Zařízení za 61 milionů korun odčerpává přebytky elektřiny, které ohrožují elektrickou síť přetížením, a tuto nadbytečnou energii pak přeměňuje na horkou vodu, kterou ukládá v akumulačních nádržích, kde vydrží až několik dní.
Takové akumulátory už mají Teplárny dva. V nedávné době jeden vznikl přestavbou dlouhodobě nevyužívaných nádrží s lehkým topným olejem.
„Kvůli ochraně životního prostředí jsme ustoupili od spalování lehkých topných olejů a nádrže jsme přebudovali na akumulátory tepla,“ popisuje generální ředitel Petr Fajmon.
Oba akumulátory mohou skladovat až deset tisíc kubíků horké vody, tedy tři sta čtyřicet megawatthodin energie. Kotel je tak i pojistkou před výpadkem elektrické sítě.
„Přebytky elektřiny vznikají hlavně kvůli alternativním zdrojům, jako jsou třeba větrné elektrárny. Elektrodový kotel nám tak umožňuje flexibilitu ve výrobě i spotřebě v elektrické soustavě,“ vysvětluje výrobní ředitel Václav Klíčník.
Chystají se také rychlonabíjecí stanice pro elektroauta
Samotný kotel má objem sedmnáct kubíků a dovede ohřát vodu až na 140 stupňů Celsia. Pracuje na principu přímého průchodu elektrického proudu vodou.
Fotogalerie |
Místo klasické spirály využívá tři ponořené elektrody. Molekuly vody se pod vlivem elektrického proudu rozloží, změní svou polaritu a následně se zase sloučí. A právě rozpad, změna polarity a opětovné sloučení je to, co tvoří teplo přímo v kotli. Elektrodové kotle mají velmi vysokou účinnost, okolo 99 procent.
Nový kotel není jedinou inovací, kterou brněnské teplárny chystají.
„Plánujeme vybudovat v Brně čtyři rychlonabíjecí stanice na elektroauta a také instalaci tepelného čerpadla v areálu Špitálka,“ odhaluje plány tepláren předseda představenstva Petr Hladík.
Vysoce ekologická tepelná čerpadla dokážou získat teplo z komínových spalin, které vznikají spalováním zemního plynu. Stále také pokračuje nutná přestavba parovodní sítě na horkovodní, každý rok je přestaveno zhruba šest kilometrů sítě.
