Už je tomu více než sto let, co Sklenářovi působí na Ráječku.
„Můj pradědeček tady založil klasické zemědělství - rostlinná i živočišná výroba, krávy, koně, ovce. Pak přišla turbulentní historie. V roce 1998 se moji rodiče rozhodli zemědělskou tradici obnovit,“ vzpomíná Matěj Sklenář, syn majitele farmy.
Rodiče, otec Josef a matka Iveta, se před pětadvaceti lety vrhli na pěstování košťálové zeleniny. V průběhu let se přeorientovali na listovou zeleninu a před pěti lety začali s pěstováním hydroponických rajčat. Postavili fóliovník, v němž rajčata rostou bez půdy devět měsíců v roce.
S pěstováním červených plodů by jim už za pár měsíců mohl pomáhat Fravebot, kterého jeho vynálezci překřtili na Frantu.
Na farmě ho aktuálně testují, čtyři metry vysoký stroj se pohybuje po kolejnicích mezi sazenicemi rajčat. A umí toho hodně - fotí, stříhá, monitoruje, počítá. Až bude jeho vývoj u konce, měl by pracovat tak, jak to člověk nedokáže.
Robot zvedl vývojářům náladu
S nápadem přišel majitel pražské firmy OptiSolutions Vratislav Beneš v podstatě z nudy.
„Během první vlny covidu nám vypadli zákazníci z maloobchodu. Ze dne na den zrušili spolupráci,“ vzpomíná Beneš na nelehké období v červnu 2020.
„Začalo léto a já si řekl, že vypěstuju rajčata. A to už byl jen kousek od toho, že jsme si k tomu vzali robota. Neměli jsme co dělat a lidem zvedlo náladu, že v tak blbé situaci mohou dělat něco pozitivního,“ vypráví.
Původní záměr byl, aby byl robot schopný rajčata sklízet. „Postupem času jsme si ale uvědomili, že utržení rajčete je hrozně jednoduché. Mnohem důležitější je sledovat, jak rostlina roste - tři dny se na ni nepodíváte a celé to může jít do kytek,“ vysvětluje Beneš, jak se projekt robota pomocníka časem vyvíjel.
Původně se Benešovi lidé spojili s firmou, která provozuje velké skleníky.
„Ale díky naší naivitě bylo spoustu našich slov, vět a nápadů použito,“ popisuje majitel technologické firmy neblahou zkušenost. Svůj nápad však nezahodil a nedlouho poté se dozvěděl o Ráječku. S Matějem Sklenářem rychle našli společnou řeč a nyní už se Fravebot prohání po farmě.
V čem by mohl robot nejvíce pomoci? „My bychom potřebovali zkontrolovat každou ze třiceti tisíc rostlin. Na to já ve své pracovní době nemám čas, navíc se člověk z povahy věci začne po chvíli nudit. Robot by zvládl opravdu všechny, což by nám velmi usnadnilo například plánování objednávek,“ vysvětluje Sklenář.
Navíc by pomohl vyřešit šíření plísní. „Tím, že by monitoroval všechny listy, mohl by ty postižené odstřihnout a vyřešit problém hned v zárodku,“ dodává.
O tom, zda si robota po dokončení vývoje koupí, zatím přemýšlí. Jeho cena se bude pohybovat mezi 60 a 140 tisíci eur, tedy zhruba jeden a půl milionu korun za základní model a tři a půl milionu za nejvyšší třídu. V plánu jsou čtyři odlišné verze.
Rajčata se na Ráječku pěstují hydroponicky, tedy bez hlíny a denního světla. „Někdo ten způsob považuje za pochybný, my se ale snažíme na sociálních sítích o určitou osvětu. Lidé, kteří tomu dříve nevěřili, jsou teď nadšení. Navíc je jasné, že jižní Morava bude mít problém se suchem, takže hydroponie bude přibývat,“ myslí si Matěj Sklenář.
V hydroponickém zemědělství chtějí Sklenářovi pokračovat, aktuálně budují fóliovník pro jahody, kde budou moct plody pěstovat devět měsíců v roce, ne pouze v květnu a červnu.
Farma Ráječek je díky pokročilým technologiím schopná produkovat velké množství potravin. „Na polích máme pět milionů sazenic salátu a z fóliovníku za rok vyprodukujeme pět set tun rajčat,“ vyjmenovává Sklenář.
Plečka pozná salát od plevele
I kvůli tomuto rozsahu pomáhá na farmě technologie. Jednou z vymožeností je zde robotická plečka.
„Je to zařízení, které má čtyři kamery a vyhodnocuje, co je plevel a co salát. Plevel přesně malou motyčkou vykopne, salát pak díky provzdušnění lépe roste,“ popisuje vystudovaný agronom. Díky tomu nemuseli na farmě sedm let použít herbicidy na likvidaci plevele.
Matěj na farmě pracuje na plný úvazek čtyři roky, inovativní technologie už ale zaváděl i jeho otec Josef. „Táta vždycky myslel dopředu. Jezdil se dívat na novinky do zahraničí, později jsme začali jezdit spolu,“ sděluje.
Aktuálně má technické novinky pod palcem syn. Využívá i znalosti a kontakty, které nasbíral na univerzitě v Nizozemsku, studoval obor zaměřený na pěstování v krytých plochách za použití moderních technologií.
Jako mnoho dalších podniků i Ráječek zasáhla pandemie covidu-19. Řešením se stala nová podniková prodejna, která funguje třetím rokem a lidé si ji za tu dobu oblíbili.
„Covid pro nás nedopadl šíleně, ale cítili jsme to. Prodejna nám pomohla a ukázala cestu do budoucna. Neříkám, že bychom chtěli přestat dodávat restauracím, ale spíše než přes prostředníky bychom rádi prodávali přímo zákazníkům,“ sděluje Sklenář.
Ráječek dřív dodával do restaurací více, dnes už je to jen asi deset procent celkové produkce. „Zhruba 60 až 70 procent dodáváme do řetězců. Dalších zhruba 20 procent se prodá zákazníkům v prodejně a zbytek je pro gastro,“ vyčísluje.
Covid už víceméně ustáli, aktuálně na farmě řeší vysoké ceny energií. „Je to velká rána, přitápěli jsme plynem. Kdybychom tak fungovali dál, tak určitě zkrachujeme,“ přiznává zemědělec. Účty za plyn vylétly až na patnáctinásobek cen před rokem.
„Náklady naprosto převyšují to, co jsme schopni za rajčata utržit. Pochybuju, že by si někdo koupil rajčata za 400 korun kilo. Sezonu jsme museli o dva měsíce zkrátit,“ zakončuje Sklenář.
