Až 770 tun rostlin ročně hodlá vypěstovat aquaponická farma v brněnských Dolních Heršpicích, která je těsně před finálním otevřením. A v růstu tu budou rostlinám pomáhat ryby.
Podle Michala Fojtíka, spolumajitele společnosti Future Farming a předního odborníka na aquaponii, jde o přirozený biologický proces bez chemikálií.
„Ryby žijí v nádržích, jež simulují jejich přirozené prostředí. Vylučují odpadní látky svého metabolismu, které jsou velmi vhodným hnojivem pro rostliny. Ryby tedy obohacují o živiny vodu a ta putuje kanály k rostlinám,“ vysvětluje základní princip aquaponie – jednoho z „futuristických“ způsobů pěstování, jež se rozmáhají i na jižní Moravě.
Voda v systému neustále cirkuluje. Oproti konvenčnímu přístupu k pěstování je jí tak v aquaponické farmě potřeba výrazně méně. V nádržích o 1 500 metrech čtverečních už žije sumeček africký – sladkovodní teplomilná ryba.
Jednotlivé sekce farmy, kde plocha skleníků dosahuje 9 tisíc metrů čtverečních, postupně společnost uvádí do provozu. Produkce čerstvé listové zeleniny, bylinek a ryb výrazně přesáhne dosavadní množství z již existující farmy v Kalech na Brněnsku.
Aktuální produkce z Heršpic je vyprodána na první polovinu roku. Během pár měsíců se aquaponické produkty začnou objevovat u řetězců a koncových zákazníků. Future Farming plánuje prodej do retailových obchodů, restaurací i ve vlastních mobilních prodejnách.
„Naše farmy jsou určeny pro zásobování lokálních trhů. Zakládáme si na tom, abychom byli ekologičtí. Distribuce našich produktů nepřesahuje hranici 200 kilometrů,“ zdůrazňuje Fojtík s tím, že heršpická farma má dodávat zeleninu primárně pro Brno a okolí.
Konkurence pro lány
Jak se zdá, tradičnímu velkokapacitnímu zemědělství na obrovských lánech půdy roste výrazná konkurence. Díky nejmodernějším technologiím totiž může kvalitní zelenina růst klidně i v bývalých továrnách nebo ve vyřazených lodních kontejnerech.
„Je úžasné sledovat, jak rychle jdou technologie ve světě dopředu,“ říká Josef Karpíšek, vedoucí farmy ve Velkých Němčicích na Břeclavsku, která pěstuje okurky ve velkých sklenících pomocí hydroponie.
Namísto půdy používá rašelinové „nohavice“ či kokosové matrace a vyživuje je hydroponickým roztokem. Futuristické skleníky vytápí bioplynová stanice, díky tomu se zde sklízí takřka po celý rok.
Přestože jde o jeden z nejmodernějších zemědělských provozů, i tady hodlají jít ještě dál. „Sbíráme zkušenosti ze zahraničí. Pokud chceme udržet krok s dobou, musíme neustále skleníky vylepšovat. Rozhodně to není tak, že bychom je postavili a ony tu stály dvacet let beze změn,“ usmívá se Karpíšek.
Podle něj se s moderními zemědělskými technologiemi dá pracovat neustále. „Aktuálně uvažujeme o výměně osvětlení za LED svítidla, přemýšlíme o rekuperacích. Je to samozřejmě vše o penězích a možnostech farmy,“ podotýká.
Salát živený „mlhou“
V Břeclavi zřejmě zajdou ještě o kus dál. Obejdou se nejen bez půdy, ale také bez zalévání. Takové rostlinky salátu by mohly viset ve vzduchu a přesto úspěšně růst, jejich kořeny má totiž vyživovat pouze „mlha“ živného roztoku. Zcela novému způsobu pěstování se říká aeroponie.
Její zavedení zvažuje břeclavská společnost Feel Greens, která už několik let úspěšně pěstuje saláty a takzvané mikrogreens, tedy mladé výhonky rostlin. V první komerční vertikální farmě v České republice dosud využívá metodu hydroponie – v regálech nad sebou rostlinky žijí ve speciálním hydroponickém roztoku.
Aeroponie má být další level. Spočívá ve zmíněném zavěšení rostlin za stonky, přičemž kořeny visí volně ve vzduchu a vyživují se aerosolem. Díky tomu přijímají dokonce větší množství živin než ručně zavlažované rostliny. Navíc se snižuje riziko napadení škůdci, pěstitel si tedy nemusí dělat starosti, před čím a hlavně jak své „výrobky“ účinně chránit.
Novou kultivační místnost pro aeroponii chtěli v Břeclavi uvést do provozu ještě letos, plány však narušila pandemie covidu-19. „S ohledem na skutečnost, že kvůli koronaviru došlo k zásadnímu omezení našeho klíčového zákaznického sektoru, kterým jsou hotely, restaurace a kavárny, jsme nuceni přehodnotit naši strategii, aby odpovídala nové situaci,“ poznamenává vedoucí obchodního týmu Feel Greens Dagmar Zmrzlá s tím, že do dalšího rozhodnutí nebude firma poskytovat další informace.
Nové technologie nezajímají pouze vizionářské zemědělce, ale samozřejmě i vědce. S aquaponií tak pracuje třeba Ústav zelinářství a květinářství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici.
„Moderní pěstební technologie, důraz kladený na šetření s přírodními zdroji a podpora lokální produkce. To všechno jsou témata, která jsou s činností zahradnické fakulty úzce spjatá,“ shrnuje děkanka Alena Salašová.
Odborníci z univerzity ovšem k aquaponii přistupují spíš vědecky. Zaměřují se například na možnosti výroby hnojiv z odpadu rybích farem, pěstování hmyzu jako zdroje potravy pro ryby, využití zbytků z rostlinné výroby pro pěstování hmyzu nebo pěstování řas na aquaponických hnojivech.
Jak fungují moderní technologie v zemědělství
|
