„Pokud prodáme pozemky, utržené peníze půjdou do rozpočtu. Nelze říct, že to půjde na halu, protože se příjmy rozpustí v celém rozpočtu. Díky tomu si ale město například může posléze vzít menší úvěr a zaplatí tak i méně na úrocích,“ uvedl brněnský radní pro oblast majetku Jiří Oliva (SOCDEM).
Podle něj ani nedává smysl, když městu patří nějakých pár metrů pole uprostřed lánů kdesi na Vysočině. Tam dnes skutečně vlastní parcelu v katastrálním území šestisethlavé obce Stránecká Zhoř nedaleko Velkého Meziříčí.
Podobných parcel mimo Brno má město mnohem více. Velký balík peněz mu může přitéct z nedaleké Kuřimi. Právě tady totiž vlastní rozsáhlé pozemky, které může velmi dobře zpeněžit.
Ostatně nedávno magistrát oznámil, že do dražby posílá pětihektarovou parcelu, která je dnes určená k bytové zástavbě. I díky tomu očekává, že od zájemce získá minimálně 155 milionů korun. „My tady určitě nic k bydlení stavět nebudeme, takže nemá smysl, abychom to nadále drželi,“ vysvětlil Oliva.
Ale to je jen jedna část, Kuřim může vynést Brnu ještě více. Jak vysvětlil radní, v 16. století odkoupilo královské město Brno kuřimské panství a jako dědictví dodnes zůstaly magistrátu rozlehlé parcely.
Když majitel nekývne, bude aukce
Další velké pozemky jsou v blízkosti průmyslového areálu, i v tomto případě znalecký posudek přišel s částkou kolem 150 milionů. Ještě více, přes 180 milionů, může Brno získat z prodeje golfového areálu Kaskáda. Město totiž vlastní parcely, na nichž se hřiště s jamkami dnes nachází. „Z mého pohledu to ani není vysoká částka, protože areál se rozprostírá na milionu metrech čtverečních, které jsou scelené,“ prohlásil Oliva.
Provozovatele, jímž je brněnský podnikatel Vladimír Plašil, si nedávno politici pozvali na koaliční radu, kde mu řekli, že předložená cena je pro ně neměnná. Podle Olivy totiž Plašil na stůl položil i jiný posudek, který stanovil cenu o 100 milionů nižší, a chtěl licitovat.
Brno chce vytáhnout miliardy z pískovny, plánuje prodat lukrativní pozemky |
Jeho částka je paradoxně velmi podobná té, za jakou samo město Plašilovi ještě v roce 2020 pozemky nabízelo. Tehdy ale sumu 70 milionů začal svou nabídkou přehazovat jiný podnikatel, který chtěl rovněž parcely získat. „Panu Plašilovi jsme dali lhůtu do poloviny března, jestli bude pozemky za tuto cenu chtít. Pokud ne, zkusíme jít cestou aukce,“ doplnil radní možnost, která ostatně byla ve hře už před čtyřmi roky. Očividně ale nedopadla, protože dodnes je areál ve vlastnictví města.
Společně s dalšími, méně hodnotnými parcelami v Kuřimi, o něž má zájem tamní radnice, můžou tyto transakce přinést do rozpočtu Brna přinejmenším půl miliardy korun. „Pokud se jedná o nemovitosti mimo město a skutečně tam neexistují záměry, tak takový prodej majetku města mi nevadí,“ souhlasí s dražbami opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení).
Podobným způsobem chce Brno zpeněžit i parcely se zchátralým statkem na okraji obce Vohančice nedaleko Tišnova, jejich prodej by mohl přinést minimálně osm milionů.
Prodají vše, co není přibité, kritizuje Pirát
S čím má však Drápalová naopak problém, jsou prodeje prázdných městských budov s byty. To je případ domu v ulici Pekařská u schodiště k Betlémskému kostelu, v jehož přízemí je dnes obchod s potravinami a který se město pokouší udat v dražbě. „Úředníci bytového odboru spočítali, že rekonstrukce nedává ekonomický smysl, protože je tam málo bytů a oprava by byla velmi finančně náročná,“ vysvětlil důvod prodeje radní Oliva.
První nabídka za vyvolávací cenu téměř 50 milionů byla sice neúspěšná, magistrát ale půjde s cenou dolů a zkusí to znovu. Podobně napodruhé se našel zájemce o jiný vybydlený dům na Vranovské. Paradoxem je, že se nakonec prodal za více než 25 milionů, tedy vyšší cenu, než byla ta vyvolávací v prvním kole.
Dům v centru Brna stát udal za 50 milionů, obliba elektronické dražby roste |
Podle Drápalové by se však Brno, jež má podle ní samo málo bytů, nemělo takových domů zbavovat a pak složitě hledat vhodné volné parcely k výstavbě. „Je mi jasné, že je oprava zvlášť u historických budov drahá, ale pokud do toho jde soukromník, tak se to musí vyplatit i městu. Může tam dát přece klidně obvyklé nájemné,“ nadhazuje Drápalová, jež se při hlasování zdržela.
Vyloženě proti hlasoval její opoziční kolega z Pirátů Marek Lahoda. „Koalice prodá vše, co není přibité,“ kritizoval přístup města, zejména rovněž za prodej prázdných bytových domů. Mezi nimi jsou i ty na Dornychu vedle rostoucí zástavby po někdejším podniku Vlněna, jež by chtěl odkoupit developer sousedního kancelářského komplexu. „Městská část Brno-střed, která má objekty svěřené do správy, v souladu s předchozími dohodami postupně budovy vyklízí, což by mělo trvat do první poloviny roku,“ sdělila už před časem na dotaz MF DNES Zdeňka Obalilová z tiskového oddělení magistrátu.
Prázdných domů je ještě pár v samotném centru, ať už na Úvoze, či v lukrativní Masarykově čtvrti. Na seznamu je i více než osm desítek stavebních pozemků od pár metrů čtverečních až po desetitisícové plochy.
