Nevyspalý řidič je jako opilý, říká neurovědkyně Marečková

  9:36aktualizováno  9:36
Máte nadváhu, jste nesoustředění v autě, máte špatnou náladu a nic vám nejde od ruky? Pak dost možná málo spíte. A může to vést až k depresi. I to říká neurovědkyně Klára Marečková z Ceitecu Masarykovy univerzity v Brně. Je propagátorkou myšlenky, aby studenti začínali výuku o trochu později.

Klára Marečková studovala ve Velké Británii i v Kanadě a na výzkumu spánku spolupracuje s mezinárodními vědeckými týmy. Zjišťují, jaké všechny následky na zdraví má takzvaná spánková deprivace. | foto: archiv Kláry Marečkové

Potřebu usínat mají totiž studenti podle Marečkové až hodinu před půlnocí. Nedávno se také zabývala otázkou, jestli může nedostatek prospaných hodin ovlivňovat náš mozek, a potvrdilo se, že stres a kvalita spánku spolu souvisí.

Dá se tedy jednoznačně říct, že stres způsobuje poruchy spánku?
Pokud člověk neumí se stresem efektivně pracovat a odbourávat jej například pomocí cvičení či meditace, může se snadno stát, že začne ovlivňovat i kvalitu spánku. U lidí, kteří neumí zvládat stres a trpí úzkostmi a depresemi, pak opravdu můžeme hovořit o přímé souvislosti. Výzkumy také ukazují, že lidé, kteří mají problémy se spánkem, mají až desetinásobně vyšší riziko deprese a dvacetinásobně vyšší riziko panické poruchy.


Na Ceitecu jste dělali vlastní studii spánku, jak probíhala?
Trvala osm nocí a zúčastnilo se jí čtyřiadvacet mladých dospělých mužů. Náhodným rozlosováním se rozdělili do dvou skupin. První jsme vystavili spánkové deprivaci a během studie spala čtyři hodiny denně. Druhá kontrolní skupina osm hodin. Kromě hodin určených pro spánek a pro jednotlivá vyšetření – třeba krevní odběry, magnetickou rezonanci nebo vyplňování dotazníků – trávili účastníci čas ve společenské místnosti hotelu Campea, kde byli pod dohledem výzkumného personálu, ale jinak se mohli věnovat učení, společenským hrám nebo jiným aktivitám podle vlastního výběru.

Co jste tím chtěli zjistit?
Záměrem naší studie je posoudit vliv spánkové deprivace na náladu, pozornost, zánětlivé markery v krvi a především konektivitu (změny v propojeních mezi různými oblastmi – pozn. red.) mozku. Výsledky studie aktuálně zpracováváme ve spolupráci s výzkumníky z Torontské univerzity.

A jak tedy spí vystresovaní lidé, kratší dobu a nekvalitně? Jak takový spánek člověka a jeho fungování během dne ovlivňuje?
Ano, lidé, kteří jsou vystaveni stresu a neumějí jej efektivně odbourávat, mají často problémy s usínáním a jejich spánek je méně kvalitní. V důsledku stresu si tak nenajdou čas jak na spánek samotný, tak sport během dne nebo zklidnění před usínáním.

Četla jsem, že nevyspalí a vyčerpaní lidé se mohou chovat podobně jako opilí, je to pravda?
Nevyspalí a vyčerpaní lidé mohou trpět jednak sníženou pozorností a jednak poruchou nálady. Mechanismus, kterým k tomu dochází, je samozřejmě u opilých a spánkově deprivovaných naprosto odlišný, ale to, že obě skupiny sníženou pozorností a poruchami nálad trpí, je realita, která může mít například při řízení auta fatální důsledky. Zatímco alkohol za volantem je, alespoň v České republice, zakázaný, spánkově deprivovaných řidičů je na našich silnicích pravděpodobně mnoho…

Předpokládám, že se bavíme o dlouhodobém stresu. Jak dlouho musí stres trvat, aby škodil?
Záleží na tom, jak je každý z nás schopný se stresem pracovat a vyrovnávat se s ním. Co se týče spánkové deprivace jako takové, studie z Harvard Medical School ukázala, že spánková deprivace – spánek čtyři hodiny denně namísto osmi – po dobu dvanácti dnů jednoznačně zvyšuje hladinu zánětlivých markerů v krvi.

