Pětinu dopravních nehod způsobuje únava. Mikrospánek nepřemůžete, zastavte

Téměř polovina řidičů má osobní zkušenost s mikrospánkem za volantem. Přitom mikrospánek nepřichází jako blesk z čistého nebe – ospalost a zhoršená koncentrace ho vždy provází dlouho dopředu. Přesto velké procento řidičů pokračuje ve své cestě dál a na signály vedoucí k mikrospánku nereaguje.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Na dlouhé cestě odborníci doporučují pravidelně odpočívat a nepřepínat se. Moře neuteče.

Polovina řidičů si myslí, že se s únavou dokáže vypořádat bez odpočinku. Na problém, který způsobuje až 20 % dopravních nehod, upozorňuje kampaň Ty to zvládneš pod záštitou Asociace Záchranný kruh.

„Unavený řidič za volantem se chová a reaguje stejně jako řidič, který má v krvi přibližně jedno promile alkoholu, což je zhruba pět plzeňských piv. Posadí-li se tedy za volant unavený nebo vyčerpaný řidič, jeho počínání je stejně nezodpovědné, jako kdyby sedal za volant opilý,“ říká Pavel Žíha, vedoucí odboru dopravní policie z krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Rozhovor s neurovědkyní o nedostatku spánku čtěte zde

Za volantem

• Nejezte tučná jídla před jízdou a během jízdy, vyvolávají ospalost a únavu.  
• Zajistěte si dostatečný přísun tekutin.  
• Některé léky snižují pozornost a zvyšují únavu – podrobně si prostudujte příbalový leták.  

Okamžitě zastavte

Téměř polovina řidičů je přesvědčena, že se s únavou během jízdy dokáže vypořádat sama. Namlouvají si, že překonání únavy je otázkou síly vůle, což není pravda. Přesvědčení řidiče, že ovládá svou únavu, je pouhou iluzí. Naopak, únava ve skutečnosti ovládá jeho.

„Unavený řidič má sníženou pozornost, pozdě reaguje a má také zhoršenou koordinaci pohybů. To vše může vést k tomu, že buď sám způsobí dopravní nehodu, nebo se mu nepodaří hrozící dopravní nehodu odvrátit,“ přibližuje Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.

Pětina řidičů klidně usedne za volant, i když se cítí unavena. U řidičů z povolání je to dokonce až 40 %. Jedná se o naprosto alarmující čísla svědčící o tom, že řada řidičů únavu za volantem hrubě podceňuje. Dlouhodobě nepomáhají ani takzvané „zlepšováky“, kolem kterých panuje celá řada mýtů. „Káva, otevřená okénka, hlasitá hudba, energetické nápoje – nic z toho unaveného řidiče za volantem neprobere na dlouho. Pouze to o pár minut oddálí nástup mikrospánku,“ doplňuje Smetana.

Krátké, pravidelné zastávky, klidně i zdřímnutí

Mikrospánek trvá zhruba tři až patnáct sekund. Během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací pozornosti. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích.

Pokud řidič únavu cítí, měl by zastavovat zhruba každé dvě hodiny, procházet se, pravidelně a zhluboka dýchat, protáhnout se nebo, pokud to situace dovoluje, si i na chvíli zdřímnout.

Proti únavě

Nesedejte za volant, pokud se cítíte unaveni a ospalí. Jakmile tyto pocity zjistíte v průběhu jízdy, co nejdříve zastavte a odpočiňte si.

Dopřejte si dostatečně dlouhý a nerušený spánek v noci před jízdou, obzvláště před dlouhou cestou. Spánek kratší než 6 hodin zvyšuje nebezpečí, že usnete za volantem. Spánek kratší než 4 hodiny je už skutečně nebezpečný. Neplánujte si ani práci na celý den a potom řízení po celou noc. Cestujte raději v době, kdy jste normálně vzhůru a přes noc si raději najděte nocleh, než abyste řídili.

Vyhněte se dennímu období spánku (po obědě, v době siesty). Po jídle se v lidském těle prokrví břišní krajina (pro zpracování potravy) a v důsledku toho se sníží prokrvování mozku, což má za následek zvýšenou únavu a ospalost. Udělejte si proto odpolední přestávku a zdřímněte si.

Cestujte se spolujezdcem. Bdělá osoba ve vozidle může dávat pozor na vaše příznaky únavy. Zejména spolujezdec na předním sedadle by měl zůstat bdělý. Pokud chce někdo ze spolujezdců (řidičů) spát, měl by se přesunout na zadní sedalo.

Pokud při jízdě pocítíte únavu a zejména ospalost, zdřímněte si. Využijte odpočívadla na dálnici nebo zajeďte ke kraji (ještě lépe mimo) vozovky a zastavte tam, kde to znáte. Zejména pokud jste ve vozidle sám, zamkněte zevnitř dveře a asi tak na 20 minut si zkuste zdřímnout. Když se probudíte, zacvičte si a napijte se osvěžujícího nápoje.

V rámci své cesty si naplánujte pravidelné přestávky. Pokud se však dostaví ospalost, zastavte dříve. Během přestávky si zdřímněte a potom dříve, než nastoupíte do auta, si zacvičte.

Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů. Zdřímnutí za volantem po dobu tří sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo ujede bez řidiče celých 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h projede neřízený vůz po dálnici ohromujících 540 metrů. Rozhodně se nevyplatí počítat s tím, že mikrospánek bude brán v případě zavinění nehody jako polehčující okolnost. Naopak, při posuzování míry zavinění může být přihlíženo k tomu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat.

„V našem projektu představíme divákům unikátní spojení reálných záběrů složek IZS ze zásahů společně s analýzou nehod a preventivně emotivním sdělením z úst záchranářů. Díky analytické části a výpovědím záchranářů zasahujících na místě události seznámíme diváka jak s průběhem zásahu, tak hlavně s důvody vzniku nehody a zejména pak specifikací chyb. Našim cílem je, aby si divák uvědomil rizika a samozřejmě si přejeme, abychom tímto projektem snížili počet dopravních nehod na minimum,“ komentuje Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, která sdružuje záchranářské subjekty a další instituce, se kterými vyvíjí a realizuje projekty týkající se informování, vzdělávání a prevence v oblastech běžných rizik a mimořádných událostí.