Bravurní řidička radí dámám: k montérkám si přibalte kolt a čokoládu

aktualizováno 
V dobách, kdy o ženách vládlo přesvědčení, že mají být vidět, ale rozhodně ne slyšet, kdy byly vnímány jako stvoření, která nejsou schopná téměř ničeho, se Dorothy Levittová rozhodla zvládnout všechno.
Část 1/2
Automobilová závodnice Dorothy Levittová ve voze 80hp Napier na závodním okruhu...

Automobilová závodnice Dorothy Levittová ve voze 80hp Napier na závodním okruhu v Brightonu. (21. července 1905)

Náruživá jezdkyně na koni, nadšená motoristka, automobilová závodnice, účastnice závodů na lodích, novinářka a amatérská pilotka zkrátka předběhla svou dobu.

Reklama na motorismus

Dorothy Levittová se narodila v Londýně v roce 1882 jako Elizabeth Leviová. O jejím dětství se toho příliš neví, snad jen že na svět přišla s vášnivou láskou k rychlosti. Kdykoli během svého života popisovala svou závodnickou kariéru, vždy zmínila své jezdecké zkušenosti. „Je mnohem náročnější řídit auto než jet na koni, který se tryskem řítí přes překážky,“ uvedla v roce 1906 v rozhovoru pro Penny Illustrated Paper.

Pracovala jako sekretářka u britské inženýrské společnosti Napier & Sons, která vyráběla luxusní auta a letecké motory. Díky svým konexím ve firmě se seznámila se Selwynem Edgem, který v autech Napier odjezdil spoustu závodů. Edge věděl, jakou publicitu má ve Francii tamější automobilová závodnice Camille du Gastová a stejnou šanci viděl i u Dorothy Levittové: podle něj mohla pro Velkou Británii učinit totéž jako du Gastová pro Francii.

Fotogalerie

Mladá Levittová proto záhy odešla z domova a v doprovodu Edge zamířila do Paříže. U francouzského výrobce automobilů, kde začala jako uklízečka, se vypracovala na mechaničku a řidičku. Edge jí umožnil řídit spousty modelů aut a lodí a tím propagovat jejich prodej, ale Levittová měla větší ambice.

Vrátila se do Londýna a rozhodla se, že bude učit ženy řídit. A byla v tom mimořádně dobrá. Brzy se její žačkou staly královna Alexandra, její dcera a také další příslušnice šlechty. Nebylo jí ještě ani třicet a její kariéra se slibně rozjížděla.

Poprvé na startu

V dubnu roku 1903 se Levittová jako první Angličanka v historii zúčastnila automobilového závodu na 400 mil z Glasgow do Londýna a to s vynikajícím výsledkem. Ve stejném roce se jako první žena zúčastnila rychlostních závodů. Vyrazila tím dech všem přihlížejícím divákům, kteří neočekávali, že by žena mohla uspět v ryze mužském sportu. Fascinovala i svým vzhledem: v žádném případě nehodlala napodobovat muže, naopak si zakládala na tom, že bude jezdit v outfitech zdůrazňujících její ženské křivky. Neměla zapotřebí se jakkoli stylizovat – řídila stejně dobře jako jakýkoli muž.

Závodů se neúčastnila kvůli penězům. Ve své knize  tvrdí, že ji mnohem víc zajímaly trofeje a medaile jako evidentní důkazy jejího úspěchu než skutečnost, že by domů přinesla finanční odměnu.

Svůj první závod (Gaston Menier Cup ve Francii) vyhrála v roce 1903. Krátce poté úspěšně odstartovala svou závodní kariéru na motorových lodích vítězstvím v závodu v Cowes. Několik let patřila pravidelně k nejrychlejším účastníkům závodu Southport Speed Trials. Trvala na účasti ve vytrvalostních závodech bez mechanika, protože si byla naprosto jistá, že veškeré opravy na voze zvládne provést sama. Vítězila v závodech do vrchu napříč celou Velkou Británií, dvakrát se stala nejrychlejší ženou světa – v roce 1905 dosáhla rychlosti 79,75 míle za hodinu. Další rok, odhodlaná pokořit svůj vlastní rekord, zvýšila rychlost na 90,88 míle za hodinu. Pro srovnání: mužské rekordy se v té době pohybovaly kolem 109 mil za hodinu. Rekordy lámala i ve vodním sportu.

Automobilová závodnice Dorothy Levittová ve voze Gladiator (7. října 1903)

Automobilová závodnice Dorothy Levittová ve voze Gladiator (7. října 1903)

Celkem pochopitelně se Levittová stala pionýrkou ženského motorismu a po vydání několika článků v odborném časopise The Graphic se rozhodla shrnout své znalosti v útlé knížce z roku 1909: „Žena a auto: malá upovídaná příručka pro ženy, které řídí nebo chtějí řídit“. Jde o průvodce sepsaného, jak prozrazuje už sám název, velmi neformálním jazykem. 

Levittová zkrátka věřila, že každá žena je schopna usednout za volant a užít si radost z řízení. „Motorismus,“ jak tvrdí, „je pro ženy skvělá zábava.“ Kniha je určena ženám, jako je ona sama: ženám, které touží po svobodě, ale nejsou si jisté, jak jí dosáhnout. Automobil představoval v té době pro ženy obrovskou příležitost, jak získat autonomii, a Levittová chtěla, aby ženy dokázaly převzít kontrolu nad svým životem tímto jednoduchým způsobem.