Existuje nějaké doporučení, kolik by měl člověk denně spát hodin? A čím to je, že někdo potřebuje deset a další jen pět hodin spánku?
Obecně platí, že zdraví dospělí potřebují k optimálnímu fungování sedm až devět hodin spánku, děti a adolescenti ještě více. Děti ve věku od šesti do třinácti let by měly spát devět až jedenáct hodin denně a adolescenti osm až deset. Samozřejmě že existují individuální rozdíly a někomu může stačit spát méně. Pokud však výrazně kratší spánek není přirozený, může pak být jeho následkem nadváha, snížená pozornost při řízení, horší nálada, snížená produktivita a schopnost učit se. Jedna švédská studie dokonce ukázala, že lidé, kteří spali pět hodin denně, zemřeli dříve než ti, co spali sedm hodin denně.

Klára Marečková (33)

  • Magisterské studium kognitivních neurověd a zobrazování mozku absolvovala ve Velké Británii na Nottinghamské univerzitě a pak pokračovala doktorandským studiem v Kanadě.
  • V roce 2013 se vrátila s manželem do Brna a začala pracovat na Ceitecu Masarykovy univerzity. Věnovala se výzkumu konektivity mozku u psychiatrických onemocnění
  • Získala grant Marie Curie, díky němuž rozšířila Evropskou dlouhodobou studii těhotenství a dětství o neurozobrazovací a další data a ukázala, že stres během těhotenství zvyšuje u potomků náchylnost k depresi.

Když zmiňujete adolescenty, jedním z vašich cílů je i vzbudit diskusi o tom, zda by neměli studenti začínat výuku o trochu později. Proč?
S nástupem puberty se mění biorytmus a adolescenti mají tendenci usínat později. Výzkumy ukazují, že typický adolescent se začíná cítit ospalý až kolem jedenácté hodiny večer. Začátek výuky však toto nereflektuje, a proto se mohou adolescenti, zvláště ti, co do školy dojíždějí zdaleka, snadno dostat do spánkového dluhu. Vzhledem k tomu, jak je dostatečný spánek důležitý pro schopnost učení, stojí za zvážení, jestli by pozdější začátek výuky neměl pozitivní vliv na pozornost a paměť studentů.

Už to někde vyzkoušeli?
Pozitivní vliv pozdějšího začátku výuky na schopnost učení středoškoláků prokázala studie sedmnácti škol z Minneapolisu. Žáci ve školách, kde se začínalo později, měli méně absencí, méně symptomů deprese, lepší pozornost i známky.

A co takoví lidé pracující na směny, mohou mít vůbec „normální“ spánek?
Zatímco střídání dopoledních a odpoledních směn by na kvalitu spánku nemělo mít výraznější vliv, noční směny problém jsou. Velmi málo lidí s nočními směnami si totiž dokáže během dne najít čas na osmihodinový klidný spánek v zatemněné místnosti. Délka spánku je jen jeden z důležitých faktorů. Dalším z důležitých faktorů je například melatonin, hormon s antioxidačními účinky, který se vylučuje během nočního spánku a jehož nedostatek může mít negativní dopady.

Na co třeba?
Nedostatek melatoninu vede k mělčímu spánku, únavě a rychlejšímu stárnutí. Nízké hodnoty melatoninu také souvisí s horšími kognitivními (poznávacími – pozn. red.) funkcemi a vyšším výskytem rakoviny.

