Kateřina Šimková (38)
(zakladatelka firmy Zdravé stravování)
Vede regionální společnost se sídlem ve Strážnici, ale s celostátní působností, takže za volantem je pořád. „S manželem navrhujeme výživové programy, jídla podle nich připravujeme a doručujeme v krabičkách zákazníkům na stůl,“ vysvětluje Kateřina Šimková.
Auta střídá podle účelu cesty: když jede na předváděcí akci Zdravého stravování, využívá Volkswagen Transporter se speciální úpravou, která udrží požadovanou teplotu krabičkových jídel. Na přednášky a obchodní schůzky jezdí ve volvu, na kterém oceňuje především komfort a bezpečnost. Na obří nákupy pro vývoj nových jídel vyjíždí velkokapacitním ivecem.
A když je hezky a chce si užít radost z jízdy, nasedá na motorku HD Trike. Kdysi viděla na obrázku Bentley GTC a od té doby je to její vysněné auto. „Tomu nejde odolat,“ usmívá se Kateřina Šimková.
Za rok tak najede přes padesát tisíc kilometrů. V autě zpravidla vozí měřicí přístroj InBody, notebook, chladicí box s krabičkami jídla a banner. „Má nejčastější a také nejnáročnější cesta vede po D1. Je nevyzpytatelná bez ohledu na to, zda jedu přes den, nebo v noci, v týdnu, nebo o víkendu,“ podotýká podnikatelka.
I proto ocení bezpečnostní asistenty, klimatizaci, handsfree... „Bez toho si cestu nedokážu představit. V pravidelných kolonách mohu smysluplně využít prostoje a vyřešit dost pracovních věcí. Co se týká kontaktu s rodinou, často vedeme dlouhé videohovory,“ popisuje Kateřina Šimková. Naopak by se klidně obešla bez adaptivního tempomatu, protože plynulá jízda po D1 je vzácností.
Díky rodinnému podnikání má s sebou vždy dostatek jídla, třeba i pro čekání v koloně. „Jsem v tomto ohledu trochu náročná. Po cestě se stravuji buď připravenými krabičkami, nebo našimi produkty, protože tak vím, co jím,“ vysvětluje. Když si chce po cestě odpočinout, poslouchá audioknihy, hlavně dobrodružné příběhy.
Na českých silnicích jí vadí bezohlednost a agresivita, neochota respektovat pravidlo zipu a neschopnost ho správně používat... Nejčastěji ji rozčílí kolona způsobená čumily. „Mezi nejhorší zážitky řadím nedávnou nehodu na D1 – cisterna s osobními automobily. Projížděla jsem kolem a následky byly opravdu děsivé,“ vzpomíná žena, která se považuje za zkušenou řidičku, ovšem stále s velkým respektem.
Ráda řídí i ve volném čase, protože na sedadle spolujezdce trpí nevolností. Na hory nebo k vodě s sebou vozívá i smečku tří ridgebacků.