Nedávno město vypsalo dvě veřejné zakázky na zpracování technických studií křížení stezky pro pěší a cyklisty s Pisáreckou ulicí u parku Anthropos a s Veslařskou poblíž areálu U Hrocha. Prověří možnost mimoúrovňového bezpečného a plynulého překonání silnice mimo proud aut. „Jako pravděpodobnější výsledek studií se jeví podjezd, nicméně zadali jsme je tak, aby byla prověřena i možnost lávky,“ nastiňuje varianty mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Jako třetí možnost připadá v úvahu podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) křížení v Pisárecké objet pod blízkou mimoúrovňovou křižovatkou u sídla brněnských vodáren. Řešení mají studie přinést do konce června.
Jinde jsou podle spolku problémy palčivější
Pisáreckou nyní cyklisté musí překonávat oklikou a přes přechod s přejezdem řízený semafory. Často se jim však přitom pletou do cesty chodci, protože vedle je zastávka městské hromadné dopravy. Právě přes ni jsou navíc lidé na kole vedeni. V minulosti byl sice možný přímý přejezd silnice, v současné době mu však brání zábradlí.
Kombinace přechodu a přejezdu pro cyklisty je i asi o dva kilometry dál ve Veslařské. Mimoúrovňovou úpravu obou míst tak magistrát chystá i přesto, že konkrétní cykloopatření se v nich už nacházejí. To je rozdíl proti Hladíkově, kde chybělo a cyklisté museli využít nedaleký přechod. „Křížení v Pisárecké a Veslařské jsou dvě poslední nejhorší místa na jedničkové cyklotrase do Bystrce, kde mimoúrovňové řešení chybí,“ hájí myšlenku Kratochvíl.
Cyklisté po Brně jezdí v nových pruzích, vyznačení trvá i několik let |
Kvůli už existujícím cykloúpravám v obou ulicích radí spolek Brno na kole zaměřit pozornost magistrátu na jiná místa.
„Je potřeba vyřešit zúžený nájezd s několika sloupy a betonovým svodidlem na stezku ve Veslařské z Kamenomlýnského mostu a o kousek dál ji upřednostnit a napřímit na úkor dvou parkovišť, s nimiž je v kolizi a která degradují mezinárodní cyklotrasu, protože jedno z nich ji přerušuje. Tyhle problémy jsou mnohem palčivější,“ prohlašuje mluvčí spolku Michal Šindelář. Magistrát ovšem navrhované komplikované úseky upravovat neplánuje.
Po pravém břehu Svratky bez křížení
Kromě zmiňovaných dvou míst existuje podle Šindeláře dalších čtrnáct problémových situací na obou páteřních stezkách podél Svratky a Svitavy. Jednou z nich je nutnost řešit překonání Vídeňské, Renneské a Heršpické ulice pomocí podjezdu. „Při přejíždění Vídeňské se podle analýzy nehodovosti stalo v posledních letech hodně nehod,“ potvrzuje její nebezpečí člen dopravní komise na magistrátu a opoziční zastupitel Marek Lahoda (Piráti).
Ve Vídeňské musí lidé na kole překonat silnici s tramvajovými pásy uprostřed, v Renneské zase využívají přechod a pod Heršpickou už podjezd existuje. Momentálně je zavřený kvůli vznikající protipovodňové ochraně.
Právě při ní dělníci vybudují podjezdy pod všemi třemi ulicemi. „Pod Heršpickou na pravém břehu Svratky současný podjezd zůstane, přibude k němu samostatný podchod pro pěší. Na levém břehu má vzniknout druhý podjezd pro cyklisty a pěší. Stejně tak pod Renneskou i Vídeňskou budou nově na obou březích zajištěna mimoúrovňová křížení pro chodce a lidi na kole. Po pravém břehu Svratky tedy cyklisté v budoucnu projedou v blízkosti centra města bez nutnosti překonání silnice,“ hlásí mluvčí Poňuchálek.
Na trase podél Svitavy se stal podjezd pod Hladíkovou teprve první takovou stavbou. U Svratky vznikl před několika lety pod Sokolovou. Magistrát stejným způsobem plánuje cyklistům zajistit plynulou a bezpečnou jízdu podél Svitavy i přes Křenovou a Kaštanovou. V prvním případě se však čeká na rekonstrukci dané části ulice, ve druhém ještě magistrát nevybral zhotovitele potřebné dokumentace. Termín úprav obou míst proto není v současnosti znám. Na magistrátu nicméně věří, že k nim dojde v nadcházejících letech.
„V mezičase však v Kaštanové nic nebrání tomu udělat pomocí dopravního značení přímo na mostě přejezd s ostrůvkem uprostřed a dramaticky tím zvýšit bezpečnost cyklistů. Stačilo by zrušit jeden ze tří pruhů. Dočasnou úpravu lze stihnout za dva tři měsíce. Je to lepší než čekat několik let na vybudování podjezdu,“ podotýká Šindelář.