Co když někdo spí během dne, ovlivňuje to pak jeho noční spánek?
Zatímco krátký odpolední šlofíček u těch, kteří si nemohou dopřát dostatečně dlouhý noční spánek, může mít pozitivní účinky na pozornost a schopnost učení, delší spaní během dne může mít negativní vliv na večerní usínání a pravidelnost denního režimu. Z tohoto důvodu se delší odpolední spánek například nedoporučuje u lidí se sklonem k depresím.

Je efektivní například víkendové dospávání? Tedy že přes týden někdo spí velmi málo a pak prospí celou sobotu?
Pokud nelze nedostatku spánku v daném týdnu předejít, je dospání o víkendu určitě možným řešením. Nemělo by se to ale stát běžnou praxí. To by totiž mohlo narušit náš přirozený biorytmus a myšlenky na týden plný stresu a nevyspání by mohly odstartovat poruchy spánku a depresi.

Skoro to vypadá, že dobře spát zaručuje šťastný život.
Samozřejmě že faktorů nutných ke štěstí je mnohem víc. Ale dobrý spánek je jedním z těch bazálních. Je to biologická potřeba. Na ní teprve stojí naplňování dalších potřeb, jako je pocit bezpečí, přátelé či seberealizace.

Jak jste na tom se spánkem vy? Mně jste například posílala e-mail v půl páté ráno…
(smích) To jsem se zrovna vrátila z konference v USA, takže jsem měla posunutý režim. Ale to se za pár dní srovná. Běžně pak spíše usínám už při uspávání dcerky.

Nejčtenější

Řidiče přepadl hlad, kamion odstavil na rušné silnici a šel si pro oběd

Řidič odstavil v Břeclavi svůj kamion v rušné Sovadinově ulici a odešel do...

Svérázným způsobem vyřešil v úterý kručení prázdného žaludku řidič kamionu v Břeclavi. Svou soupravu zaparkoval přímo...

Do policejního autoparku přibylo zabavené Audi RS6, které propadlo státu

Jihomoravská dopravní policie od prosince 2018 využívá Audi RS6, které předtím...

Nový výstavní kus mají ve svých garážích jihomoravští dopravní policisté. Od prosince využívají vůz Audi RS6, který...

Hokejové Brno hlásí posilu, přivábilo zkušeného obránce Michálka

Obránce Zbyněk Michálek při tréninku českých hokejistů  v Praze před Channel...

Hokejisty Komety Brno posílil šestatřicetiletý obránce Zbyněk Michálek. Dlouholetý hráč NHL a držitel dvou medailí z...

Brno otevře na dolním nádraží další čekárnu, vytvoří ji osm kontejnerů

Novou čekárnu na brněnském dolním nádraží má tvořit osm mobilních kontejnerů.

Okolí dolního vlakového nádraží v Brně, které nyní používají tisíce lidí denně kvůli roční výluce hlavního nádraží,...

Brzký konec elegána. Ale splnil jsem si všechno, tvrdí Holek

Mario Holek

Z Brna, které jej před jedenácti lety vystřelilo do fotbalového světa, to Mario Holek dotáhl až do národního týmu. Ve...

Další z rubriky

Stavědla na brněnském nádraží mají jít k zemi, památkáři o ně bojují

Stavědla, jak jim železničáři říkají, slouží na hlavním nádraží v Brně už od...

S nynější rekonstrukcí zabezpečovacího zařízení na hlavním vlakovém nádraží v Brně mají zmizet také historická stavědla...

Výstaviště chceme otevřít. Piráti navzdory koalici hájí Vokřálův plán

Předseda představenstva veletrhů Jiří Oliva říká, že Bauerův zámeček by mohl...

Po změně vedení Brna to vypadalo, že plán většího otevření výstaviště lidem, jak prosazoval bývalý primátor Petr...

Jalta otevírá. Z ostudy se stala VIP adresa, sídlí tam i rakouský konzulát

Jalta

Oprava paláce Jalta se chýlí ke konci. Stála 120 milionů a proměnila léta chátrající funkcionalistickou stavbu v jednu...

Najdete na iDNES.cz