V knize je detailně popsáno vše, co by mohlo začínající řidičku zajímat – od koupě vlastního auta přes návod na jeho řízení až po nejrůznější opravy. Levittová doporučuje jednoválcový motor s osmi koňskými silami nebo slabší a upřednostňuje automobil značky De Dion, který je podle ní pro ženy nejvhodnější. Ve srovnání se silnějšími vozy je totiž snazší na údržbu, startování takového auta nevyžaduje velkou fyzickou sílu a navíc má nejelegantnější tvary. Ani úplné začátečnice se nemají čeho bát: v knize je krok za krokem podrobně popsáno, jak s řízením začít. Autorka rozebírá i všechny možné komplikace, které by mohly řidičku za jízdy potrápit, a vysvětluje, jak opravit drobné poruchy a jaké nářadí je k tomu zapotřebí.

Konec závodění, začátek létání

Její kariéra se začala chýlit ke konci v letech 1907 a 1908. Závod Brooklands Track ve Velké Británii zamítl účast žen, a tak se Levittová vydala v roce 1907 do Evropy, kde jí její zlaté medaile pomohly dokázat, že jsou ženy schopné úspěšně závodit. Jejím posledním závodem byl La Côte du Calvaire ve Francii v roce 1908.

Poté se vrhla do dalších, větších výzev. V roce 1909 zatoužila létat. Nastoupila na leteckou školu Huberta Lathama po boku francouzské atletky Marie Marvingtové a baronky Raymonde de Laroche, jediné ženy, která kdy získala licenci na řízení monoplánu Antoinette. Flirt s letectvím jí vydržel do následujícího roku, ovšem po roce 1910 Levittová zmizela. Zatímco do té doby hovořila o svých zkušenostech za volantem a plnila stránky novin, najednou jako by se po ní slehla zem, přestala být veřejně činná a nedělala nic, co by si zasloužilo pozornost. 

Dorothy Levittová v závodním voze Napier (1908)

Dorothy Levittová v závodním voze Napier (1908)

V roce 1922, v pouhých 40 letech, byla ve svém bytě nalezena mrtvá. Příčinou smrti byla podle lékařské zprávy „otrava morfiem v kombinaci se srdečním onemocněním a atakou zarděnek“. Bylo známo, že měla vážné zdravotní komplikace, které možná ukončily její kariéru, ale o tom všem můžeme jen spekulovat. 

S jistotou však víme, že svým odhodláním ukázat, že užívat si radost z automobilismu si nezaslouží jen muži, umožnila mnoha příslušnicím slabšího pohlaví od členek královské rodiny po běžné ženy usednout za volant.

Rady Dorothy Levittové adeptkám motorismu čtěte v následující kapitole

Autoři:

Nejčtenější

Zpovykaná Evropa přestává automobilky bavit. Brexit je poslední kapka

Ilustrační snímek

Honda během jednoho dne dost jasně ukázala Evropě, jak dnes vidí svět kolébku automobilismu. Kontinent, kde motorismus...

Kráska za volantem fekálního vozu: Práci mužům neberu. Nechtějí ji dělat

Ženy za volantem: Veronika Viktorinová jezdí s fekálním vozem

Tlačí se do profese, která odjakživa patřila mužům. Však si od nich na cestách také občas vyslechnou něco peprného....

Umělec u soudu žádá Škodu o stažení SUV a nově i ráfků pro Scalu

Návrhy designu SUV značky Škoda od malíře a designéra Vlada Vovkaniče

Malíř a designér Vlado Vovkanič požaduje, aby společnost Škoda Auto stáhla z trhu vozy Kodiaq a Karoq i modely kol Vega...

S nejmenšími auty je amen. Regule je prodražují a elektřina je nespasí

Fiat 500

Nejmenší auta jsou ohrožený druh, Volkswagen a PSA naznačují, že nové generace VW UP! nebo Peugeotu 108 se nedočkáme....

Problém s oxidy dusíku vyřeší zrušení limitů pevných částic, míní expert

Ilustrační snímek

V Německu je překračování hodnot škodlivin v autodopravě diskutovaným tématem. Přibývá měst, kde na některých úsecích...

Další z rubriky

Autofotka týdne: Dražba Ceaušeskova unikátního ARA nikoho nepřilákala

Terénní speciál ARO Nicolae Ceaušeska

Rumunská daňová správa ANAF se rozhodla prodat v aukci jeden z automobilů někdejšího komunistického diktátora Nicolae...

Unikátní motor z Mladé Boleslavi: 24,4litrový dvanáctiválec má 450 koní

Agregát L&K-Lorraine-Dietrich má dvanáct válců uspořádaných do W, nejvyššího...

Muzeum Škody v Mladé Boleslavi vystavuje neobvyklý exponát, letecký motor. Unikátní 24,4litrový dvanáctiválec...

Stoletá značka se jmenuje po citronech, založil jí vizionář André

Citröen 2CV

Citroën v letošním roce slaví stoleté výročí. Ovšem historie značky, která má v památníku legendární modely, začala...

BMW Řada 5 3,0...
BMW Řada 5 3,0...

r.v. 2012, naj. 55 000 km, diesel
950 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz