a českými zaměstnavateli. „Ani ona nepřemýšlí o tom, že by svoji zemi opustila,“ dodává. Odliv ukrajinských zaměstnanců, kteří dostali povolávací rozkaz a musí odjet bojovat, podle ředitele Krajské hospodářské komory jižní Moravy Tomáše Psoty už firmy znatelně pociťují. Komora sice přijímá žádosti o zaměstnanecké karty pro ukrajinské pracovníky, ale nejde je „dotáhnout“. „Na generálním konzulátě ve Lvově i na zastupitelském úřadě v Kyjevě byla přerušena veškerá vízová agenda, situace se nicméně může velmi rychle změnit,“ poznamenává. Ukrajinci představují nejpočetnější skupinu zaměstnaných cizinců na českém trhu. „Uprchlíci v žádném případě tyto výpadky nenahradí, protože se nachází ve zcela odlišné životní situaci, mají zcela jinou kvalifikaci i demografickou strukturu,“ upozorňuje expertka z Masarykovy univerzity Alena Šafrová Drášilová. (md) |
