„Poslední roky postupně nastává přesun z centralizované výroby elektřiny. Hodně se staví větrné, solární nebo malé vodní elektrárny. Distribuce elektrické energie se tak kvůli vyššímu počtu menších zdrojů stává komplikovanější. A právě tady přichází prostor pro naše senzory,“ přibližuje osmapadesátiletý šéf brněnského závodu ABB Jiří Potěšil. Jen za první čtyři měsíce letošního roku firmě narostly objednávky o 18 procent.
Je to už reakce na válku na Ukrajině a odříznutí Ruska jako velkého distributora energetických zdrojů?
Tohle na čísla zatím vliv nemá. Naše projekty jsou dlouhodobé a poptávka v tomto sektoru roste velmi silně už asi pět nebo sedm let. Také jsme navázaní na elektromobilitu, na elektrifikaci datacenter nebo na projekty v oblasti plynárenství či těžby ropy.
Jste vůbec schopní uspokojit tak vysokou poptávku? Vy teď sice investujete do zdvojnásobení kapacity, ale než vše naběhne, uteče několik let...
Bavíme-li se o senzorech, tam postupně narůstá kapacita, o něco vyšší bude už od srpna. Uspokojit takový růst v dnešní době je však výzva ani ne z hlediska výrobní kapacity, ale z důvodu zajištění dodávek materiálu v množství, které potřebujeme. My máme naštěstí výhodu, že jsme globální firma s pobočkami po celém světě, takže si můžeme vzájemně vypomáhat. Nicméně senzory jsou jen jedna malá komponenta, kterou v Brně vyrábíme.
Naše rozvaděče má nejvyšší budova světa Burdž Chalífa, dodali jsme zařízení také pro datacentra Googlu či Facebooku.
Jiří Potěšilšéf brněnského závodu ABB
Tím mi berete otázku, že senzor není váš jediný produkt. Tady z jižní Moravy dokážete někam poslat celou, laicky řečeno, rozvodnou skříň s řadou takových senzorů a dalších zařízení. Můžeme si ji představit jako tu, kterou máme každý doma?
V podstatě ano, my však primárně dodáváme rozvodné skříně na úroveň vysokého napětí. Nebo i nízkého, ale pro průmysl, nikoliv domácnosti. Takové skříně na vysoké napětí jsou několikanásobně větší, parametrově úplně jinde, nicméně principiálně fungují stejně. Přijde do nich proud a odtud se distribuuje dál.
Překvapilo mě, že i přes covidové uzávěry v roce 2020 jste v Brně vykázali rekordní objem výroby. To bylo opět vlivem rostoucí poptávky po senzorech, nebo čísla ovlivnila jen třeba nějaká velká zakázka?
Z hlediska poptávky a růstu trhu jsme opravdu žádný výkyv nezaznamenali. Je to skutečně o tom, že se pohybujeme v branži, která globálně roste. Všichni mluví o obnovitelných zdrojích a tam všude jsou potřeba naše zařízení. Bavíme se také o zmiňované elektromobilitě a nabíječkách. Nebo dodávkách našich zařízení v podobě kontejneru s baterií jako úložištěm energie mimo jiné z fotovoltaiky. Tato výroba se sem přesunula loni z Estonska. Nejdříve jsme rozjeli výrobu, teď výrazněji vstupujeme i do vývoje a výzkumu.
S bateriovými úložišti se už můžete obrátit i k byznysu s domácnostmi, protože dnes už si kdekdo dává na střechu solární panely.
To sice ano, ale to není náš segment, kde bychom plánovali obchodovat. My dodáváme úložiště velkých výkonů pro průmysl, tolik by domácnost nikdy nenaplnila.
Kdo jsou tedy vaši hlavní zákazníci nebo ti nejznámější?
Známá je třeba dodávka rozvaděčů pro nejvyšší budovu světa Burdž Chalífa v Dubaji, dodáváme i zařízení pro datacentra globálních firem, jako je Facebook nebo Google. Děláme často celý balíček, kde nejsou jen senzory, ale právě i rozvaděče nízkého a vysokého napětí a řešíme elektrifikaci celého objektu.
Když se vrátím k nové lince na senzory, vy sice zdvojnásobíte kapacitu, ale novou halu stavět nebudete ani nehodláte nabírat nové zaměstnance. To bude celé robotické?
Je to tak. Jde o linku, kterou jsme si přímo vyvinuli a nikdo jiný na světě ji nemá. Podobnou investici jsme dělali už před několika lety na posílení výroby přístrojových transformátorů.
Kolik lidí tedy roboti nahradí
I stávající linku chceme držet dál v provozu, přímo ve výrobě dnes pracuje několik desítek lidí.
Chystáte ovšem i skutečné rozšíření, protože do Brna se přesouvá jedna výroba z Německa a budete mít o sto pracovníků více. Jak je tento přesun daleko?
Na přelomu dubna a května se řešila kolaudace nové haly s výrobní plochou asi šest tisíc metrů čtverečních. Zhruba v polovině května jsme ji převzali a teď tam začínáme rozbíhat výrobu.
Jde o nějaký nový produkt?
Opět o výrobu rozvaděčů vysokého napětí, ale trochu jiný druh, než které jsme doteď u nás vyráběli.
Proč se vůbec výroba z Německa přesouvá do Brna? Kvůli levnější pracovní síle?
Důvody jsou dva. Prvním je kumulace výroby podobných produktů do jednoho závodu, což přinese spoustu pozitivních efektů. A jako druhý parametr byla brána skutečně i úroveň osobních nákladů v Česku a Německu. Je však důležité nezapomenout na to, že my kromě výroby přebíráme i veškeré projektové řízení, část vývoje a výzkumu. To je to, co rozhoduje o byznysu, výroba je už pak standardizovaná a ne zase tak komplikovaná.
Tady v Brně je jediné vývojové centrum ABB v Česku, že?
Přesně tak, pokud se bavíme o této části byznysu. Jinak má ABB v Česku i centrum pro robotiku v Ostravě. Na vývoji a výzkumu tady v Brně pracuje ze zhruba dvou tisíc zaměstnanců asi sto lidí, což je v rámci celého ABB jedna z největších vývojových jednotek. To je velmi důležité, protože být montovnou není dlouhodobá strategie. My jsme tu globálně v rámci celého ABB odpovědní za vývoj rozvaděčů, senzorů a přístrojových transformátorů. Dosáhli jsme toho, čeho jsme dosáhnout chtěli. Tržby se pohybují ve výši zhruba 300 milionů dolarů ročně (sedm miliard korun – pozn. red.).
Jiří Potěšil
|
Kolik zakázek tvoří český trh?
Na něm máme velmi silnou pozici, řekl bych naprosto dominantní, i tak ale export od nás z Brna tvoří více než 98 procent.
Máte tedy kam růst?
Jsme globální firma. Čekáme velký růst v přesunuté výrobě rozvaděčů z Německa. Věřím, že to neskončí stovkou nových míst. Vidím tam velký potenciál, kde mohou přibýt v horizontu tří až pěti let další nižší stovky pracovních pozic.
A podobně velký bude asi rozvoj také u úložišť pro energii z fotovoltaiky.
Zatím nevíme, jestli půjde o globální, nebo lokální byznys. Momentálně je však poměrně zajímavý. Například nedávno jsme vyhráli zakázku na dodávku takových úložišť za 250 milionů korun ve Velké Británii. Takže já věřím, že tento segment poroste. Máme technologie i lidi. Já jsem optimista.
