Poté, co loni vtrhlo Rusko na Ukrajinu, začalo se na celoevropské úrovni hovořit o odklonu od jeho energetických zdrojů, zejména ropy a zemního plynu. Vedení Brna se v té době chlubilo, že už je napřed a má připravené projekty, díky nimž bude moct brzy „přepnout“ na alternativní zdroje.
Jedním z nich měl být třetí kotel ve spalovně městské společnosti SAKO Brno, s nímž by pro ohřev teplé vody mimo topnou sezonu stačil odpad, který by jinak skončil na skládce, a nemusel se tak pálit drahý zemní plyn. A právě loni na jaře krátce po ruské invazi vypršel termín, v němž se měli hlásit uchazeči do výběrového řízení na stavbu kotle.
 |
Z původních pěti zájemců ovšem podal finální nabídku pouze jeden a smlouva s ním dodnes nebyla uzavřena. Podle informací MF DNES kvůli ceně, kterou uchazeč doručil. „S ohledem na to, že výběrové řízení na zhotovitele stavby aktuálně probíhá, neposkytujeme další informace. A to ani o dalších krocích týkajících se této investice,“ odmítl mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek sdělit jakékoli detaily.
Situaci zkomplikovaly také komunální volby a s nimi spojená personální výměna ve vrcholných orgánech městských firem. Na nové představenstvo odpadové společnosti tak hned po zvolení padla tíha rozhodnutí o zakázce, jejíž cena se předloni odhadovala na 2,5 miliardy korun a dnes bude bezpochyby ještě vyšší.
„Projekt je velmi dobře připravený, ale že se stoprocentně uskuteční, vám nejsem schopen říci,“ sděluje předseda představenstva a brněnský zastupitel Pavel Urubek (TOP 09).
Místo plynu chce Brno spalovat dřevní štěpku. Není však jasné, kde ji vezme |
Primátorka Markéta Vaňková (ODS) přitom právě třetí kotel před loňskými volbami opakovaně zmiňovala jako jeden z pilířů odklonu Brna od zemního plynu. „Jako největší prioritu v těchto dnech vnímám otázku energií. Je samozřejmé, že z úrovně města můžeme ovlivnit jen část těchto problémů, nicméně už z předchozích let jsou připravovány dva projekty, a to štěpkový zdroj u tepláren a třetí kotel na spalování odpadu. Byla bych velmi ráda, aby ještě letos byly tyto projekty započaty,“ řekla Vaňková MF DNES loni v září.
Její přání se ovšem nesplnilo. Nabídnutá cena na nový kotel je totiž taková, že vedení firmy řeší, jestli se investice vůbec vyplatí. „Dosahuje to opravdu hraničních hodnot,“ uvádí bez bližších podrobností Břetislav Štefan (ČSSD), člen představenstva SAKO Brno a rovněž starosta Líšně, kde se spalovna nachází.
Pokud by kotel neměl ekonomickou návratnost a členové představenstva firmy by jeho nákup přesto schválili, mohou se vystavit hrozbě trestního stíhání kvůli nesplnění povinnosti řádného hospodáře.
Vyčkávají také teplárny
Stěžejní tak bude, jestli SAKO dosáhne na dotaci. „Pokud ji budeme mít přiklepnutou, bude rozhodování značně jednodušší,“ potvrzuje Urubek. Podle Štefana se však dotační řízení neustále protahuje, což může celou zakázku ještě víc prodražit.
Horkovod už má projektový záměrBrno dál pracuje na loni oživené myšlence vybudování horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. V prosinci pracovní tým dokončil projektový záměr, nyní probíhá interní připomínkování v dotčených společnostech, které se zavázaly na projektu spolupracovat, což jsou Teplárny Brno a polostátní ČEZ, jenž provozuje Dukovany. „Jakmile bude odsouhlasen podnikatelský záměr, bude následovat vypracování dalších odborných posouzení a podkladů k upřesnění technického řešení projektu. V průběhu navazujících projekčních prací a celkové přípravy projektu se budou navrhovaná technická řešení upřesňovat,“ oznamuje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Podle loňských odhadů by mohl být horkovod hotový nejdříve v roce 2028. |
„Posuzování je dlouhé kvůli tomu, že se koná na několika úrovních. V únoru bude projekt předložen Evropské investiční bance, která jej bude posuzovat z hlediska technického řešení. Rozhodnout by měla do konce března,“ přibližuje za ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát.
Bývalá šéfka představenstva SAKO Brno a dnes opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení) nevidí důvod, proč by dotace neměla klapnout. A rozhodně by do investice šla i za vyšších nákladů. „Skládky budou končit, takže to má smysl,“ míní. Tento krok je podle ní navíc logický i proto, že dva stávající kotle bude potřeba za pár let odstavit.
Rovněž Teplárny Brno se nacházejí ve stadiu vyčkávání s výstavbou kotle na štěpku, o němž také mluvila primátorka. Loni v létě se vyklízely prostory pro nové zařízení, jeho následná instalace se však zpožďuje.
„Aktuálně máme dokončené zadávací řízení na zhotovitele stavby. Současně se snažíme projít dotační proces a získat prostředky z Modernizačního fondu. Reálně stavbu zahájíme po definitivním ukončení celého řízení, poté bude sestaven podrobný harmonogram pokračování projektu,“ informuje Zuzana Novotná z tepláren. Ani ty nejsou schopny více než dvoumiliardovou investici bez dotace ufinancovat.
