Že se doba automobilová mění, je jasné. Nejde jen o nástup elektromobilů. Ale auto se stává čím dál víc spotřební elektronikou či spotřebičem na kolech místo produktem, založeným výhradně na technice, motorech, převodovkách, zkrátka „železe“. Ani automobilky už neprodávají jen auta, ale hledají cesty, jak mít zisky z prodeje služeb, aplikací, dat a podobně. Samy prohlašují, že se chtějí stát poskytovateli řešení mobility, technologickými firmami a podobně.
Symbolem nástupu nové doby může být společnost Volvo. Nejen že po roce 2030 chce vyrábět už jen elektromobily, ale plánuje je prodávat pouze po internetu. Přišla s tím jako jedna z prvních z tradičních značek automobilů. Možná proto si do svého čela nezvolila technika, automobilistu, vývojáře, ale člověka z úplně jiného oboru.
Novým prezidentem se od 21. března 2022 stane Jim Rowan, který vystřídá Håkana Samuelssona, který vedl firmu od roku 2012 a stál tak za výše zmíněnou změnou směřování značky směrem k elektromobilům a online prodeji. Charismatický manažer nešetřil vzletnými vizionářskými prohlášeními, ze kterých byli tradiční volvisté často paf, ovšem nedá se mu upřít, že strategie prezentovat Volvo jako progresivní technologickou firmu s výrazným zaměřením na environmentální a bezpečnostní témata zafungovalo.
Samuelsson po opuštění velitelského můstku Volva zůstane ještě nějakou dobu ve vedení divize Polestar, která vyrábí pod vlastní značkou čistě elektrické vozy s velmi uhrančivým designem.
Rowan přichází po zhruba ročním působení ve společnosti Ember Technologies, která vyrábí především kuchyňské nádobí udržující teplotu jídla či nápojů, typickým příkladem jsou termohrnky. Předtím působil osm let (2012–20) jako generální ředitel společnosti Dyson Group. Ta je pro změnu specialistou na vysavače, čističky vzduchu a přístrojů pro péči o vlasy.
V Dysonu měl ovšem něco společného i se světem automobilů, což už však Volvo v oficiální tiskové zprávě neuvádí. Zakladatel firmy James Dyson si totiž vysnil vlastní elektromobil s pracovním názvem N526. Mělo jít o SUV s dojezdem až tisíc kilometrů. Ukázalo se však, že s kalkulovanou cenou kolem 4,5 milionu korun by projekt nebyl komerčně úspěšný, proto Dyson jeho vývoj ukončil. Utopil v něm údajně kolem 2,7 miliardy dolarů. Čtěte více.
Cílem tohoto zamyšlení samozřejmě není vysmát se Volvu a odsoudit předem někoho jen proto, že vedl firmu na vysavače. Tím spíš, když Volvo je zatím ve svém podnikání úspěšné, a na rozdíl od většiny ostatních automobilek dokázalo v loňském roce růst a prodat o 5,6 % vozů víc než v roce 2020, téměř 700 tisíc, nejvíc v historii.
Volvo v tiskové zprávě uvádí: „Jim s sebou přináší více než tři desetiletí globálních zkušeností ve spotřebitelském a technologickém sektoru, kde dosáhl silného růstu a ziskovosti prostřednictvím transformačních strategií a zapojení zákazníků. Má za sebou také rozsáhlou práci s digitalizací, inovacemi, inženýrstvím a dodavatelskými řetězci, což bude pro budoucnost společnosti Volvo Cars cenné při realizaci strategických ambicí.“
Rowan ovšem prošel i dalšími odvětvími (jeho profil najdete zde). Před Dysonem byl v letech 2007–12 provozním ředitelem kanadské firmy BlackBerry, která vyvíjela a prodávala manažerské mobilní telefony se svébytnou softwarovou architekturou. BlackBerry dnes kromě jiného dělá systémy do aut, na jejich softwarové platformě běží palubní systémy mnoha modelů.
Právě za vlády Rowana se akcie Blackberry vyšplhaly nejvýš v historii firmy, ale zároveň také spadly na tehdy historické dno. Blackberry bylo nejhůř pravděpodobně právě v době, kdy Rowan z firmy odešel a vlastně se řešilo, co bude dál. Původní pilíř svého byznysu nakonec společnost zrušila a přeorientovala se jinam, mimo jiné právě na automotive.
Jim Rowan dnes působí jako konzultant investičního fondu KKR a od dubna loňského roku je v dozorčí radě německé firmy Henkel.
Šéf jakékoli velké společnosti musí být především dobrý manažer, organizátor a disponovat uměním najít si správné lidi, kteří mají nadprůměrné znalosti a schopnosti v části, za kterou jsou zodpovědní. Volvu proto držíme palce, ať je volba nejvyššího šéfa správná. Ale důvod k zamyšlení, jestli svět směřuje špatným směrem nebo jen my neumíme zachytit aktuální trendy, to pro nás je.
