Svolávací akce automobilů jsou dnes běžnou věcí a obvykle zahrnují opravu drobné závady nebo poruchy, žádná nebyla tak velká jako svolávací akce airbagů Takata. Šlo o největší a nejkomplexnější bezpečnostní stažení v historii. Přitom za tím byla jen snaha něco málo ušetřit.
Airbag za normálních okolností chrání řidiče a spolujezdce při čelním nárazu. Konkrétně hlavu a hrudník, aby nedošlo k jejich zlomení, rozbití, rozdrcení o tvrdé části vozu. Jenže airbagy firmy Takata vyrobené v letech 2000–2008 mohly způsobit a často také způsobily přesný opak – smrt posádky. Stačilo, aby zařízení zvlhlo, panovaly vyšší teploty a stoupalo nebezpečí, že se při aktivaci roztrhne kovové pouzdro, v němž je airbag uložen. Poté se kousky kovu rozletěly do kabiny vozu a přidaly se i nebezpečné, které jsou součástí pouzdra.
Simulovaný výbuch hlavového airbagu
Takata měla při výrobě airbagů problémy už dřív, což ukazovalo na celkově špatně nastavené výrobní a kontrolní procesy společnosti, přesto od ní začala airbagy odebírat řada velkých automobilek. Nevaroval je ani fakt, že relativně neznámá firma se začala jejich produkci věnovat až v roce 1988. Byla prostě levná. Ani příliš silně se nafukující airbagy z počátku devadesátých let, které způsobily několik poranění očí, ani série výbuchů v továrně, nebyly dostatečným argumentem pro tlak na změnu dodavatele. A dokonce nikoho nevaroval ani fakt, že společnost čelila žalobám také kvůli svým bezpečnostním pásům, které rovněž nebyly vždy dokonalé. A tak váhavost a nedůslednost automobilek dovolila Takatě přijít s jejím největším „trumfem“ – smrtonosnými airbagy.
